|
|
Srdeční a pohybová aktivita raků jako nástroj ke studiu vlivu farmaceuticky aktivních látek
LOŽEK, Filip
Vodní ekosystémy čelí celosvětově antropogennímu znečištění. Jedním z aktuálně zkoumaných polutantů vnikajících do vodního prostředí díky nedostatečné efektivitě čističek odpadních vod jsou farmaceuticky aktivní látky (PhACs), jimiž jsou psychofarmaka nebo ilegální drogy. Přestože cílovým organismem je člověk, (PhACs) cílí na evolučně staré receptory, tudíž jejich přítomnost v životním prostředí ovlivňuje organismy napříč živočišnou říší. Úvodní část disertační práce shrnuje dosavadní poznání o vlivu (PhACs) na biologické parametry vodních bezobratlých. Někteří živočichové, například raci jsou citlivými indikátory kvality vody, na niž reagují etofyziologickými změnami. Další části disertační práce jsou složeny z na sebe navazujících vědeckých publikací, přičemž první popisuje novou robustní metodu neinvazivního měření srdeční aktivity raků. Metoda byla ověřena ve druhé publikaci, kde přítomnost přírodních (pach potravy, predátora, konspecifika a zraněného konspecifika) a antropogenního (dezinfektant vody chloramine-T) podnětu byla rozlišena prostřednictvím různé intenzity srdeční a pohybové reakce raků. V návaznosti na zjištění nesilnější reakce na podnět (pach poraněného raka) bylo možné studovat změny v odpovědi srdeční a pohybové aktivity na akutní stres během expozice (PhACs), analgetika tramadolu v environmentálně relevantní koncentraci, což je popsáno ve třetí publikaci. Čtvrtá a poslední publikace popisuje změny stresové reakce prostřednictvím srdeční a pohybové aktivity na pach zraněného konspecifika raků vystavených koncentraci 1 ?g.l-1 ilegální drogy, stimulantu methamphetaminu. Diskuze kriticky porovnává výhody a nevýhody jednotlivých přístupů v detekci změn biologických parametrů organismů vystavených (PhACs) a navrhuje přístupy k pokroku ve studované oblasti. Ze získaných výsledků jsme vyhodnotili biologické funkce raků jako citlivé k detekci vybraných psychoaktivních látek v relativně nízkých koncentracích, které se běžně vyskytují ve vodním prostředí. Navíc etofyziologické změny zvýrazňují dopad těchto látek na ekologii vodních bezobratlých. Zachycený efekt na srdeční fyziologii raků může představovat novou oblast výzkumu nejen v souvislosti s (PhACs) znečištěním, ale rovněž se širokou škálou kontaminantů s možným dopadem na vodní prostředí.
|
|
|
Vlivy pesticidů používaných ve vinohradnické praxi na necílové organizmy
Surovcová, Kamila
Fungicidy patří mezi nejpoužívanějsí agrochemikálie ve světovém měřítku. Tyto pesticidy jsou míchány se smáčedly (surfaktanty), které zlepšují zejména fyzikální vlastnosti samotného fungicidu. V posledních letech roste spotřeba smáčedel, ale i přes tuto skutečnost nebyl zkoumán jak jejich přímý vliv, tak synergický efekt, který může negativně působit na necílové organismy. V této studii byl zkoumán vliv samotných fungicidů, surfaktantů a jejich kombinací (tzv. synergický efekt) na necílové organismy. Výzkum byl zaměřen na tzv. subletální efekt jednotlivých přípravků. Testovaní pavouci patřili do rodu Philodromus WALCKENAER, 1826. Tento rod byl vybrán kvůli jejich vysoké predační schopnosti, která je dána mimo jiné tím, že tito pavouci loví i v zimních měsících, kdy teplota klesá pod 0 °C. Pavouci rodu Philodromus jsou také nejhojnějšími pavouky na vinicích a v ovocných sadech. Pavouci byli podrobeni aplikaci testovaných přípravků v laboratorních podmínkách. Po aplikaci chemického přípravku byli dva dny sledováni a krmeni octomilkami. Na základě jejich predační schopnosti byl posuzován vliv jednotlivých chemických přípravků a jejich subletální efekt. Výzkum prokázal, že fungicid Karathane New v kombinaci s povrchově aktivní látkou Trend 90 snižoval predační schopnost samiček, ale u samců se jeho vliv neprojevil. Naopak kombinace fungicidu IQ Crystal a surfaktantu Trend 90 zvyšoval predační schopnost samečků. Tato studie prokázala synergický efekt fungicidních přípravků a surfaktantů. Vzhledem k neprobádanosti této problematiky se bude ve výzkumu pokračovat.
|
|
|
Vliv neonikotinoidů na hmyzí společenstva se zaměřením na včely
Weingartová, Barbora ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pesticidy a jejich vliv na životní prostředí. Prostředky na ochranu rostlin musí procházet složitým hodnocením, které zahrnuje i vliv na necílové organismy. Negativní účinky pesticidů se nehodnotí pouze pro člověka a jiné obratlovce, ale také pro bezobratlé živočichy. Důležitou skupinou, na které je prováděno hodnocení rizik pesticidů, jsou opylovači, kteří hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech. Zaměření této práce je na určitou skupinu pesticidů zvanou neonikotinoidy, z nichž některé jsou zakázané v některých zemích. Jsou uvedeny druhy neonikotinoidů, jejich toxicita a účinky na opylovače, které byly vypozorovány. Důležité je přehodnocení zákazu neonikotinoidů, díky kterému si můžeme udělat ucelený obraz na to, zda byl jejich zákaz správný. Klíčová slova: pesticidy, neonikotinoidy, opylovači, včela medonosná, čmeláci, syndrom zhroucení včelstev
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí I.
Tkáčová, Gabriela ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Gabriela Tkáčová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí I. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k prevenci a léčbě nemocí u lidí a zvířat. Po vyloučení z organismu si některá léčiva nebo jejich metabolity zachovávají svou aktivitu. Skrze různé cesty se pak tyto biologicky aktivní látky dostávají do životního prostředí. Je možné je pak detekovat v odpadních vodách, povrchových vodách, mořích, podzemních vodách, pitné vodě, sedimentech a půdě. Chronická přítomnosti nízkých koncentrací těchto kontaminant může negativně působit na necílové organismy. Tato práce se zabývá výskytem SSRI, statinů a hypoglykemických léčiv v životním prostředí. Zástupci těchto farmakoterapeutických skupin byly detekováni v životním prostředí v koncentračním rozmezí několika ng/l až μg/l. Vybraná farmaka skupiny SSRI byla fluoxetin, citalopram, fluvoxamin, sertralin, paroxetin a escitalopram. Ve vzorcích vody byly detekovány obvykle v koncentracích v řádu desítek až stovek ng/l, dále byly nalezeny také v půdě a sedimentu. Byl prokázán jejich negativní vliv na vodní organismy, kdy například fluoxetin u ryb způsobuje změny v sekundárních pohlavních znacích...
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí II.
Olivová, Tereza ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Olivová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí II. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k léčbě a prevenci nemocí u lidí a zvířat. Některé z těchto látek si zachovávají aktivitu i po vyloučení z organismu a mohou se pak dostat do životního prostředí. Rezidua léčiv se nevyskytují jen v řekách, ale i v mořích, podzemních vodách a půdě, na kterou se aplikuje kontaminovaná voda či mrva. Koncentrace farmak ve vodě a půdě se liší podle místa (vyšší je např. v blízkosti ČOV) i ročního období (záleží na množství srážek i slunečním záření). Díky citlivým analytickým metodám není v dnešní době problém stanovit tato xenobiotika i v malém množství, v jakém se vyskytují v přírodě (obvykle v řádech jednotek či desítek ng/l či ng/g). Nicméně i v těchto nízkých koncentracích mohou mít negativní dopad na život necílových organismů (např. poruchy reprodukce). Byly proto vytvořeny výpočty hodnotící rizikovost dané látky, jejichž výsledky jsou nyní povinně zahrnuty do registračních řízení nových léčiv. Klíčová slova: farmaka, životní prostředí, necílové organismy
|
|
|
Subletální vliv agrochemikálií na pavouky rodu Pardosa
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
V posledních desetiletích roste zájem o studium zejména těch členovců, kteří hrají důležitou roli v agroekosystémech. Jsou například přirozenými nepřáteli škůdců, a proto je považujeme za užitečné organismy. Nicméně tito užiteční členovci mohou být nepříznivě ovlivněni aplikací chemických látek v rámci managementu agroekosystémů, a tím může být jejich potenciál potlačovat škůdce značně snížen. Mezi takovéto organismy patří bezesporu pavouci, kteří se v hojných počtech vyskytují prakticky ve všech druzích pozemních biotopů včetně zemědělských ekosystémů, kde hrají roli velmi významných predátorů. Diplomová práce proto byla zaměřena na současnou problematiku pesticidů, a to především z pohledu jejich negativních vlivů na behaviorální změny užitečných bezobratlých v zemědělských kulturách. Teoretická část práce je věnována stručné charakteristice pesticidů, jejich subletálním dopadům na necílové organismy a významu pavouků v agroekosystémech jakožto přirozených regulátorů škůdců. V praktické části je popsán vlastní experiment, kde bylo testováno působení vybraných běžně používaných agrochemikálií herbicid a desikant Basta 15, přípravek Arrest a jejich vzájemná kombinace (směs Basta 15 + Arrest) na pavouky rodu Pardosa. Zaměřovala jsem se na vedlejší účinky těchto přípravků, konkrétně na změnu predačního chování a úmrtnost pavouků. Ukázalo se, že agrochemikálie ovlivňují predační úspěšnost pavouků. Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo prokázáno, že pavouci ošetření testovanými přípravky usmrtili méně kořisti než jedinců v kontrolní skupině, kteří byli ošetřeni pouze destilovanou vodou. Závislost úmrtnosti a počtu usmrcené kořisti na velikosti a pohlaví nebyla prokázána. Přípravky Basta 15 a směs významně zvýšily úmrtnost pavouků. Přípravek Arrest mortalitu nezvýšil.
|
host ::
RSS.