|
|
Princip ne bis in idem v kontextu daňového a trestního práva
Kaucká Hermannová, Monika ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
PRINCIP NE BIS IN IDEM V KONTEXTU DAŇOVÉHO A TRESTNÍHO PRÁVA Tato rigorózní práce se zabývá souběžným uložením sankce podle daňového a trestního práva ve vazbě na porušení principu ne bis in idem jako jednoho ze základních právních principů, podle něhož lze o jednom skutku učinit pouze jedno meritorní rozhodnutí. Cílem práce je zjistit, zda je tato právní zásada porušena v případě uložení daňového penále podle daňového práva i odsouzení za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle trestního zákoníku. Vznesená otázka má základ v právním stanovisku Evropského soudu pro lidská práva, který přiřkl daňovému penále ukládanému podle daňových právních norem povahu trestního obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na rozhodnutí evropských soudních těles navazuje judikatura Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu. Podrobná analýza a vyhodnocení judikatury a její vzájemný kontext je stěžejní částí celého textu. Práce je krom úvodu a závěru členěna do šesti kapitol. První tři teoretické kapitoly obsahují vymezení principu ne bis in idem a souvisejících pojmů v českém právním řádu a mezinárodních smlouvách, daňového řízení a sankcí v něm ukládaných a trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby včetně sankcionování v...
|
|
|
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva
Veselý, Jakub ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva Přijetí nařízení č. 1/2003 otevřelo diskusi o přípustnosti paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva s ohledem na zásadu ne bis in idem. Cílem práce je zmapovat právní stav této oblasti po uplynutí deseti let od procesu modernizace soutěžního práva, a to na základě analýzy soudních rozhodnutí a relevantních právních předpisů, včetně Listiny základních práv EU, která se od Lisabonské smlouvy stala součástí primárního práva EU. Pod pojem paralelní aplikace jsou v této práci podřazeny tři rozdílné případy. Kumulativní aplikace představuje případ, kdy má být v jednom řízení vedeném národním soutěžním úřadem potrestáno protisoutěžní jednání podle národního i unijního práva. Druhým případem je paralelní aplikace na území EU, kdy je o protisoutěžním jednání vedeno paralelně řízení více soutěžními orgány, a to buď souběžně, či následně. Konečně paralelní aplikace přesahující území EU představuje situaci, kdy je předmětem řízení protisoutěžní jednání, které již bylo sankcionováno soutěžním orgánem státu, který není členem EU. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je rozdělena do čtyř subkapitol. Jsou zde přiblíženy relevantní aspekty procesu modernizace soutěžního práva a představeny jednotlivé případy paralelní aplikace....
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem základních zásad přestupkového řízení, přičemž ústřední pozornost je věnována zásadě ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Cílem práce je představit základní zásady, které by měly najít své uplatnění v přestupkovém řízení, popř. v procesu trestání obecně. Za tímto účelem jsem zvolil metodu analýzy, kdy porovnávám výčet jednotlivých zásad přestupkového (trestního) řízení a jejich obsah podle jednotlivých autorů. Po zjištění, že v doktríně nepanuje shoda na tom, které zásady se v řízení o přestupku mají aplikovat, jsem se pokusil o syntézu těchto rozdílných názorů, a to tak, že jsem vybral jednotlivé zásady, na kterých se většina autorů shoduje, a k nim přidal další zásady, které by se měly v řízení o přestupku uplatnit podlé mého názoru. K jednotlivým zásadám jsem připojil stručný komentář, abych čtenáře uvedl do problematiky. Na základě takto vybraných zásad jsem následně vytvořil unikátní seznam základních zásad přestupkového řízení, tedy zásad, které by se zcela určitě měly v řízení o přestupku aplikovat. Z tohoto výčtu základních zásad přestupkového řízení jsem vybral zásadu ne bis in idem, které jsem věnoval nejvíce pozornosti, neboť uvedenou zásadu lze považovat za nejvíce problematickou. Uvedenou problematičnost lze spatřovat zejména v tom, že se její...
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma zásad uplatňovaných v řízení o přestupcích, především však na zásadu ne bis in idem, na kterou je tato práce zaměřena. Zásada ne bis in idem znamená, že v téže věci nemá být rozhodnuto dvakrát, neboť je všeobecně přijímáno, že takové dvojí potrestání se jeví jako nespravedlivé. Tato zásada nachází své uplatnění v řízení o trestním obvinění, a protože je pojem trestní obvinění dle Evropského soudu pro lidská práva autonomní, tedy má určitý objektivní obsah, zabýval jsem se předně interpretací tohoto pojmu. Aby se podle Evropského soudu pro lidská práva jednalo o trestní obvinění ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, musí obvinění naplňovat tzv. Engel kritéria, která jsem se snažil váženému čtenáři přiblížit. Tato kritéria byla Evropským soudem pro lidská práva vytvořena v případu Engel a ostatní proti Nizozemí (1976), přičemž k jejich rozvinutí došlo před stejným soudem v případu Bendenoun proti Francii (1994). Tato kritéria jsou určující pro to, zda se jedná o trestní obvinění, a zda se tudíž v řízení musí uplatnit záruky garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, především pak právo na spravedlivý proces, které je garantováno v článku 6 EÚLP. Ve své diplomové práci jsem pracoval metodou analýzy, přičemž jsem...
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti
Pelc, Vladimír ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Ivor, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se podrobně zaobírá trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti (trestný čin praní peněz), jak je upraven v současném českém trestním kodexu. Jádrem práce je analýza nejdůležitějších prvků trestného činu praní peněz, kterými jsou právní objekty, objektivní stránka, subjektivní stránka a subjekt trestného činu. V rámci této analýzy jsou rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky týkající se tohoto trestného činu, například složitý problém právních objektů trestného činu praní peněz nebo otázka odpovědnosti za tzv. samopraní. Detailní rozbor znaků trestného činu praní peněz přitom vychází z pojednání o nejdůležitějších fenomenologických aspektech praní peněz (zejména o důvodech praní peněz, původu praní peněz a charakteru procesu praní peněz včetně způsobů realizace praní peněz) a z pojednání o historickém vývoji skutkové podstaty trestného činu praní peněz v tuzemském právu. Kromě rozboru problematiky viny obsahuje práce i poměrně podrobné pojednání o problematice trestání praní peněz. Speciální kapitola je pak věnována trestní odpovědnosti právnických osob, kde jsou kromě některých obecných otázek (např. povaha trestní odpovědnosti právnických osob) rozebrány i znaky trestného činu praní peněz u právnických osob. V práci jsou vzhledem k nedokonalé české právní...
|
|
|
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva
Veselý, Jakub ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva Přijetí nařízení č. 1/2003 otevřelo diskusi o přípustnosti paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva s ohledem na zásadu ne bis in idem. Cílem práce je zmapovat právní stav této oblasti po uplynutí deseti let od procesu modernizace soutěžního práva, a to na základě analýzy soudních rozhodnutí a relevantních právních předpisů, včetně Listiny základních práv EU, která se od Lisabonské smlouvy stala součástí primárního práva EU. Pod pojem paralelní aplikace jsou v této práci podřazeny tři rozdílné případy. Kumulativní aplikace představuje případ, kdy má být v jednom řízení vedeném národním soutěžním úřadem potrestáno protisoutěžní jednání podle národního i unijního práva. Druhým případem je paralelní aplikace na území EU, kdy je o protisoutěžním jednání vedeno paralelně řízení více soutěžními orgány, a to buď souběžně, či následně. Konečně paralelní aplikace přesahující území EU představuje situaci, kdy je předmětem řízení protisoutěžní jednání, které již bylo sankcionováno soutěžním orgánem státu, který není členem EU. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je rozdělena do čtyř subkapitol. Jsou zde přiblíženy relevantní aspekty procesu modernizace soutěžního práva a představeny jednotlivé případy paralelní aplikace....
|
host ::
RSS.