|
|
Vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost
Čunderle, Jan
Předložená bakalářská práce si klade za cíl, analyzovat a vyhodnotit vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost. Sledování probíhalo u 24 kusů telat jalovic holštýnského plemene, ve dvou opakováních v různých ročních obdobích (jaro a podzim). Jedna polovina telat byla krmena nativním mlékem a druhá mléčnou krmnou směsí. Sledování probíhalo opakovaným vážením v sedmidenních intervalech. Výsledné hodnoty přírůstků u telat na mléčné krmné směsi jsou průměrně 0,79 kg/den (1. období 0,81 kg/den, 2. období 0,77 kg/den), u nativního mléka jsou průměrné přírůstky 0,76 kg/den (1. období 0,83 kg/den, 2. období 0,69 kg/den). Ze zjištěných výsledků je možné odvodit minimální rozdíl v užitkovosti sledovaných telat.
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
host ::
RSS.