|
|
Disparity v demografickém vývoji vybraných regionů
Dvořáková, Denisa
Tématem mojí bakalářské práce jsou Disparity v demografickém vývoji vybraných správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje a disparity v demografickém vývoji vybraných polských powiantů Dolnoslezského vojvodství. Jedná se o analýzu demografických ukazatelů (natality, mortality, sňatečnosti, rozvodovosti, přirozeného přírůstku obyvatel, přírůstku obyvatel stěhováním, celkového přírůstku obyvatel) v časovém období 2001 - 2014. Zmíněné demografické ukazatele monitorují demografický vývoj v obcích s rozšířenou působností, powiantech, kraji a vojvodství. Předmětem analýzy Pardubického kraje jsou teritoriální jednotky obce s rozšířenou působností, jež jsou nejvhodnějším reprezentativním vzorkem pro analyzování oblasti kolem města Pardubic. V bakalářské práci se blíže zabývám správním obvodem obce s rozšířenou působností Holice, správním obvodem obce s rozšířenou působností Přelouč, správním obvodem obce s rozšířenou působností Chrudim a správním obvodem obce s rozšířenou působností Vysoké Mýto. U uvedených správních obvodů obcí s rozšířenou působností je zpracována analýza zmíněných demografických ukazatelů a srovnání s demografickým vývojem celého Pardubického kraje. Další část práce je věnována analýze demografického vývoje vybraných polských powiantů ležících v Dolnoslezském vojvodství kolem města Lehnice, které je svým počtem obyvatel srovnatelné s městem Pardubice. Subjektem zkoumání je powiant Złotoryjski, powiant Jaworski a powiant Polkowicki. Demografický vývoj jednotlivých powiantů je porovnán s celkovým demografickým vývojem Dolnoslezského vojvodství. V závěru práce se nachází komparace demografického vývoje Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství.
|
|
|
Demografický vývoj Středočeského kraje 1960 až 2012
oddělení informačních služeb- Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Předkládaná publikace Demografický vývoj Středočeského kraje v letech 1960 až 2012, vydaná oddělením informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj, vyplňuje mezeru mezi publikacemi zabývajícími se demografickým vývojem tohoto kraje v dlouhodobějším časovém horizontu. Pro uživatele je přínosem jak analytická část doprovázená pro lepší názornost 122 grafy, tak i tabulková příloha se 140 tabulkami, které obsahují data zachycující demografické procesy v různém kombinačním třídění od roku 1960 do roku 2012.
Plný text:  PDF
|
|
|
Analýza plodnosti a porodnosti během a po 2.světové válce
Saifrtová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu plodnosti a porodnosti v českých zemích v období 2. světové války a po ní. Přináší základní přehled historických souvislostí, pronatalitních opatření a analýzu základních demografických ukazatelů - plodnosti,porodnosti, úmrtnosti, střední délky života, sňatečnosti a průměrného věku žen při porodu za období 1930 - 1955. Z analýzy jasně vyplynulo, že se české obyvatelstvo nechovalo během války standardně, typické pro české země je zvyšující se porodnost i během nacistické okupace, a to zřejmě i z toho důvodu, že muži nebyli nasazeni přímo do bojů a že se mladí lidé sňatkem vyhnuli nuceným pracím v zahraničí. Důsledkem vysoké sňatečnosti byla i vysoká plodnost, což lze pozorovat s ročním zpožděním oproti vývoji sňatečnosti. Část práce se zabývá porovnáním území Protektorátu Čechy a Morava (jen české obyvatelstvo) a Sudet (zabrané pohraničí, kde žili hlavně Němci). V Sudetech byla sňatečnost, porodnost i míra přirozeného přírůstků vyšší než v protektorátu pouze do roku 1941. Od té doby byla porodnost vyšší v protektorátu. Vysoký pokles porodnosti v Sudetech byl způsoben hlavně odchodem německých mužů do války.
|
|
|
Fenomén první poloviny 70.let - Husákovy děti a jeho dopady na ekonomiku v ČSSR/ČR
Mrázová, Natalie ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá fenoménem zvýšené plodnosti a porodnosti, které nastaly na počátku 70. let 20. století. V úvodní části jsou vysvětleny použité odborné termíny, na které navazuje popis historického kontextu předcházejícímu danému fenoménu. Analytická část pak zejména graficky zobrazuje zvýšenou plodnost a porodnost prostřednictvím různých demografických ukazatelů. Další část je zaměřena na důsledky způsobené silnou generací během jejího života a v závěru je komentována projekce do budoucnosti v souvislosti s touto generací.
|
|
|
Porodnost a potratovost v České republice od roku 1960
Klubalová, Markéta ; Kačerová, Eva (vedoucí práce) ; Chodounská, Helena (oponent)
Česká republika bojuje jako téměř každý evropský stát s klesající porodností. Klesající porodnost je fenomén, který ovlivňuje budoucí vývoj státu. Již několik let je pod hranicí k zachování přirozené reprodukce při neměnné úmrtnosti. S porodností úzce souvisí potratovost. Vývoj potratovosti je ovlivněn potratovými zákony. První potratový zákon byl vydán v roce 1958 a druhý v roce 1988. Další faktor, který ovlivňuje potratovost a také porodnost je užívání hormonální antikoncepce. Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj porodnosti a potratovosti od roku 1960 v ČR a na problém neplodnosti a asistovanou reprodukci. V této práci poukazuji na faktory, které tento vývoj ovlivňovaly.
|
|
|
Analýza využití a plodnosti teplokrevných hřebců
STRAPKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo zpracovat přehled o rozsahu použití a plodnosti hřebců využívaných v chovu českého teplokrevníka. Podkladové údaje byly získány z chovatelské evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka, Asociace svazů chovatelů koní ČR a České jezdecké federace za období 2002 {--} 2008. Byla vyhodnocena četnost využití hřebců v plemenitbě v jednotlivých letech, počet zapouštěných klisen a počet narozených hříbat po jednotlivých hřebcích. Frekvence využití hřebců byla porovnána z dosaženou úrovní jejich sportovní výkonnosti. Počet hříbat narozených v jednotlivých letech v rámci plemenné knihy českého teplokrevníka se pochyboval v rozmezí 917 až 1360 a postupně klesá. V průměru se narodilo 6 hříbat po jednom hřebci. Natalita ve sledovaných letech se pochybovala na úrovni 32,3 % až 74,4 % a průměrná hodnota za sledovaná období je 52%. Frekvence využití hřebců v plemenitbě je velmi nízká, v průměru 11 zapuštěných klisen jedním hřebcem. Z celkového počtu hřebců využívaných v plemenitbě je 13% až 21% plemeníků, po kterých se nenarodilo žádné potomstvo. Byl zjištěn nárůst využití hřebců s vyšší výkonností z 11,4% na 21,1% u stupně výkonnosti T a z 3 % na 7,1 % u stupně výkonnosti TT. Zjištěné hodnoty z analýzy využití hřebců v plemenitbě vedou k závěru, že by současný počet těchto hřebců měl být podstatně nižší a naopak frekvence využití vyšší.
|
|
|
Rodina v ČR - nové reprodukční schéma
Poděbradská, Klára ; Stočková, Olga (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Tato práce se snaží zachytit směry vývoje rodinné politiky od populačního zaměření k její nové podobě. Zároveň se zabývá popisem změn v rodinném chování, ke kterým dochází v České republice po roce 1989 a naznačuje jaké postavení zaujímá manželství a rodičovství v hodnotách mladých lidí. Z pohledu demografie ukazuje, jakým směrem se ubírá populační vývoj. Dále vysvětluje příčiny, které stojí za prudkým a hlubokým poklesem úrovně plodnosti. Hlavní část práce je věnována analýze účinnosti nástrojů rodinné politiky na porodnost. Rozboru jsou podrobena opatření přijímaná v minulosti na podporu porodnosti v České republice. Pomocí mezinárodních studií odhaluje, jaké nástroje mají na porodnost největší vliv.
|
host ::
RSS.