Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava nanočástic přechodných kovů a jejich oxidů pomocí plynových agregačních zdrojů
Hanková, Adéla ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě nanočástic vanadu, titanu a jejich oxidů. Pro přípravu nanočástic byl použit plynový agregační zdroj osazený planárním magnetronem. Kovové nanočástice vanadu a titanu nanesené na substrát byly poté zahřáty při atmosférickém tlaku, čímž se přeměnily v oxidové. Nanočástice kovové a oxidové jsou srovnávány z hlediska morfologie, chemického složení, krystalové struktury a optických vlastností. Podrobněji rozebrána je oxidace vanadových nanočástic při krátkých časech zahřívání při teplotě 450 řC. Bylo prokázáno, že pro přípravu VO2 je ideální doba zahřívání 60 s, při delších časech vzniká již nejstabilnější oxidová fáze, tedy V2O5. U nanočástic VO2 byla sledována změna elektrických a optických vlastností s teplotou (termochromní chování). U V2O5 a TiO2 nanočástic byly testovány fotokatalytické účinky a jejich možné využití jako substrátu pro povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS). Ukázalo se, že nanočástice TiO2 pokryté tenkou vrstvou stříbra mohou sloužit jako recyklovatelné, ze- silující substráty pro SERS. 1
Syntéza nanočástic pomocí plynových agregačních zdrojů
Hanková, Adéla ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Shukurov, Andrey (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě tenkých vrstev a nanočástic vanadu a jeho oxidů. Tenké vrstvy jsou připravovány metodou magnetronového naprašování. Způsob přípravy nano- částic je založen na plynovém agregačním zdroji. Tenké vrstvy a nanočástice jsou zkou- mány z hlediska jejich morfologie, optických vlastností a chemické struktury a vzájemně porovnávány. Testováno je také zahřívání obou typů vzorků. Všechny použité diagnostické metody shodně potvrzují, že oxidace vrstev i nanočástic za teploty 550 řC vede ke změně na krystalický V2O5. V případě nanočástic je také studována možnost přípravy nano- částic oxidu vanadu přidáním kyslíku do depoziční komory. V porovnání s nanočásticemi připravovanými v čistě argonové atmosféře je demonstrována změna tvaru, velikosti, obje- mového složení a tloušťky nanesené vrstvy nanočástic. Naproti tomu povrchové složení se u uvedených způsobů přípravy téměř neliší, což ukazuje na samovolnou oxidaci povrchové vrstvy obou materiálů na vzdušném kyslíku. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.