Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava nanočástic přechodných kovů a jejich oxidů pomocí plynových agregačních zdrojů
Hanková, Adéla ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě nanočástic vanadu, titanu a jejich oxidů. Pro přípravu nanočástic byl použit plynový agregační zdroj osazený planárním magnetronem. Kovové nanočástice vanadu a titanu nanesené na substrát byly poté zahřáty při atmosférickém tlaku, čímž se přeměnily v oxidové. Nanočástice kovové a oxidové jsou srovnávány z hlediska morfologie, chemického složení, krystalové struktury a optických vlastností. Podrobněji rozebrána je oxidace vanadových nanočástic při krátkých časech zahřívání při teplotě 450 řC. Bylo prokázáno, že pro přípravu VO2 je ideální doba zahřívání 60 s, při delších časech vzniká již nejstabilnější oxidová fáze, tedy V2O5. U nanočástic VO2 byla sledována změna elektrických a optických vlastností s teplotou (termochromní chování). U V2O5 a TiO2 nanočástic byly testovány fotokatalytické účinky a jejich možné využití jako substrátu pro povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS). Ukázalo se, že nanočástice TiO2 pokryté tenkou vrstvou stříbra mohou sloužit jako recyklovatelné, ze- silující substráty pro SERS. 1
Teplotně indukovaná rekonstrukce bimetalického katalyzátoru na bázi Pt-Cu pro palivové články
Kučera, Jan ; Khalakhan, Ivan (vedoucí práce) ; Vorochta, Michael (oponent)
Palivové články se jeví jako slibná technologie, umožňující nahradit spalovací motory v automobilovém průmyslu. Pro tuto aplikaci jsou především vhodné vodíkové palivové články s polymerní membránou. I přes velký velký pokrok, trpí tato technologie několika nedostatky, které brání jejímu širokému nasazení. Jedním z hlavních problémů je potřeba velice drahé platiny, jako katalyzátoru. Možný způsob jejího ušetření jsou bimetalické katalyzátory na bázi platiny a levných 3d přechodových kovů, jako je měď. Pro přípravu těchto katalyzátorů lze například využít jevu teplotně indukované segregace. Bližší pochopení segregace platiny v bimetalických vrstvách PtCu by mohlo napomoci vývoji lepšího a levnějšího katalyzátoru. V této práci byly zkoumány tenké vrstvy PtCu, připravené pomocí magnetronového naprašování. Byla určena jejich struktura, chemické složení, morfologie a pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie byla sledována segregace platiny ,v závislosti na teplotě žíhání vzorků.
Bimetalické katalyzátory na bázi Pt pro palivové články s polymerní membránou připravené magnetronovým naprašováním
Orság, Martin ; Khalakhan, Ivan (vedoucí práce) ; Paidar, Martin (oponent)
Využívání fosilních paliv spustilo změnu klimatu spojenou s riziky extrémních veder, zvedání hladin moří, vymírání živočišných druhů a dalších katastrof. Proto je nutné přejít k uhlíkově neutrální ekonomice. Vodíkem poháněné palivové články s polymerní membránou (PEMFC) mohou sloužit k pohonu dopravních prostředků bez škodlivých emisí. Hlavní překážkou jejich širšího rozšíření spočívá na jejich katodové straně, kde probíhá pomalá reakce redukce kyslíku (ORR). Kvůli tomu potřebují katody PEMFC velké množství drahého platinového katalyzátoru, který navíc pracuje v agresivním korozivním prostředí. Tato práce prozkoumává možnosti nahrazení platiny bimetalickou slitinou platiny s levnějším kovem. Bimetalické katalyzátory Pt-Co, Pt-Cu a Pt-Y o různém složení (Pt75M25, Pt50M50 a Pt25M75) byly připraveny magnetronovým naprašováním. Katalyzátory byly důkladně charakterizovány a jejich aktivita a stabilita byly testovány. Výsledky ukazují, že nahrazení platiny bimetalickou slitinou může výrazně zvýšit specifickou výkonovou aktivitu katodového katalyzátoru v PEMFC. Na druhou stranu jsou bimetalické katalyzátory náchylnější k degradaci, zejména při nízkých koncentracích Pt. Nicméně bimetalické katalyzátory se složením Pt75M25 vykazují slibnou kombinaci aktivity a stability.
Controllable synthesis, treatment and characterization of anodes for Direct Formic Acid Fuell Cell
Bieloshapka, Igor ; Jiříček, Petr (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent) ; Plšek, Jan (oponent)
Název práce: Kontrolovaná syntéza, úprava a charakterizace anod pro palivový článek na kyselině mravenčí Autor: Mgr. Igor Bieloshapka Katedra / Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí doktorské práce: Ing. Petr Jiříček, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, sekce fyziky pevných látek, oddělení optických materiálů Abstrakt: V této disertační práci na anody pro palivový článek s kyselinou mravenčí (DFAFCs) byly naneseny katalyzátory pomoci magnetronového naprašování. Jako slibné nosiče byly studovány polyanilin, uhlíkova tkanina, oxidu grafenu (GO) a redukovaný oxid grafenu (RGO). Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) a transmisní elektronová mikroskopie (TEM) byly použity pro výzkum rozdílů struktury různým způsobem připravených katalyzátorů a jejich nosiču . Zastoupení prvků a jejich chemické stavy na površích anod byly analyzovány metodou fotoelektronové spektroskopie (XPS). Připravené vzorky anod byly zkoumány s pomocí zkonstruované testovací stanice pro palivové články s kyselinou mravenčí. Pro dodatečne měření charakteristyk anod byl aplikován potenciostat. Chemické a termické metody byly použity pro aktivaci katalyzátoru. Zlepšená katalytická aktivita byla pozorována při použití každé z výše uvedených metod z důvodu...
Svíčkové saze jako nosič katalyzátorů pro palivové články s polymerní membránou
Orság, Martin ; Khalakhan, Ivan (vedoucí práce) ; Yakovlev, Yurii (oponent)
Spalování fosilních paliv k pohonu dopravních prostředků způsobuje emise oxidu uhličitého a v důsledku globální oteplování, které způsobuje tání ledovců, vymírání živočišných druhů a další negativními důsledky. Jedinou cestou k omezení emisí oxidu uhličitého je přechod k bezemisním zdrojům energie, jakými jsou například palivové články. Slibným typem palivových článků jsou vodíkové palivové články s polymerní membránou (PEMFC). Jednou z hlavních překážek jejich masivnímu komerčnímu využití je vysoká cena a nízká životnost sestav katalyzátor/nosič. Tato práce se zaměřuje na možnost využití svíčkových sazí (CS) jakožto efektivního a cenově dostupného nosiče katalyzátoru a porovnává výkonové charakteristiky palivového článku využívajícího svíčkové saze s palivovým článkem, který využívá komerční nosič katalyzátoru. Výsledky ukazují, že sestavy Pt/CS se vyznačují srovnatelnými nebo dokonce vyššími výkonovými hustotami oproti sestavám Pt / komerční nosič katalyzátoru, což ze svíčkových sazí dělá slibný typ nosiče katalyzátoru pro PEMFC.
Příprava a charakterizace bimetalických katalyzátorů na bázi platiny pro palivové články
Supik, Lukáš ; Khalakhan, Ivan (vedoucí práce) ; Kúš, Peter (oponent)
1 Abstrakt Hlavním zdrojem energie ve světě představují neobnovitelné zdroje. Jejich zásoby se odhadují na několik desítek let a je nezbytné je nahradit alternativními zdroji. Palivové články patří mezi nejslibnější alternativní zdroje čisté energie, protože se v nich přeměňuje chemická energie vodíku na elektrickou energii a produktem je čistá voda. Palivových článků existuje celá řada a významné místo mezi nimi zaujímají články s polymerní membránou, jelikož jsou vhodné pro mobilní aplikace. Jedním z hlavních problémů palivových článků je však jejich cena. Chemickou reakci v palivovém článku umožňuje platinový katalyzátor a nezbytnost použití platiny zvyšuje jeho cenu. Zatím jednou z nejlepších strategií překonání tohoto omezení je dopování platiny jinými kovy. Bimetalické slitiny platiny zvětšují aktivitu a současně snižují cenu katalyzátoru. Tato práce se zabývá zkoumáním katalyzátoru pro palivový článek vyrobeného ze slitiny platiny a niklu. Katalyzátor se připravil metodou magnetronového naprašování a poté byly měřeny jeho další vlastnosti v závislosti na množství platiny a niklu. Cílem práce je sledovat souvislosti mezi složením a aktivitou bimetalických vrstev.
3D tomografie tenkovstvých katalyzátorů pomocí technik FIB/SEM
Dinhová, Thu Ngan ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent)
Mezi aktuální problémy naší společnosti patří ubývající zdroje fosilních paliv. Jsou to nerostné suroviny, jejichž pálením získáváme energii. Vzhledem k tomu, že je energie v dnešní době nepostradatelná, je potřeba nalézt alternativní způsob získávání energie. Možné řešení se objevuje v podobě palivových článků, který funguje na principu přeměny chemické energie na energii elektrickou. V tuto chvíli stále probíhá vývoj palivových článků. V této práci se zabýváme studiem morfologie katalytických vrstev Pt/CeO2 deponovaných na polymerní membráně pro vodíkové palivové články. Metodou tomografie pomocí techniky fokusovaného iontového svazku (FIB) vytváříme trojrozměrné modely jejich povrchových struktur. 1
Controllable synthesis, treatment and characterization of anodes for Direct Formic Acid Fuell Cell
Bieloshapka, Igor ; Jiříček, Petr (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent) ; Čechal, Jan (oponent)
Název práce: Kontrolovaná syntéza, úprava a charakterizace anod pro palivový článek na kyselině mravenčí Autor: Mgr. Igor Bieloshapka Katedra / Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí doktorské práce: Ing. Petr Jiříček, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, sekce fyziky pevných látek, oddělení optických materiálů Abstrakt: V této disertační práci byly anody pro palivový článek s kyselinou mravenčí (DFAFCs) poprvé připraveny pomocí DC magnetronového naprašování. Anodová část se skládá z nosiče a katalyzátoru. Jako nosič byla použita uhlíkatá tkanina a polyanilin. Katalyzátory na bázi palladia a dvojkovu palladium-měď byly naneseny na povrch nosiče. Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) a mikroskopie atomárních sil (AFM) byly použity pro sledování morfologie povrchu anod. Složení a chemický stav prvků anodové části byly studovány pomocí fotoelektronové spektroskopie (XPS). Transmisní elektronová mikroskopie (TEM) spolu s metodou XPS byly použity pro charakterizaci oxidu grafenu (GO) a redukovaného oxidu grafenu (RGO) jako slibných nosičů pro polymerní membránu palivového článku. Pro potlačení vlivu substechiometrické fáze PdCx a jiných nečistot na povrchu katalyzátoru byly studovány a porovnány různé způsoby ohřevu a nové...
Studium 3-fázových katalytických vrstev pro polymerní palivové články a elektrolyzéry
Fuka, Šimon ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Khalakhan, Ivan (oponent)
Název práce: Studium 3-fázových katalytických vrstev pro polymerní palivové články a elektrolyzéry Autor: Šimon Fuka Katedra / Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Diplomová práce se zaměřuje na studium katalytických vrstev pro polymerní palivové články (PEMFC) či elektrolyzéry na bázi směsi platiny a oxidu ceru. Tyto vrstvy jsou připraveny magnetronovým naprašováním a jsou zkoumány jejich vlastnosti v závislosti na depozičních parametrech či na volbě substrátu. Připravené vrstvy Pt-CeOx jsou analyzovány metodami SEM, AFM, XPS a poté testovány jako anoda v palivovém článku. Ukázalo se, že kromě morfologie katalytických vrstev má na výkon PEMFC vliv disperze velmi malých nanočástic katalyzátoru o rozměru 1-2 nm. Většina připravených vzorků vykazovala maximální i maximální specifický výkon výrazně vyšší, než jsou dosud naměřené a publikované hodnoty pro systém Pt-CeOx. Studiem vlastností katalytických vrstev pro anodu tato práce přispívá k pochopení chování palivového článku typu PEMFC a potažmo i k jeho potenciální komercializaci. Klíčová slova: Palivový článek, oxid ceru, platina, katalyzátor, magnetronové naprašování

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.