|
|
Vztah True Money Supply k alternativním makroekonomickým ukazatelům v ČR
Lukáš, Matěj ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Šťastný, Daniel (oponent)
Cílem práce je otestovat, zdali peněžní agregát rakouské školy True money supply (TMS) dosahuje lepšího vzájemného vztahu s národním důchodem a inflací, než ekonomií hlavního proudu využívaný agregát M2. Smyslem tohoto testování je, že TMS má podle rakouských ekonomů stát na koherentním teoretickém základu, zatímco M2 byl sestaven s využitím statistických metod. Aby došlo ke koherentnímu srovnání, peněžní agregáty byly testovány jak se standardními agregáty: HDP a CPI reprezentujícím inflaci, tak s alternativními agregáty vycházejícími z teorie rakouské školy: Gross Domestic Output a Kompozitní cenový index. Agregáty byly podrobeny korelační, regresní a vektorové autoregresní analýze (VAR modelům). Podle výsledků nebyl dokázán lepší vztah mezi TMS a zbylými makroagregáty, to však poukazuje pouze na jeho horší praktickou využitelnost, a ne na nesprávnost ukazatele, jelikož pro rakouské ekonomy je klíčovým prvkem teoretický základ ukazatele.
|
|
|
O kolik skutečnější je skutečná nabídka peněz?
Vostal, Ondřej ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Hurník, Jaromír (oponent)
Rakouští ekonomové se domnívají, že tzv. skutečná nabídka peněz je teoreticky řádově lepším peněžním agregátem, než klasické M1, M2 a M3. V práci ověřuji na datech z ČR, zda tomu tak skutečně může být. Skutečná nabídka pěněz je součtem množství hotovosti a statků (ekvivalentů otovosti), které lze v době nepřesahující jistý horizont vyměnit ve stálém předem známém kurzu za hotovost. Většina účastníků trhu se přitom musí domnívat, že množství hotovosti pro účel takové výměny není omezeno. Na základě dat ČNB mezi léty 2002 a 2012 konstruuji několik skutečných nabídek peněz, které se liší horizontem zahrnutých ekvivalentů. Ke srovnání skutečných nabídek peněz a M užívám jednoduchý model inflace založený na rovnici směny. Hlavním zjištěním je, že se ukazatele podstatně neliší. Zdá se tedy, že skutečné nabídky peněz a M jsou prakticky shodné. Odhady koeficientu modelu jsou však pro všechny ukazatele významně odlišné od předpovědí kvantitativní teorie peněz. Výsledky je tedy nutné interpretovat obezřetně.
|
|
|
Skutečná nabídka peněz
Dufek, Michal ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Czesaný, Slavoj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá skutečnou nabídkou peněz (True Money Supply). Měnové agregáty (M1, M2, M3) používané ekonomií hlavního proudu jsou totiž v mnoha ohledech nepřesné a proto nevyhovující. Měnové agregáty TMS jsou vhodnější než agregáty M1, M2, M3 z toho důvodu, že nezapočítává některé peněžní položky dvakrát, na rozdíl od agregátů M1, M2, M3, a tudíž přesněji vypovídá o vývoji peněžní zásoby v ekonomice. Cílem práce je, na základě vypracované teorie peněz, spočítat skutečnou nabídku peněz (TMS1, TMS2) a dále zkoumat její charakteristiku a vztah vzhledem k vybraným ekonomickým ukazatelům, kterými jsou: měnový agregát M2, index spotřebitelských cen (CPI), index cen průmyslových výrobců (PPI), diskontní sazba, dvoutýdenní repo sazba, index Burzy cenných papírů Praha (PX), celkový objem poskytnutých úvěrů. Konfrontace agregátů TMS1 a TMS2 s vybranými ekonomickými ukazateli může vést k přesnějšímu pochopení příčin změn v ekonomice v průběhu hospodářského cyklu. Cílem teoretické části je definovat pojem peněz; vznik, vývoj, rozvoj bankovního systému; komoditní režim a režim papírových (FIAT) peněz. V analytické části se pokusíme odhalit skryté jevy a příčinné vztahy mezi skutečnou nabídkou peněz a vývojem v ekonomice. V práci vycházím z metodologie rakouské školy, jejíž praxeologie se mi jeví jako nejvhodnější z důvodu své srozumitelnosti a konzistence. Bez této teorie bychom nechápali otázku: Co ještě peníze jsou a co již nikoli?
|
|
|
Fenomén deflace aneb jde opravdu o negativní jev?
Braunová, Veronika ; Munzi, Tomáš (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce zkoumá dva pohledy chápání deflace a přiklání se na stranu rakouské ekonomické školy, která vychází z původního pojetí pojmu. Deflace je v tomto případě brána jako drastické snížení nabídky peněz nebo objemu výdajů v ekonomice. Rozdílným přístupem k deflaci jsou vyvráceny nejčastější mýty s ní spojené (např. rostoucí nezaměstnanost v důsledku deflace). Deflace se rozděluje na několik druhů, přičemž v negativním slova smyslu se deflací dá nazvat pouze jeden typ. Dále je dokázána neefektivnost zavedení antideflační politiky, která má deflaci zabránit a znovu nastolit inflaci. V analytické části bylo na základě zkoumání deflace za Velké hospodářské krize zjištěno, že deflace vznikla jako důsledek krize, tzn. že nebyla její příčinou. Příčinami Velké hospodářské krize se ukázaly být regulativní omezení trhu za vlády prezidenta Hoovera a Roosevelta. Na závěr byly nové poznatky použity k vysvětlení současné krize, ze které byla obviněna vláda a politika centrálních bank.
|
host ::
RSS.