|
| |
|
|
Depiction of children in folk and art fairy tales
Zálešáková, Eva ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou postav dětí ve vybraných lidových a uměleckých pohádkách německého romantismu 19. století. Na začátku bude vysvětlen pojem ,,pohádky", její dějiny a výzkum, následovat bude definice evropské lidové a umělecké pohádky a jejich srovnání. V další kapitole bude srovnávána postava dítěte z lidové pohádky ,,Marienkind" ze sbírky bratří Grimmů Kinder- und Hausmärchen s postavou dítěte z umělecké pohádky ,,Zwerg Nase" od Wilhelma Hauffa. Práce se přitom zaměří jak na vnější a vnitřní charakteristiku dítěte, tak na životní podmínky a rodinné konstelace, v nichž jsou děti zobrazovány. Vedle toho budou analyzovány morální představy, které jsou zprostředkovány jednáním. Důležitým předmětem zkoumání je ukázat rozdíly v zobrazování dětí v lidových a uměleckých pohádkách a tím dokázat, že umělecká pohádka je samostatný literární žánr.
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
Otázka vlivu Heinricha Heina na tvorbu Gustava Adolfa Bécquera
Melíšková, Vendula ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Popudem pro tuto diplomovou práci byla teoretická možnost prokázání určitého mezikulturního propojení dvou spolu geograficky ani jazykově nehraničících literatur prostřednictvím dvou poměrně zásadních autorů 19. století. V zájmu chronologie šlo o vliv již existující tvorby Heinricha Heina na rodící se tvorbu Gustava Adolfa Bécquera. Cílem této práce bylo prokázat či vyvrátit právě toto (v kritických vydáních Bécquerových děl a literárních příručkách) často tradující se tvrzení, jehož důvod existence nebyl nikde explicitně vysvětlen. V rámci metodiky jsem se snažila využít veškerých dostupných teoretických prací rozebírajících (především německé) vlivy na díla Gustava Adolfa Bécquera. Důležitým momentem bylo i zasazení tvorby obou autorů do kulturně politické situace doby a upozornění tak na určité paralely nejen na literárním poli, ale i v jejich reálném osobním životě, jež je mohly ovlivnit. V neposlední řadě jsem se pokusila o vlastní kritickou analýzu konkrétních básní a legend, jejíž ambicí bylo podložit zmíněné teoretické práce konkrétními příklady. Na základě teoretických prací a vzpomínek současníků bylo potvrzeno, že ani jeden z autorů neovládal jazyk druhého. Přesto bylo současně prokázáno, že Heinrich Heine prostřednictvím překladů tíhnul ke španělské formě romancí a Gustavo Adolfo...
|
|
|
Depiction of children in folk and art fairy tales
Zálešáková, Eva ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou postav dětí ve vybraných lidových a uměleckých pohádkách německého romantismu 19. století. Na začátku bude vysvětlen pojem ,,pohádky", její dějiny a výzkum, následovat bude definice evropské lidové a umělecké pohádky a jejich srovnání. V další kapitole bude srovnávána postava dítěte z lidové pohádky ,,Marienkind" ze sbírky bratří Grimmů Kinder- und Hausmärchen s postavou dítěte z umělecké pohádky ,,Zwerg Nase" od Wilhelma Hauffa. Práce se přitom zaměří jak na vnější a vnitřní charakteristiku dítěte, tak na životní podmínky a rodinné konstelace, v nichž jsou děti zobrazovány. Vedle toho budou analyzovány morální představy, které jsou zprostředkovány jednáním. Důležitým předmětem zkoumání je ukázat rozdíly v zobrazování dětí v lidových a uměleckých pohádkách a tím dokázat, že umělecká pohádka je samostatný literární žánr.
|
host ::
RSS.