|
|
Role sestry v následné péči o bariatrického pacienta
DUŠIČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Obezita je onemocnění charakterizované zvýšením podílu tuku v organismu nad určitou mez (Müllerová 2009). Podle Světové zdravotnické organizace trpělo v roce 2014 nadváhou více než 1,9 miliardy osob, z nichž bylo více než 600 miliónů lidí obézních (WHO 2015). Předmět: Cíle práce jsou: Zjištění přípravy, péče, informovanosti a postupů u pacientů podstupujících bariatrickou léčbu. Vymezení kompetence sestry v následné péči o bariatrického pacienta. A zjištění specifických potřeb pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity. K těmto cílům posloužily tři výzkumné otázky: Jak jsou pacienti informováni o celém průběhu bariatrické léčby? Jaké kompetence má sestra v následné péči o bariatrického pacienta? Jaké jsou potřeby pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity? Metodika: Pro získání potřebných dat k praktické části diplomové práce bylo využito technik kvalitativního výzkumu. Praktická část byla realizována formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na chirurgických odděleních a s pacienty podstoupivšími bariatrickou léčbu. Výzkumný soubor: Soubor tvořilo devět sester pracujících na specializovaném pracovišti, kde jsou prováděny bariatrické výkony a sedm pacientek, které podstoupily bariatrický zákrok. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2015. Výsledky: Před výkonem pacienti podstupují chirurgické, interní, nutriční a psychologické vyšetření. Je jim odebrána krev na hematologické a biochemické laboratorní vyšetření. Z dalších vyšetření klienti podstupují gastroenterologické, plicní, vyšetření ve spánkové laboratoři a výtěr z krku a nosu. Před samostatným výkonem by měli klienti na doporučení lékaře snížit hmotnost. Dále bylo zjištěno, že jsou pacienti informováni o předoperační a pooperační péči, dále o nutnosti dispenzarizace, frekvenci kontrol a možnostech zapojení se do bariatrických klubů a sdružení. Sestra zaujímá následující kompetence. Před operací sestra edukuje klienta o předoperační a pooperační péči, odebírá mu krev, plní ordinace lékaře a motivuje pacienta. Po operaci sestra zajišťuje celkovou ošetřovatelskou péči, sleduje fyziologické funkce, edukuje pacienty o stravování a plní ordinace lékaře. Sestra musí znát dietní omezení, kdy je dán obecný postup, který se mění v jistých detailech podle druhu operačního výkonu a stavu pacienta. Z výzkumu vyplynulo, že se sestra stará spíše o biologické potřeby pacienta, než o jeho psychosociální potřeby. Pacientům chybí v následné péči psychická podpora a motivace. Pacienti podstupující bariatrickou léčbu se potřebují připravit na operační zákrok (snížení hmotnosti) a osvojit si pooperační stravovací návyky. Jejich další potřeba je potřeba psychické podpory a motivace zprostředkované sestrami. Závěr: Jelikož množství lidí trpících nadváhou a obezitou v dnešní době stále stoupá, stává se léčba obezity nutností. V současnosti se u pacientů trpících obezitou II. a vyššího stupně hojně využívají bariatrické zákroky, proto je vhodné znát potřeby, informovanost, postupy v péči o pacienta před a po takovémto výkonu a v neposlední řadě kompetence sestry u těchto výkonů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péči
HOLÍKOVÁ, Sandra
Kardiopulmonální resuscitace je souborem postupu, které se provádejí v akutní situaci, pri selhávání životních funkcí postiženého k jeho záchrane. Tyto snahy o záchranu cloveka jsou staré jako lidstvo samo. Postupem doby se tyto postupy zdokonalovaly a dal se jim urcitý rád. V dnešní dobe tyto postupy shrnují tzv. Guidelines, které jsou brány za platná pravidla provádení resuscitace. Název této práce je Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péci?. Teoretická cást práce je rozdelena do ctyr hlavních kapitol. První cást objasnuje pojem následné péce. Popisuje druh poskytované péce, indikace k prijetí na lužka následné péce a typ pacientu prijímaných na tato oddelení. Cást druhá se zajímá o geriatrického pacienta, který je na tato lužka nejcasteji prijímán. Cást tretí je zamerena na samotnou resuscitaci. Je zde strucne popsána historie resuscitace, její rozdelení, jednotlivé složky pri provádení resuscitace, právní odpovednost pracovníku ve zdravotnictví s ohledem na resuscitaci a zásadní zmeny v Guidelines 2010. Cást poslední reší zvláštnosti resuscitace u starších osob. Praktická cást je poté zamerena na výzkum stavu znalostí sester o resuscitaci. Šetrení probíhalo na základe výzkumu,který se skládal z dotazníku, pozorování a vnitrního auditu.Cíly této práce bylo zjistit, zda sestry znají postupy kardiopulmonální resuscitace a dále zjistit, zda sestry dodržují zásady kardiopulmonální resuscitace. Pro splnení cílu byly stanoveny hypotézy zabývající se znalostmi sester ohledne resuscitace. Tyto hypotézy se potvrdily z teoretického hlediska. Ovšem z praktického hlediska byly vyvráceny. Sestry znají teoretické postupy resuscitace a pomucky, ale neumí tyto znalosti využít prakticky. Hypotéza znející, sestry mají k dispozici pomucky k resuscitaci se potvrdila. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby pomocí grafu. Informace z této práce budou sloužit managementu Nemocnice následné péce LDN Horaždovice s.r.o.. Na základe techto zjištení byl sestaven standard pro resuscitaci, který by mel zlepšit znalosti sester o resuscitaci. Nejvetší nedostatky byly zjišteny v oblasti provádení dýchání a zajištení dýchacích cest. Zároven bude lépe zacíleno pravidelné školení o resuscitaci v této nemocnici. Práve v praktické oblasti provádení resuscitace byly zjišteny velké nedostatky.
|
|
|
Specifika využití arteterapie v doléčovacím centru
PODZIMKOVÁ, Petra
Předkládaná práce se zaměřuje na pojetí arteterapie v doléčovacím centru, ve službě zabývající se následnou péčí pro osoby, které se léčí ze závislosti na návykových látkách, především na nealkoholových drogách. Zadané téma je zpracováno do části teoretické a praktické. Teoretická část práce shrnuje základní definice týkající se syndromu závislosti a popsání osobnosti závislého, následně představuje služby následné péče a zaměřuje se na principy a cíle léčby závislosti. V rámci léčby závislosti je za výchozí zvoleno využití psychoterapie a expresivní psychoterapie - arteterapie. Arteterapie je popsána jako obor spolu s historickými souvislosti, definicí směrů, které se v rámci oboru vymezily a stanovením místa arteterapie v léčbě závislostí. V úvodu praktické části je podrobně popsána činnost Doléčovacího centra Prevent se zaměřením na průběh a složení programu a zastoupení arteterapie v něm. Po té jsou představena východiska práce v rámci arteterapie v Doléčovacím centru Prevent. Stěžejním místem práce je představení konkrétních kazuistik klientů spolu s analýzou a interpretací jejich artefaktů, které ozřejmují způsob práce v rámci arteterapeutické skupiny s ohledem na metodu Rožnovské arteterapie. V závěru práce jsou shrnuta specifika využití arteterapie v daném typu zařízení a popsány zřejmé přínosy pro obor arteterapie.
|
|
|
PROBLEMATIKA RESOCIALIZACE U PACIENTŮ PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY ČERVENÝ DVŮR
DVOŘÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem Problematika resocializace u pacientu Psychiatrické léčebny Červený Dvůr se zabývá resocializací u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a systémem poskytované návazné resocializační péče. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se problematiky resocializace, dále konkrétní problémy v resocializaci, které se mohou po návratu do života objevit, problematiku relapsu a recidivy a na závěr popis Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, kde byl prováděn vlastní výzkum. V praktické části bylo mým hlavním cílem zmapovat resocializaci u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr s dílčími cíli, kterými bylo zjistit systém poskytované návazné resocializační péče a důvody porušení abstinence. Stanoveny byly předem tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na fungování návazné poskytované resocializační péče, dále na rizikové faktory v rámci resocializace a na nejčastější důvody porušení abstinence. Vlastní výzkum byl prováděn kvalitativně. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi pacienty a třemi terapeuty Psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Výzkum byl realizován přímo v této léčebně. V diskuzi jsem se zaměřila na srovnání výsledků vlastního výzkumu s odbornými publikacemi. Na závěr pak stanovuji hypotézy a uvádím některá doporučení k řešení problémů vyplývajících z šetření. Myslím si, že je potřeba této problematice věnovat více pozornosti než doposud a že je důležité nepodceňovat následnou péči.
|
|
| |
|
|
SOCIALIZACE JEDINCE S PORUCHAMI CHOVÁNÍ - PROGRAM "BOROUK"
NÁPRAVNÍKOVÁ, Lenka
Socializace jedince s poruchami chování {--} program ,,Borouk`` Diplomová práce Cílem práce bylo zmapování situace klientů s poruchami chování, kteří jsou propuštěni z ústavní/ochranné výchovy ve Výchovném ústavu a školní jídelně Husův domov ve Dvoře Králové nad Labem a zhodnocení socializačního programu {\clqq}Borouk``. V praktické části diplomové práce autorka zvolila kvantitativní výzkum, analyzovala data klientů propuštěných v době od roku 2001 do roku 2005. Program {\clqq}Borouk`` je hodnocen na základě údajů o resocializaci klientů. Do textu je vložena případová studie. V závěrečném shrnutí je program {\clqq}Borouk`` hodnocen jako vhodný program pro klienty s poruchami chování, který pomáhá jejich socializaci. Výsledky práce dokazují, že u souboru zkoumaných klientů došlo ke zlepšení v řadě oblastí života. Přesto pro jejich vhodné začlenění, a s tím související eliminaci negativních společenských jevů, je třeba klientům s poruchami chování poskytovat celoživotní asistenci a podporu. Vedoucí diplomové práce: Autor diplomové práce: Jiří Hartl, M. A. Bc. Lenka Nápravníková
|
|
|
Analýza potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent v Českých Budějovicích
ŠNOKHOUS, Jan
Práce předkládá analýzu potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent v Českých Budějovicích (dále jen centra) a zjišťuje jaké potřeby vnímají klienti jako významné. Teoretická část se zabývá potřebami v rámci několika teorií motivace a popisuje práci se závislými, zejména v oblasti terciární prevence. Tato část se zabývá pojmem následná péče, složkami programů následné péče a Doléčovacím centrem Prevent v Českých Budějovicích. V teoretické části je zahrnuto rovněž srovnání základních teorií potřeb a reálných potřeb závislých. Praktická část obsahuje charakteristiku souboru participantů, metodiku sběru materiálu pro analýzy potřeb a vyhodnocení výsledků analýzy, provedené dle zakotvené teorie Strausse a Glasera. Výstupem práce je soubor kategorií, které postihují základní potřeby závislých v průběhu doléčování tak, jak je oni vnímají jako významné.
|
|
|
Management následné péče u pacientů se srdeční arytmií po propuštění z kardiologického oddělení
JANÁSOVÁ, Věra
Poruchy srdečního rytmu neboli arytmie, patří mezi nejčastější onemocnění srdce. Vznikají na podkladě poruchy tvorby nebo vedení elektrických vzruchů na srdci. Často se vyskytují arytmie, které si člověk ani neuvědomuje a je možné je zachytit při dlouhodobém monitorování EKG. Pacientovi většinou působí obtíže poruchy rytmu, které jsou záchvatovité nebo setrvalé. Ty mohou pacienta ohrožovat na životě. Mezi subjektivní potíže u pacientů patří nepříjemné bušení srdce, únava, dušnost, pocity tísně, kratší dech, závratě až ztráta vědomí, někdy může pacient pociťovat nepříjemnou bolest na hrudi. Takovéto subjektivní prožívání bývá pro člověka se srdeční arytmií velmi nepříjemné a může mu znemožňovat zvládání běžných denních aktivit. Úkolem sestry je pomoci pacientovi toto obtížné období překonat a naučit ho zdravému způsobu života jako prevenci srdečních onemocnění. Důležitá je zde spolupráce sester v nemocnici a v kardiologické ambulanci. Stanoveny byly čtyři hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že péče o pacienty se srdeční arytmií po propuštění do domácího léčení je dostatečná, vzhledem k jejich potřebám. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, že u pacientů je dostatečná edukace o prevenci recidiv srdečních arytmií. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají dopady srdečních arytmií na jejich celkové zdraví a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají další možnosti péče po propuštění z nemocnice. Tato hypotéza se nepotvrdila. V praktické části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno v nemocnicích v Českých Budějovicích, Jihlavě, Plzni a Praze, formou anonymních dotazníků, které byly rozdány pacientům v odborných kardiologických ambulancích. Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v SPSS programu. Cíle byly splněny. V příloze v diplomové práci je přiložen stručný návrh, na co by se měla ošetřovatelská péče po propuštění pacienta z nemocnice zaměřit. Výsledky budou nabídnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a také sestrám v kardiologických ambulancích.
|
host ::
RSS.