Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fossil clown beetles (Coleoptera: Histeridae): early evolution of "beetle tanks"
Simon Pražák, Jan ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mršníci (Histeridae) představují bohatou skupinu brouků (>4500 popsaných druhů) s celosvětovým rozšířením (vyjma Antarktidy) a s výjimečně bohatou škálou obývaných habitatů. Specializace na konkrétní prostředí, jako např. podkorní štěrbiny, trus a mršiny, chodbičky podkorního hmyzu, jeskyně, písečné pouště, pláže, nory hlodavců a hnízda mravenců, vedla ke vzniku pozoruhodných morfologických adaptací či dokonce k radikálním změnám tvaru celého těla. Pro porozumnění evoluční historie této výjimečné skupiny brouků je zásadní jejich fosilní záznam. V této studii jsem zkoumal osm nepopsaných druhů fosilních mršníků ze středně křídového Barmského a Hkamtijského jantaru. Vytvořil jsem morfologické popisy a diskutuji zde možné taxonomické zařazení na základě morfologických znaků. Kromě toho jsem testoval fylogenetickou pozici všech křídových rodů mršníků pomocí metody maximální parsimonie s omezenou topologií na základě matice s 69 morfologickými znaky. Mezi studovanými druhy jsou poprvé zaznamenaní zástupci tribů Abraeini a Paromalini z období křídy. Diskutuji možné evoluční závěry odvoditelné z těchto nových ale i jiných, dřívě popsaných, fosilií. Život pod kůrou byl mezi křídovými mršníky pravděpodobně běžný a nyní je známý již u tří nezávislých linií v tomto období. Je rovněž zřejmé, že mršníci se v...
Rozšíření, ekologie a ochrana kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon f. alcon) na území ČR
Kupková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Stav populací mnoha druhů hmyzu je v ČR naprosto kritický, jiné druhy už vyhynuly. Mezi druhy balancující na hranici přežití patří i myrmekofilní modrásek hořcový (Phengaris alcon), především jeho ekologická forma (P. alcon f. alcon) vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Obecným cílem mé práce bylo zhodnotit současné rozšíření modráska hořcového (P. alcon f. alcon) na našem území, odhadnout velikost zbylých populací a vytvořit praktický akční plán pro záchranu druhu na území ČR. Analýza nálezových databází ukázala, že druh u nás teoreticky přežívá na 11 lokalitách. Terénní průzkum v r. 2016 ovšem odhalil, že na dalších pěti lokalitách druh v nedávné minulosti vyhynul. Zbylých 6 lokalit je soustředěno do JZ Čech na celkem 20 ha. Na 2 lokalitách je populace navíc blízko vymření. Příčinou lokálních extinkcí bylo vymizení živné rostliny. Hlavním faktorem ovlivňujícím velikost populace modráska na posledních lokalitách se ukázala být početnost živné rostliny a vitalita jedinců hořce (počet lodyh, výška). Součástí mojí práce byl i pokus o repatriaci modráska na lokalitu se vzmáhající se populací živné rostliny. Samotnému přenosu předcházely pečlivé přípravy spočívající ve stanovení početnosti hořce na obou lokalitách, odhadu velikosti populace modráska v donorské populaci i...
Mechanismy začlenění myrmekofilů do hostitelské kolonie
Bažilová, Jana ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Ačkoliv jsou myrmekofilní druhy hmyzu studovány již od 19. století, některé důležité aspekty tohoto fascinujícího vztahu mezi mravenci a dalšími skupinami hmyzu stále nejsou uspokojivě prozkoumány. V poslední době se studium myrmekofilie soustředí spíše na taxonomii daných skupin, než na vlastní bionomii těchto druhů. Nejvíce druhů myrmekofilů najdeme mezi brouky (Coleoptera). Tito myrmekofilové mají celou řadu adaptací, které jim pomáhají v asociaci s hostitelskými mravenci. Tyto adaptace se výrazně liší mezi dobře integrovanými druhy myrmekofilních brouků a druhy, které jsou integrovány slabě, nebo nejsou integrovány vůbec. Tato práce se soustředí na porovnání chování dvou vybraných myrmekofilních brouků, Claviger testaceus (Staphylinidae: Pselaphinae) jako integrovaného druhu myrmekofila a Pella spp. (Staphylinidae: Aleocharinae) jako neintegrovaného či slabě integrovaného druhu. Následná studie ukazuje, že při interakcích s mravenci existuje signifikantní rozdíl v chování vybraných druhů brouků. Mravenci jsou agresivnější vůči neintegrovaným druhům a tito brouci jsou dobře přizpůsobeni agresivním střetům s mravenci. Oproti tomu chování integrovaných brouků není příliš přizpůsobeno agresivním interakcím s mravenci. Na druhou stranu však byli mravenci (hlavně hostitelští mravenci) při kontaktu s...
Biologie myrmekofilních brouků
Bažilová, Jana ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Mravenci představují nejen skupinu hmyzu se zásadním ekologickým významem, ale též cenný zdroj potravy pro pestrou paletu predátorů, parazitoidů a sociálních parazitů. Významnou část z nich tvoří myrmekofilní brouci. Vzhledem ke specifickým selekčním tlakům myrmekofilové vykazují mnohočetné adaptace, například modifikace tvaru těla a funkce tělních výběžků či vznik nových exokrinních žláz. Tyto adaptace se liší na základě stupně integrace jednotlivých druhů. Neintegrované druhy žijí v okolí hnízd jako predátoři, hostitel se vůči nim chová agresivně. Před útoky jsou chráněny tlustou a silně sklerotizovanou kutikulou, obrannými látkami a strategickým chováním. Integrované druhy jsou kolonií adoptovány na základě napodobení hostitelových rekogničních faktorů a mají přístup do hostitelských hnízd, kde se živí mravenčími larvami či kuklami, nebo jsou mravenci přímo krmeni. Práce popisuje specifické adaptace myrmekofilních druhů pro život asociovaný s mravenci. V několika kapitolách se zabývá myrmekofily obecně, jejich morfologickými adaptacemi a chemickými mimikry a v neposlední řadě behaviorálními strategiemi v interakci s hostitelem. Klíčová slova: myrmekofilie, inkvilinismus, Staphylinidae, Coleoptera, mravenci, adaptace, mimikry
Evoluce sociálního parasitismu rodu Phengaris (Maculinea)
PECH, Pavel
Tato práce se zabývá evolucí sociálního parasitismu modrásků rodu Phengaris (Maculinea) a zkládá se ze tří částí, které sa zabývají následujícími tématy: I) Fylogeneze sekce Glaucopsyche: sociální parasitismus vznikl v sekci Glaucopsyche pouze jednou. II) Podmínky evoluce sociálního parasitismu rodu Phengaris: celý proces byl patrně umožněn extrémně chudou myrmekofaunou v biotopech předka rodu Phengaris III) Hostitelské specialisace rodu Phengaris - dosud převládající názor o úzké hostitelské specialisaci modrásků je ve skutečnosti málo podpořen daty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.