Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krajina janusovské tváře. Reprezentace rakovnicko-křivoklátské krajiny ve věstnících rakovnickému musejního spolku a jeho další regionální produkci
Uhlířová, Tereza ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V diplomové práci se zabývám tím, jakým způsobem reprezentoval rakovnický Musejní spolek krajinu Rakovnicka a Křivoklátska ve Věstnících rakovnického Musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického a další regionální produkci na počátku 20. století. Jedná se o kulturně-historickou analýzu toho, jak autoři rakovnicko-křivoklátský kraj v textech interpretují jako jednotný, specifický, svébytný, mýtotvorný apod., to znamená, jakým způsobem vymezují jeho hranice, jaké prvky v krajině označují za charakteristické, jak tvoří jeho literárně-folkloristický obraz, čím podle nich může být tato krajina pro člověka (hospodářsky) užitečná a jaké významné osobnosti se s ní pojí. Zřetel je kladen také na to zda, popřípadě jak se do tohoto obrazu kraje promítá samotná pozice autorů. Výzkumné otázky řeším v souvislosti s konceptem "krajiny jako příběhu" či "paměti krajiny", tedy s konstruktivistickým přístupem ke krajině, jejíž ustavování je vždy kulturně a sociálně podmíněné. Klíčová slova: reprezentace, krajina, musejní spolek, Rakovnicko, Křivoklátsko Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století
Šebelová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
ABTRAKT Tato diplomová práce se věnuje regionálnímu muzejnictví v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století v prostoru středovýchodních Čech. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich podává na základě studia odborné literatury stručný přehled o vzniku a vývoji regionálního muzejnictví. Druhá kapitola se věnuje rozboru spolkových zákonů a stanov jednotlivých muzejních institucí. Třetí pak představuje nejdůležitější milníky v dějinách čtyř vybraných muzejních spolků, jimiž jsou: Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého, Archeologický sbor Vocel a Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská. Autorka práce se na základě studia dostupných pramenů a za pomoci komparativní metody snažila ukázat shodné a rozdílné momenty v historii a činnosti jednotlivých muzejních spolků. KLÍČOVÁ SLOVA Regionální dějiny, spolková činnost, muzejní spolky, muzeum, muzejnictví, Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská, Archeologický sbor Vocel, Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.