|
|
Sestra a ošetřovatelská dokumentace
VČELOVÁ, Stanislava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání ošetřovatelské dokumentace a práce s tímto dokumentem. Ošetřovatelská dokumentace patří k základním materiálům, které patří ke správnému fungování nemocniční péče o pacienty. Ke každému hospitalizovanému pacientovi by se měla bezpodmínečně tato dokumentace vést, neboť to vyplývá i z české legislativy. Práce sestry s ošetřovatelskou dokumentací spočívá ve správném, bezchybném a čitelném vedení. Sestra do ošetřovatelské dokumentace zaznamenává kvalitní, reálné, kompletní a podstatné informace o zdravotním stavu pacienta a pracuje s těmito údaji, které využívá v ošetřovatelském procesu. Nejvíce využívanou formou vedení ošetřovatelské dokumentace je písemná. V současné době se sestra setkává i s elektronickou formou ošetřovatelské dokumentace, která má pomoci sestře získat více času na komunikaci a péči o pacienta. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit používání ošetřovatelské dokumentace ve vybraném nemocničním zařízení. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou. Na podkladě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky a nejdůležitější data vypracována do kategorizačních tabulek. Výzkumné šetření probíhalo u deseti náhodně vybraných sester, které pracují na neurochirurgickém a kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici Na Homolce. Z výsledků vyplynulo široké spektrum potíží u vedení ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů v intenzivní péči
HALAMOVÁ, Veronika
Jako téma bakalářské práce jsme zvolili problematiku spolupráce sester a lékařů na jednotce intenzivní péče. Práce ve zdravotnictví není práce pro jednotlivce. Jedná se o týmovou spolupráci, kde kaţdý člen týmu má svoje povinnosti, ale také práva a pravomoci. Sestry chtějí, aby byli v péči o klienty rovnocennými partnery, coţ se zatím na mnoha místech nedaří. Pro většinu lékařů je sestra stále ještě pomocnice, která pouze vykonává lékařské ordinace a její vlastní práce je povaţována za podřadnou a nedůleţitou. Toto téma jsem si vybrala také z osobních důvodů, protoţe na pracovišti, kde pracuji, se bohuţel setkávám se stejným postojem lékařů, o kterém jsem se zmiňovala výše. Pro sběr dat byla zvolena technika dotazníku. Byly vypracovány dotazníky jednak pro sestry a také pro lékaře, aby měly moţnost se vyjádřit obě strany. Dotazník pro sestry obsahoval 25 poloţek. Pro lékaře byl vytvořen podobný dotazník, který obsahoval 19 poloţek. Dotazníky byly pro obě skupiny respondentů dobrovolné a anonymní. Výzkum probíhal v Nemocnici Na Homolce na jednotkách intenzivní péče s chirurgickým zaměřením. Byly zvoleny 3 hypotézy. První z nich byla, ţe lékaři a sestry na JIP spolupracují. K této hypotéze se vztahovalo více otázek z dotazníku. Jednalo se o různé oblasti spolupráce a hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza se vztahovala ke vzdělání sester. Předpokládala jsem, ţe sestry s vysokoškolským vzděláním jsou z pohledu lékařů vnímány jako rovnocenní partneři. Tato hypotéza byla zamítnuta. Zjistila jsem, ţe pro lékaře není rozhodujícím kritériem pro spolupráci výše vzdělání, ale praktické dovednosti sestry. Třetí hypotéza se týkala kompetencí sester. Předpokládala jsem, ţe sestry na JIP provádějí výkony v rámci svých kompetencí. Tato hypotéza byla zamítnuta, protoţe 85,85 % sester souhlasí s tím, ţe lékaři vyţadují výkony, které nejsou plně v sesterských kompetencích. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých mohou vznikat problémy. Z šetření vyplynulo, ţe jde v podstatě o problémy ve slušném chování a to u obou skupin ? jak u sester, tak u lékařů.
|
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Uplatnění Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
SOUKUPOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pokusit se zjistit, do jaké míry může Vojtova metoda ovlivnit schopnost dítěte přijímat a aktivně se zapojit do dalších prostředků uceleného systému rehabilitace. Diplomová práce se zabývá uplatněním Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problému, charakterizuje jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace a informuje čtenáře o Vojtově metodě reflexní lokomoce. Praktická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s charakteristikou vybraného zařízení. Ve druhé kapitole jsou zpracovány kazuistiky klientů doplněné o analýzu rozhovorů s rodiči a dalšími členy multidisciplinárního týmu. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila šest kazuistik klientů centra ARPIDA. Hlavní diagnózou klientů byla dětská mozková obrna v různých formách s kombinovanými vadami, kterou má pět ze šesti sledovaných klientů. V diplomové práci jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. V praktické části byla použita technika analýzy zdravotnické a osobní dokumentace vybraných klientů centra ARPIDA, vlastní přímé pozorování, analýza rozhovorů s rodiči a ostatními členy multidisciplinárního týmu, a využití z vlastní práce fyzioterapeuta. V závěru práce konstatuji, že aplikace Vojtovy metody je nezbytná v rámci uceleného systému rehabilitace ve snaze o snížení následků postižení a zkvalitnění života jedinců s postižením. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracovávání teoretické části. Závěrem této praktické části je shrnutí výsledků, zhodnocení splnění cílů a závěry šetření s doporučením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také členům multidisciplinárního týmu jako jejich zpětná vazba.
|
|
|
SANACE RODINY V ČESKÉ REPUBLICE
PEKÁRKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá Sanací rodiny v České republice, především analyzuje situaci na Písecku. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách podle odborné literatury důležité pojmy, jakými jsou rodina (funkční, ohrožená), rodičovství, sanace rodiny. Následně vysvětluje faktory a aspekty ovlivňující sanaci, postupy práce, spolupráci s rodinou, individuální plán sanace, spolupráce s odborníky v rámci multidisciplinárního týmu. Dále je popsána právní úprava a současná transformace systému v péči o ohrožené děti v ČR. Praktická část je věnována mapování a popisu organizací poskytujících sanaci rodin na Písecku. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, který se zabýval formě práce s klienty, spolupráci s jinými subjekty a zhodnocení potřebnosti sanace. Respondenti výzkumu byli pracovníci organizací poskytujících sanaci. Praktická část propojuje teoretickou část bakalářské práce.
|
|
|
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
|
|
|
Role sestry během akutního příjmu pacientů s traumatem
KOTRČOVÁ, Ivana
V současnosti je úrazovost na třetím místě příčin úmrtí na území České republiky. Pozornost laické i odborné veřejnosti se soustředí především na prevenci úrazů, ale také na zlepšení organizace péče o pacienty s traumatem. Prioritou je dobrá návaznost přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Sestry hrají významnou roli během akutního příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, jsou spojujícím článkem všech členů multidisciplinárního týmu, jejichž společným posláním je pacient a saturace jeho potřeb. Vlivem měnící se role sester se v moderním pojetí ošetřovatelství dostávají sestry na rovnocennou pozici spolu s lékaři i ostatními zdravotnickými profesemi. Každá sestra musí dokonale ovládat své kompetence, neboť jedině tehdy může poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči pacientům s traumatem v akutní fázi jejich příjmu. V teoretické části práce jsou vymezeny role a kompetence sester plynoucí z platné legislativy. Nechybí kapitoly zabývající se jednotlivými úrazy a organizací péče o pacienta s traumatem. V závěru teoretické části je kapitola zabývající se holistickou péčí o pacienta, zahrnující etickou péči, problematiku role nemocného a význam spolupráce s rodinou pacienta s traumatem, který je akutně přijímán do nemocniční péče. V empirické části práce byly stanoveny tři cíle. Zjistit spolupráci sester s ostatními členy multidisciplinárního týmu, dále zjistit, zda sestry, které se podílí na příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, mají znalosti o vlastních kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti s traumatem vnímají proces přijetí do nemocniční péče. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, obě hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na odděleních vybraných nemocnice, kam jsou prostřednictvím zdravotnické záchranné služby směřováni pacienti s akutním traumatem. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly rozhovory vedené s pacienty. Respondenty tvořilo 117 sester a 5 pacientů.
|
|
|
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
|
|
|
Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu.
MINAŘÍK, Martin
Bakalářská práce {\clqq}Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu`` se zabývá začleněním sestry na pracoviště, kde k takovéto spolupráci může docházet a dochází. V teoretické části poukazuje na vývoj ošetřovatelství, dnešní podmínky pro výkon povolání, role sester a vztahy se kterými se musí vypořádávat. Nastiňuje co je tým, zdravotnický multidisciplinární tým a výhody multidisciplinarity. Poukazuje i na možné patologické jevy při špatném přijetí a spolupráci. Vysokoškolsky vzdělaná sestra se začala vyskytovat na nejrůznějších odděleních, kde je členem ošetřovatelských týmů a pracuje i na úrovni týmů multidisciplinárních. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou vysokoškolsky vzdělané sestry začleněny do multidisciplinárního týmu. A druhým stanoveným cílem bylo zjistit, jak přijímají vysokoškolsky vzdělané sestry lékaři. Ke sběru informací a dosažení cíle, byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí anonymního dotazníku, který byl sestaven na základě informací načerpaných z odborné literatury a rozdělen na dvě části. První část dotazníku tvořily otázky pro všechny členy multidisciplinárního týmu a druhá část byla speciálně určena pro vysokoškolsky vzdělané sestry. Z výsledků kvantitativního výzkumu je zjevné, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do týmu, což potvrdilo první hypotézu, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do multidisciplinárního týmu. Druhá hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry nejsou akceptovány lékaři- byla také potvrzena. Naopak třetí hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou akceptovány středoškolskými sestrami- nebyla potvrzena.Výsledky práce mohou být uplatněny ve vyšším a vysokém managementu nemocnice a měly by být využity ke zkvalitnění péče o klienta.
|
|
|
Význam uceleného systému rehabilitace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá uceleným systémem rehabilitace v péči o děti s těžkým kombinovaným postižením. Dílčím cílem bylo zmapování tohoto problému v centru ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích, které poskytuje služby v tomto duchu. Výzkumem byla potvrzena hypotézu č.1. předpokládající, že při aplikaci uceleného systému rehabilitace je nezbytná úzká spolupráce zainteresovaných odborníků s rodiči dítěte s postižením. Potvrzena byla též hypotéza č. 2. tvrdící, že základem komplexní péče v duchu uceleného systému rehabilitace o děti s těžkým kombinovaným postižením je léčebná tělesná výchova, konkrétně {--} reflexní Vojtova metoda. Léčebné působení je záležitostí dlouhodobou a týmovou a jak bylo potvrzeno výzkumem, rodiče jsou integrální součástí tohoto týmu. Výsledky výzkumu prokázaly spokojenost rodičů s činností centra ARPIDA, včetně možnosti spolupráce s odbornými pracovníky tohoto centra. Dle mého názoru zde vzniká značný prostor i pro vhodnou edukaci rodičů dítěte s těžkým zdravotním postižením při řešení nelehkého úkolu péče o jejich dítě. Práce může sloužit jako studijní materiál pro zájemce o výkon pomáhajících profesí.
|
host ::
RSS.