|
|
Role všeobecné sestry v rehabilitačním ošetřovatelství
Procházková, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Svěráková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rehabilitačního ošetřovatelství v praxi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké mají všeobecné sestry povědomí o rehabilitačním ošetřovatelství a zda spolupracují v rámci multidisciplinárního týmu. Jako Dílčí cíle jsem si stanovila zjistit, co všeobecné sestry vnímají, jako rehabilitační ošetřovatelství, zda rehabilitují s pacienty a zda je multidisciplinární tým využíván v praxi. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí informací, které se týkají rehabilitačního ošetřovatelství. Je zde také uvedeno, jak se všeobecné sestry dnes vzdělávají a zákonné ustanovení, co je náplní jejich práce. V empirické části bylo použito kvantitativní šetření, kdy data byla získávána pomocí internetového dotazníku. Respondentkami byly všeobecné sestry z celé České republiky. Z dosažených výsledků je zjevné, že všeobecné sestry mají dostatečné vědomosti v rámci rehabilitačního ošetřovatelství a dostatečně spolupracují s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Získané poznatky budou zveřejněny na sociálních sítích a také bude zhotoven plánek pro lepší orientaci při polohování s pacienty. Klíčová slova:rehabilitační ošetřovatelství, rehabilitace, ošetřovatelství, multidisciplinární tým, mezioborová spolupráce
|
|
|
Využití koordinované rehabilitace v organizaci Fokus
HÁVOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá využitím a fungováním koordinované rehabilitace a multidisciplinárního týmu v organizaci Fokus v Pelhřimově, zabývající se osobami s duševním onemocněním. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje historii a fungování koordinované rehabilitace, historii péče o duševní zdraví, reformu psychiatrie a fungování multidisciplinární spolupráce. Ve výzkumné části byla využita strategie kvalitativní analýzy. Ta byla prováděna pomocí dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky vycházející z rozhovoru byly v první části výzkumu zaměřeny na fungování multidisciplinárního týmu v zařízení a spolupracujících subjektů. Druhá část práce byla věnována základním složkám koordinované rehabilitace poskytované v organizaci s ohledem na další podílející se odborníky a neformální účastníky při péči o osobu s duševním onemocněním. Cílem výzkumu bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace využívající se u jedinců s duševním onemocněním v organizaci Fokus v Pelhřimově. Výzkumný soubor byl tvořen pomocí metody sněhové koule a základním kritériem bylo zaměstnání komunikačního partnera v dané organizaci. Jejich schopnost hodnotit svou práci a účastnit se řízeného rozhovoru se odvíjela od jejich zkušeností ve Fokusu. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jaké složky koordinované rehabilitace jsou využívané v organizaci Fokus v Pelhřimově? Od toho byly odvíjeny dílčí výzkumné otázky související s jednotlivými složkami koordinované rehabilitace a fungování multidisciplinárního týmu. První kontakt a další spolupráce se rozvíjí podle závažnosti, potřebnosti a přání klienta. Práce s klientem s duševním onemocněním je postavena na filosofii zotavení, ne uzdravení. Ve vztahu a zaměření se pracuje na všech složkách koordinované rehabilitace. Nejblíže má klient ke klíčovému pracovníkovi, který koordinuje péči v multidisciplinárním týmu a další odborníky mimo organizaci. Z výsledků vznikl závěr, kde došlo ke shodě, že koordinovaná rehabilitace je využívána v tomto zařízení a žádná ze základních složek nemůže být opomenuta. V praxi mohou být výsledky diplomové práce využity jako zpětná vazba organizaci Fokus, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců s duševním onemocněním. S ohledem na doporučení bylo využito zpětné vazby komunikačních partnerů týkající se předávání informací, preferování společných prostorů celého týmu a větší reklamy.
|
|
|
Role všeobecné sestry v rehabilitačním ošetřovatelství
Procházková, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Svěráková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rehabilitačního ošetřovatelství v praxi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké mají všeobecné sestry povědomí o rehabilitačním ošetřovatelství a zda spolupracují v rámci multidisciplinárního týmu. Jako Dílčí cíle jsem si stanovila zjistit, co všeobecné sestry vnímají, jako rehabilitační ošetřovatelství, zda rehabilitují s pacienty a zda je multidisciplinární tým využíván v praxi. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí informací, které se týkají rehabilitačního ošetřovatelství. Je zde také uvedeno, jak se všeobecné sestry dnes vzdělávají a zákonné ustanovení, co je náplní jejich práce. V empirické části bylo použito kvantitativní šetření, kdy data byla získávána pomocí internetového dotazníku. Respondentkami byly všeobecné sestry z celé České republiky. Z dosažených výsledků je zjevné, že všeobecné sestry mají dostatečné vědomosti v rámci rehabilitačního ošetřovatelství a dostatečně spolupracují s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Získané poznatky budou zveřejněny na sociálních sítích a také bude zhotoven plánek pro lepší orientaci při polohování s pacienty. Klíčová slova:rehabilitační ošetřovatelství, rehabilitace, ošetřovatelství, multidisciplinární tým, mezioborová spolupráce
|
|
| |
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
|
Spolupráce sester a nutričního terapeuta v rámci multidisciplinárního týmu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje multidisciplinárnímu týmu, jeho úkolům a také tomu, kdo je ze zdravotnických pracovníků členem týmu a jakou úlohu v týmu zastává. Bakalářská práce dále zkoumá vztahy mezi zdravotnickými pracovníky i jejich problémy a popisuje vzdělání, kompetence, náplň práce sester a nutričních terapeutů. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na nutriční péči a na možnosti nutričního screeningu. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. Na začátku byl stanoven cíl, který spočíval ve zjištění, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi sestrami a nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. K cíli bylo stanoveno šest výzkumných otázek. K výzkumnému šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů, 10 sester z oddělení dermatovenerologie, gastroenterologie, chirurgie, neurologie, onkologie a 10 nutričních terapeutů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že jak sestry, tak nutriční terapeuti vzájemně spolupracují při navrhování diety a nutriční péče pro klienta. Ve spolupráci se vyskytly problémy pouze s nutričními terapeuty, kteří pracují v centrální kuchyni a se sestrami se nesetkávají. Vzájemně spolu komunikují při zadávání diet, při zadávání přídavků pro klienta nebo v případě, když na daném oddělení chybí nutriční terapeut. Spolupráce mezi sestrami a nutričními terapeuty na oddělení byla převážně bezproblémová a obě strany se snaží vzájemně si vyjít vstříc. Sestry si u nutričních terapeutů pochvalovaly ochotu, vstřícnost a snahu najít pro klienta co nejvhodnější dietu a přídavky ve stravě. Také se jim líbí vzájemná komunikace a ochota řešit problémy u diet pro klienty. Sestry by se měly při vzájemné spolupráci zaměřit na dietní systém nemocnice, na to, jaké mají typy diet, jak objednávat stravu pro klienty pomocí nemocničního informačního systému. Také by se měly dále vzdělávat na seminářích a školeních o možnostech a novinkách v nutriční terapii. Nutriční terapeuti by měli poskytovat více informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit se o celkové zlepšení vzájemných vztahů.
|
host ::
RSS.