|
|
Aplikace molekulárních metod na identifikaci nekrofágních zástupců řádu Diptera, typických pro Jihomoravský kraj
Mifková, Tamara
Nekrofágní hmyz hraje významnou roli především v kriminalistické praxi, a to hlavně při určování doby smrti. Tato práce si kladla za cíl monitorovat zástupce řádu Diptera na vybraných lokalitách Jihomoravského kraje - Sokolnice a Rakvice. Dále byli tito zástupci identifikováni anatomicko-morfologickými a molekulárně-genetickými metodami, které byly mezi sebou porovnány. K tomuto účelu bylo nutné izolovat DNA, amplifikovat úsek genu cytochromoxidázy I (COI) pomocí metody PCR a dalším zpracováním získat sekvence vybraných jedinců z mitochondriálního genomu. Ve výsledcích pokusu se více shodovaly s morfologickou identifikací výstupy databáze BOLD, než výstupy z databáze BLAST. Anatomicko-morfologickým sledováním nelze vždy přesně určit rod a druh nekrofága, je totiž závislé nejen od vývojového stádia hmyzu a jeho stavu, ale i od odborné znalosti determinátora. Proto je vhodnější využít kombinaci anatomicko-morfologických a molekulárně-genetických metod determinace, což potvrzují výsledky této diplomové práce.
|
|
|
Umírání a smrt v práci všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Umírání je proces, který se skládá ze tří na sebe navazujících období. Začíná obdobím před umíráním, pokračuje umíráním a končí obdobím po smrti. Tato období mají svá specifika a všeobecné sestry musejí zvládnout péči o člověka, který jednotlivými obdobími umírání prochází, a vnímat ho jako holistickou, neboli celistvou bytost s biologickými, psychologickými, sociálními a spirituálními potřebami, jež musejí být také uspokojovány. I v období po smrti má zemřelý pacient právo na důstojné zacházení s úctou a respektem. Ve všech těchto obdobích je důležitým článkem komunikace, a to jak s umírajícím pacientem, tak s jeho rodinou, a po jeho smrti s pozůstalými. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají péči o umírajícího všeobecné sestry v nemocničním zařízení a jak všeobecné sestry pečují o mrtvé tělo. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají umírání všeobecné sestry? Jaké jsou překážky ze strany všeobecných sester v komunikaci s pozůstalými? Jakým způsobem pečují všeobecné sestry o mrtvé tělo? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry jsou s umíráním a smrtí vyrovnané, ale i tak vidí péči o umírajícího jako nelehkou. Všeobecné sestry uspokojují umírajícímu pacientovi potřeby biologické, psychologické i sociální, ale znepokojujícím zjištěním je, že potřeby spirituální nikoliv. Do péče o umírajícího zahrnují i komunikaci s rodinou, které se snaží splnit všechna přání a potřeby. V komunikaci s umírajícím pacientem, ale nevyužívají všeobecné sestry dotek a naslouchání a nezmiňují ani stadia dle Elisabeth Kübler - Rossové. Jako překážky v komunikaci s pozůstalými vidí všeobecné sestry nedostatek vhodných prostor a času pro rozhovor s nimi. Z výzkumu dále vyplynulo, že kromě tiskopisu "Informace pro pozůstalé", kde je uvedeno vše okolo vyřizování pohřbu a telefonní číslo na sociální pracovnici nemocnice, všeobecné sestry neinformují a ani nemají znalosti týkající se doprovázení pozůstalých. O mrtvé tělo pečují všeobecné sestry podle standardu nemocnice důstojně a se vší úctou. Péči provádí na samostatném pokoji, při nedostatku místa použijí zástěnu k uchránění těla zemřelého od pohledů ostatních pacientů. Pozůstalí mají možnost posledního rozloučení se zemřelým na tomto pokoji. Zvláštní místnost určenou pouze pro tyto účely nemocnice nemá. Dalším výsledkem, který z výzkumu vyplynul je, že více než polovina respondentů se v oblasti umírání a smrti nijak dále nevzdělává. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma umírání a smrt se zaměřením na stadia dle Elisabeth Kübler Rossové, spirituální potřeby umírajícího pacienta, způsoby komunikace s umírajícím pacientem a doprovázení pozůstalých. Tiskopis "Informace pro pozůstalé" bude doplněn o informace, které mohou pozůstalým pomoci vyrovnat se se zátěžovou situací, v níž se nachází. Ostatní zjištěné skutečnosti, které se týkají nedostatku prostor, času či personálu respondenti ovlivnit nemohou, ale mohl by je zajisté ovlivnit management nemocnice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o zemřelého - teorie a praxe
HOUFKOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o zemřelého. Toto téma jsem si vybrala, abych se přesvědčila, že zdravotní sestry k mrtvému tělu přistupují s úctou a řádnou pietou. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji smrt z historického hlediska, ošetřovatelskou péči o mrtvé tělo a je zde i zmínka o jednotlivých fázích umírání. V neposlední řadě nejsou opomenuti ani samotní pozůstalí, pro které je ztráta blízkého člověka nejtěžší životní situací. Cílem mé práce je zjistit, jak sestry přistupují k péči o zemřelého a jaké pocity mívají při manipulaci s mrtvým tělem. Na základě těchto cílů jsem si položila následující hypotézy. Hypotéza 1: Sestry při péči o zemřelého dodržují etický přístup. Hypotéza 2: Manipulaci s mrtvým tělem sestry nevnímají jako pozitivní součást ošetřovatelské péče. Vždyť moderní ošetřovatelství nás vede k hlubšímu zamyšlení a možnosti zkvalitňování etického přístupu a vyjadřování důstojnosti k zemřelému.
|
host ::
RSS.