|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
|
Vybrané charakteristiky z biologie významných druhů z čeledi miříkovitých
Gregorová, Vladislava
ABSTRAKT Cílem této práce bylo porovnání klíčivosti kulturní a plevelné variety vybraných druhů z čeledi miříkovitých -- Apiceae. Byly vybrány druhy: mrkev obecná -- Daucus carota, a pastinák setý -- Pastnaca sativa. Pro tento výzkum byly zvoleny tři populace mrkve: mrkev obecná, volně rostoucí, mrkev obecná, vysazená z uskladněného kořene na zahradě, odrůda Olympus, a mrkev obecná pocházející z množitelského porostu, odrůda Cidera. U pastináku setého byly zvoleny dvě populace: pastinák setý, pocházející z množitelského porostu, a pastinák setý, volně rostoucí. U zkoumaných druhů byla stanovena klíčivost nažek v laboratorních podmínkách. Průměrná zjištěná klíčivost u mrkve volně rostoucí byla 51%, u mrkve Olympus 74% a u mrkve Cidery 89%. Průměrná zjištěná klíčivost u pastináku volně rostoucího byla 2%, u pastináku odrůdy Dlouhý bílý 87%. Výsledné klíčivosti byly zaneseny do tabulek a zpracovány do grafů. Výsledky byly porovnány a v diskuzi bylo vyjádřeno několik domněnek ohledně vlivů, které mohly mít podíl na zjištěných rozdílech. Byla také zmíněna možnost ovlivnění kvality množitelského materiálu příměsí volně rostoucí populace.
|
|
|
Regulace plevelů v porostu mrkve obecné pěstované na semeno
Coufal, Václav
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literárního přehledu na téma regulace plevelů v porostech semenné mrkve obecné (Daucus carota) a provedení laboratorního pokusu zaměřeného na ověření selektivity a účinnosti herbicidů v mrkvi s využitím techniky zobrazovací fluorescence chlorofylu. Cílem tohoto pokusu bylo vyhodnotit účinnost vybraných herbicidů na rostliny merlíku bílého (Chenopodium album) a také jejich fytotoxicitu na rostliny mrkve při preemergentní a časně postemergentní aplikaci. Preemergentní aplikace byly navíc provedeny u dvou variant simulujících kontrastní půdní podmínky. První byl organický substrát a druhým křemitý písek. Celkem bylo použito 8 herbicidních účinných látek, z nichž některé jsou do mrkve registrovány, a některé byly dříve testovány v zahraničí a představují tak potenciál pro rozšíření systému chemické regulace plevelů v mrkvi. Jednalo se o carfentrazone – ethyl, clomazone, diflufenican, linuron, mesotrione, metribuzin, pendimethalin a S-metolachlor. Při preemergentní aplikaci v rašelinovém substrátu, byly nejlepší výsledky dosaženy u linuronu a pendimethalinu, jelikož oba vykazují současně vysokou účinnost vůči rostlinám merlíku bíléhoa nízkou fytotoxicitu na rostliny mrkve. Při preemergentním ošetření herbicidy v křemitém písku je zjevný nárůst fytotoxicity u preemergentních herbicidů. Zvýšená fytotoxicita je zjevná prakticky u všech herbicidů, největší však u linuronu. Oproti tomu je zřejmé snížení fytotoxicity u diflufenicanu. Nejnižší míra fytotoxicity byla pozorována u pendimethalinu. U časně postemergentní aplikace se účinnost všech vybraných herbicidů pohybuje na úrovní vyšší než 90%. Z pohledu fytotoxicity byla nejnižší úroveň zaznamenána u pendimethalinu, linuronu, clomazone a mesotrione. Zobrazovací fluorescence chlorofylu představuje velmi dobrý nástroj pro včasné posouzení fyziologického efektu herbicidů, nicméně vyhodnocení pomocí fluorescence působení herbicidů účinkujících přímo na fotosyntézu nadhodnocuje ve srovnání s jinými herbicidy.
|
|
|
Významné obsahové látky u vybraného druhu zeleniny
Jacková, Zdenka
Tato bakalářská práce se zabývá popisem významných obsahových látek u Daucus carota L. Experimentální část byla zaměřená na sledování a vyhodnocení obsahových látek u vybraných devíti moderních odrůd: 'Kardila', 'Rubína', 'Karkulka', 'Jolana F1', 'Kráska', 'Katlen', 'Jarana F1', 'Koloseum F1', 'Jitka F1'. Z těchto vybraných moderních odrůd došlo ke stanovení obsahu vitamínu C, sušiny, antioxidantů, minerálních látek, refraktometrické sušiny, dusičnanů, karotenoidů a hrubé vlákniny. Cílem prováděného experimentu bylo porovnat výsledky experimentu s ostatními literárními prameny. Nejlepších výsledků dosahovala odrůda 'Kráska' naopak těch nejhorších dosahovala odrůda 'Koloseum F1'. Na základě zjištěných výsledku je dobré ve sledování pokračovat.
|
|
|
Vybrané charakteristiky z biologie významných druhů z čeledi miříkovitých
Gregorová, Vladislava
ABSTRAKT Cílem této práce bylo porovnání klíčivosti kulturní a plevelné variety vybraných druhů z čeledi miříkovitých -- Apiceae. Byly vybrány druhy: mrkev obecná -- Daucus carota, a pastinák setý -- Pastnaca sativa. Pro tento výzkum byly zvoleny tři populace mrkve: mrkev obecná, volně rostoucí, mrkev obecná, vysazená z uskladněného kořene na zahradě, odrůda Olympus, a mrkev obecná pocházející z množitelského porostu, odrůda Cidera. U pastináku setého byly zvoleny dvě populace: pastinák setý, pocházející z množitelského porostu, a pastinák setý, volně rostoucí. U zkoumaných druhů byla stanovena klíčivost nažek v laboratorních podmínkách. Průměrná zjištěná klíčivost u mrkve volně rostoucí byla 51%, u mrkve Olympus 74% a u mrkve Cidery 89%. Průměrná zjištěná klíčivost u pastináku volně rostoucího byla 2%, u pastináku odrůdy Dlouhý bílý 87%. Výsledné klíčivosti byly zaneseny do tabulek a zpracovány do grafů. Výsledky byly porovnány a v diskuzi bylo vyjádřeno několik domněnek ohledně vlivů, které mohly mít podíl na zjištěných rozdílech. Byla také zmíněna možnost ovlivnění kvality množitelského materiálu příměsí volně rostoucí populace.
|
host ::
RSS.