|
|
The effects of ageing on working age populations that developed and developing countries face: study case of Czech republic and the United Mexican States
Aldama Gonzalez, Hector Santiago
Stárnutí bylo vždy součástí lidského života; nyní poprvé v historii se starší lidé brzy stanou největší skupinou ve většině společností na celém světě. Tento výzkum se zaměřuje na zdůraznění výzev, kterým čelí vyspělé a rozvojové země v souvislosti se stárnutím populace. Teoretická část je zaměřena na pochopení stárnutí populace a jeho implikací ve vyspělých a rozvojových zemích. Praktická část je zaměřena na srovnání stárnutí populace v ČR a ve Spojených státech mexických. Za tímto účelem byla provedena analýza kvantitativních dat o výkonnosti pracovní síly a obecné populace v ČR a Mexiku s ukazateli získanými od vládních institucí specializovaných na sčítání lidu za posledních 20 let. Důraz této práce je kladen na pochopení účinků, které má stárnutí na společnost. Pokud nebudou přijaty mechanismy k řešení dopadů stárnutí populace, jako je vytváření nových veřejných politik, čisté migrační saldo a stabilní míra porodnosti, stárnutí populace dle výsledků výzkumu sníží populaci v produktivním věku v České republice a ve Spojených státech mexických.
|
|
|
Proměny struktury obyvatelstva ve věku 15-59 let podle rodinného stavu v České republice po roce 1930
Boušová, Marie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat změny ve struktuře obyvatelstva podle jednotlivých rodinných stavů. K analýze byly použity specifické míry podle rodinného stavu a věku a vícestavové tabulky života, díky nimž bylo možné popsat přechody mezi jednotlivými stavy. V první části práce jsou popsány zdroje dat a metodologický postup sestavení transverzálních intrementních-dekrementních tabulek života. Následuje popis populačního vývoje v České republice po roce 1930 a trendů sňatečnosti, rozvodovosti a úmrtnosti. Druhá část je věnována analýze přechodů mezi jednotlivými stavy. Výsledkem práce je zjištění, že jedinci v jednotlivých rodinných stavech reagovali na historické události v České republice podobným způsobem, pokud nebyla nějaká opatření záměrně cílena jen na část populace. Klíčová slova: sňatečnost, rozvodovost, úmrtnost, rodinný stav, vícestavová demografie, transverzální inkrementní-dekrementní tabulky života, Česká republika,
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí
Štiplová, Veronika ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí Abstrakt Cílem této bakalářské práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti od roku 1990 do roku 2014 ve čtyřech skandinávských zemích (v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku). Úroveň úmrtnosti je nejprve porovnávána celkově a následovně za šest vybraných tříd příčin smrti (nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny nemocnosti a smrti, poruchy duševní a poruchy chování, a nakonec nemoci nervové soustavy). Ve sledovaném období se ve všech analyzovaných státech u obou pohlaví zvýšila naděje dožití při narození a je po celých 25 let vyšší pro ženy než pro muže, i když byl nárůst u mužů vyšší než u žen. Nejvíce ke zvýšení naděje dožití při narození přispělo zejména snížení intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Na počátku 90. let představovala třída nemocí oběhové soustavy v analyzovaných zemích příčinu smrti pro přibližně polovinu všech zemřelých u obou pohlaví. Novotvary pak představovaly příčinu smrti pro dalších 20 % zemřelých, v Dánsku dokonce 25 %. Podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se ve sledovaném období snížil na třetinu všech zemřelých, naopak novotvary tak začaly tvořit čtvrtinu zemřelých a v Dánsku třetinu zemřelých. Intenzita úmrtnosti na nemoci...
|
|
|
Vývoj úmrtnosti v České republice - 2006-2016
Český statistický úřad
Publikace se zabývá vývojem úmrtnosti v ČR mezi roky 2006 a 2016. Obsahově navazuje na publikaci vydanou ČSÚ v roce 2003 (Úmrtnost v České republice v letech 1995–2002, kód 4022-03). Kromě úmrtnosti podle pohlaví, věku a rodinného stavu se věnuje také příčinám smrti, regionálním rozdílům a mezinárodnímu porovnání.
Plný text:  PDF
|
|
|
Proměny struktury obyvatelstva ve věku 15-59 let podle rodinného stavu v České republice po roce 1930
Boušová, Marie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat změny ve struktuře obyvatelstva podle jednotlivých rodinných stavů. K analýze byly použity specifické míry podle rodinného stavu a věku a vícestavové tabulky života, díky nimž bylo možné popsat přechody mezi jednotlivými stavy. V první části práce jsou popsány zdroje dat a metodologický postup sestavení transverzálních intrementních-dekrementních tabulek života. Následuje popis populačního vývoje v České republice po roce 1930 a trendů sňatečnosti, rozvodovosti a úmrtnosti. Druhá část je věnována analýze přechodů mezi jednotlivými stavy. Výsledkem práce je zjištění, že jedinci v jednotlivých rodinných stavech reagovali na historické události v České republice podobným způsobem, pokud nebyla nějaká opatření záměrně cílena jen na část populace. Klíčová slova: sňatečnost, rozvodovost, úmrtnost, rodinný stav, vícestavová demografie, transverzální inkrementní-dekrementní tabulky života, Česká republika,
|
|
|
Znečištění ovzduší a úmrtnost v ČR
Lubas, Matouš ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Práce zkoumá vliv znečištění ovzduší reprezentovaného koncentrací suspendovaných částic (PM10) na roční míru úmrtnosti a na roční míru hospitalizace v 54 okresech ČR a Praze. Dva regresní modely sloužící ke zjištění účinků dlouhodobého znečištění na úmrtnost a hospitalizace byly odhadnuty metodou nejmenších čtverců na průřezových datech pro rok 2011. Proměnnou pro znečištění je průměr koncentrace PM10 za období 2004-11. Jako kontrolní proměnné jsou použity indikátory socioekonomického statusu okresu (jako proxy pro zdravotní chování populace) nebo indikátory dostupnosti zdravotní péče. Modely naznačují, že znečištění ovzduší ve sledovaných okresech zodpovídá za 6,5 % všech úmrtí a za 10 % všech hospitalizací. Další model, sloužící ke zjištění vlivu znečištění souběžného a předchozího roku na roční míru úmrtnosti, je odhadnutý s použitím fixních efektů na panelových datech za období 2004-11. Model neposkytl věrohodný odhad, protože se nepodařilo dostatečně kontrolovat trend v úmrtnosti.
|
host ::
RSS.