|
|
Přínos kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči
BENEDIKT, Ladislav
V přednemocniční neodkladné péči (PNP) se zdravotničtí záchranáři setkávají s pacienty, kteří mají v souvislosti se svým zdravotním stavem dýchací potíže. Jelikož dýchání tvoří společně se stavem vědomí a krevním oběhem mezi hodnocené základní životní funkce, je nutné zaměřit se na přesné zhodnocení jeho kvality. Mimo hodnocení pohledem, využíváme s výhodou i přístrojového monitorování dýchání, přesněji kvality výměny krevních plynů. V PNP můžeme monitorovat saturaci krve kyslíkem (pulzní oxymetrie) a oxidem uhličitým (kapnometrie). V naší bakalářské práci, jsme se zaměřili ohledně k tématu na kapnometrii. Samotný princip měření kapnometrie je založen na základní fyzikální metodě a to absorpce infračerveného světla. Při bližším zaměření na kapnometrii zjistíme, že má uplatnění ve stavech, kdy nám např. pulzní oxymetrie nemusí poskytovat objektivní výsledky o momentálním stavu nemocného, nebo je při některých typech náhlého postižení zdraví nevyužitelná. Největší výhoda kapnometrie, je téměř okamžitá odpověď přístroje na metabolické změny v dýchacím ústrojí pacienta. Mezi další výhody řadíme hlavně to, že použití této metody při zajišťování dýchacích cest intubací, použitím kombitubusu i laryngeální masky dostáváme přesný přehled o poloze kanyly. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku kapnometreie. Počátek práce nabízí, co kapnometrií rozumí a objasňuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči jako takovou. Je zde i pohled na monitorace celkově. Kapnometrii jako taková je dále rozdělena do typů podle způsobu použití. Teoretickou část uzavírá kapitola, o které zde v bakalářské práci také nesmí nic chybět a tou je kapnografie. Praktická část se zaměřovala na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti o využití kapnometrie a na zmapování využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníku, který se zaměřoval na teoretické znalosti. Objem dat byl nasbírán v březnu 2015. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Strakonice, Prachatice, Písek, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 63 respondentů. Zpětná celková návratnost z počtu 100 kusů (100%) dotazníku byla 63 %. Dotazník celkem obsahoval 24 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační a zbylé otázky byly uzavřené a zabývaly se znalostmi respondentů v problematice o kapnometrii. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných grafů a tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Stanovené hypotézy H1 a H2 byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu a za pomocí dotazníkového šetření. Výsledná hladina významnosti hypotézy H1 zamítla stanovenou hypotézu H1 a potvrdila nulovou hypotézu, která říká, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje mají dostatek znalostí o využití kapnometrie. Naproti tomu výsledná hladina významnosti hypotézy H2,nepotvrdila nulovou hypotézu a přijala stanovenou hypotézu H2, která říká, že kapnometrie se nevyužívá u každého pacienta se zajištěním dýchacích cest. Tudíž hypotéza H2 byla potvrzena. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti s využitím kapnometrie, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči a i tento cíl byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají dostatek znalostí o využití kapnometrie a jsou schopni ji používat, avšak na základě zjištěných skutečností jsem vypracoval průvodce použitím kapnometru pro zdravotnické záchranáře, který jsem přiložil k bakalářské práci. (Příloha č. 11)
|
|
|
Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato diplomová práce se zabývá monitorací hemodynamiky v intenzivní péči a hlavním cílem bylo vytvořit výukový materiál pro nově nastupující sestry. Tento výukový materiál by měl usnadnit adaptační proces sestry na oddělení ARO nebo JIP. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu intenzivní péče, technickým vybavením, náplní práce sestry v intenzivní péči, anatomií a fyziologií kardiovaskulárního systému, monitorací kardiovaskulárního systému, monitorací hemodynamiky, zařazením nových sester do provozu a možností výukových metod pro nově nastupující sestry. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního šetření technikou rozhovoru. Rozhovor byl polostandardizovaný a probíhal na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích. Zapojeny byly sestry na stanici RES 1 a RES 2. V první fázi výzkumného šetření byly vedeny rozhovory se sestrami na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Žádné rozhovory nebyly nahrávány, protože si to respondenti nepřáli. Všechny odpovědi byly pečlivě zaznamenávány a ihned přepsány a zpracovány, aby se zabránilo nepřesnosti informací. Výsledky byly uspořádány do schémat podle kategorizací tak, aby byly přehledné. V druhé fázi byl vytvořen výukový materiál pro nově nastupující sestry a ve třetí fázi byl výukový materiál rozdán na oddělení, kde probíhaly rozhovory. Sestry tak mohly zhodnotit, zda výukový materiál splňuje jejich požadavky a bude užitečný v praxi. Tito respondenti byli opět dotazováni a výsledky jsou také zpracovány ve schématech.Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na anesteziologicko resuscitačním oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích vnímají správnost monitorace hemodynamiky jako důležitou, vědí co to monitorace hemodynamiky je a znají možnosti moniotrace. Na tomto oddělení sestry provádí invazivní i neinvazivní monitoraci hemodynamických parametrů. Základem je měření centrálního žilního tlaku a arteriálního tlaku. Pro monitoraci jiných hodnot lékaři zavádí Swan-Ganzův katétr. Nejčastěji využívají monitory PICCO, Lidco, Vigileo a Vigilance. Všichni dotazovaní respondenti se shodli, že pro usnadnění adaptačního procesu měli pouze materiály od výrobců a rady sestry školitelky. Menší část respondentů měla školení přímo z firmy, která monitory distribuuje. V poslední fázi výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestrám výukový materiál líbí, ale mají obavu, že bude uklizený v šuplíku jako ty ostatní, které mají od studentů. Z rozhovorů vyplynulo, že je snadnější nové sestře informace sdělit a rovnou ukázat než doporučit výukový materiál k prostudování alespoň teoretické části.
|
|
|
Práce sestry s technikou na ARO- výukový materiál pro sestry
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývala problematikou práce sestry s přístrojovou technikou na anesteziologicko resuscitačním oddělení a výukou nově nastupujících sester v oblasti obsluhování přístrojů. Nově nastupující sestry jsou proto zahlceny mnoha novými informacemi, které se týkají ošetřovatelské péče, dokumentace, přístrojů, kolektivu apod. Tato diplomová práce je složena ze dvou částí- části teoretické a části empirické. Teoretická část se zabývá popisem ARO, monitorace, technického vybavení, práce sestry na ARO a jejím adaptačním procesem. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány formou polostrukturovaného rozhovoru. V první fázi výzkumného šetření byl analyzován současný stav v souvislosti s prací sester s technikou na ARO. Na základě zjištěných informací byl vytvořen výukový materiál, který byl aplikován v praxi. V poslední fázi byla zjištěna zpětná vazba na vytvořený výukový materiál. Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří pracují jako všeobecné sestry ve vybraných nemocnicích na ARO. Během výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zmapovat, s jakými technickými přístroji pracují sestry na ARO; druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá zaškolování nově nastupujících sester na ARO; třetím cílem bylo vytvořit výukový materiál týkající se techniky nejen pro nově nastupující sestry na ARO; čtvrtým cílem bylo zjistit zpětnou vazbu na poskytnutý výukový materiál od sester na ARO. Výzkumné otázky zněly: 1. Jaké technické přístroje obsluhují sestry na ARO? 2. Jak se zaškolují nově nastupující sestry na ARO? 3. Jaké prostředky jsou využívány při zaučování nově nastupujících sester? 4. Jaké informace týkající se techniky by podle sester měla obsahovat příručka pro sestry na ARO? 5. Jaký názor mají sestry na ARO na vytvořený výukový materiál? Prvním cílem bylo zmapovat, s jakými technickými přístroji pracují sestry na ARO. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na ARO obsluhují velké množství přístrojů- monitory, infuzní pumpy, lineární dávkovače, ventilátory, dialýzy, odsávačky, defibrilátory, laminární boxy, ICP monitory, zvedáky pacientů, ohřívače, ochlazovače, nebulizátory, plazmaferézy, PICCO, LIDCO, Vigileo, enterální pumpy, antidekubitární matrace, narkotizační přístroje, EKG, hemoglobinmetry, glukometry, analyzátory ABR, bronchoskopy a Level. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá zaškolování nově nastupujících sester na ARO. V této oblasti se výsledky výzkumného šetření liší. Každý z respondentů absolvoval jinou formu adaptačního procesu v různě dlouhých intervalech. Třetím cílem bylo vytvořit výukový materiál týkající se techniky nejen pro nově nastupující sestry na ARO. Výukový materiál byl vytvořen na základě analýzy rozhovorů s respondenty a při jeho tvorbě byly dodržovány didaktické zásady (názornost, spojení teorie s praxí, vědeckost, přiměřenost, aktuálnost, zpětná vazba, uvědomělost a aktivita, individuální přístup a soustavnost). Čtvrtým cílem bylo zjistit zpětnou vazbu na poskytnutý výukový materiál od sester na ARO. Výukový materiál byl poskytnut všem respondentům přibližně na 14 dní a poté byla zjišťována zpětná vazba. Z výsledků vyplývá, že se všem respondentům výukový materiál velmi líbil. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vrchním sestrám ARO z vybraných zařízení, kde bylo šetření realizováno. Vytvořený výukový materiál bude poskytnut na ARO v Nemocnici Pelhřimov, p. o. Pro ostatní zdravotnická zařízení bude na základě vyslovených přání respondentů vytvořen konkrétní výukový materiál pro dané pracoviště a přístroje. Domníváme se, že výukový materiál bude přínosný nejen nově nastupujícím sestrám na ARO.
|
|
|
Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry
KOPECKÁ, Nina
Práce je vypracovávána na téma: Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry? V první části práce je uvedena historie a koncepce oboru ARO. Jsou zde rozvedeny kompetence sester, specifika jejich práce, fyzická a psychická náročnost sester pracujících na jednotkách intenzivní péče. Další kapitoly rozebírají, nejen jak má být správně veden nástup nových sester na ARO, ale je zde hlavně probrána kompletní problematika monitorace FF na ARO. Druhá část práce je věnována stanoveným cílům práce a k nim vztahujícím se výzkumným otázkám. Jsou tři cíle: 1. Zmapovat dostupné výukové materiály týkající se monitorace FF pro nově nastupující sestry na ARO. 2. Zjistit jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry. 3. Ověřit nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF na ARO v praxi. A k nim jsou dány čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO mají k dispozici sestry na ARO pro nově nastupující sestry? 2. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly dostat nově nastupující sestry na ARO? 3. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry? 4. Je nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF použitelný v praxi při zaučování nových sester na ARO? Třetí část práce se zabývá metodikou práce a výzkumným souborem. Výzkumné šetření bylo rozděleno na tři na sebe navazující etapy v době od prosince 2010 do června 2011. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen 8 respondenty pracující na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., a to v poměru čtyři respondenti s několikaletou praxí a čtyři respondenti v adaptačním procesu. Čtvrtá část práce začíná rozhovory s dotazovanými respondenty z první etapy výzkumného šetření. Ty jsou v práci zobrazeny i v kategorizačních tabulkách. V druhé etapě výzkumného šetření je vypracován materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry, který je dán ke zhlédnutí v příloze 2. Třetí etapa výzkumného šetření se věnuje reakcím respondentů na nově vytvořený výukový materiál o monitoraci FF. Ty jsou zjištěny polostrukturovanými rozhovory se všemi respondenty. Z výzkumného šetření se zjistilo, že sestry na ARO nedostávají k dispozici dostatečně kvalitně zpracované výukové materiály o monitoraci FF. Zjistilo se, že každý dotazovaný respondent by při svém nástupu na ARO chtěl dostat k dispozici kvalitní materiály o monitoraci FF. Respondenti ale uvedli, že přesně neví, jak by výukový materiál o monitoraci FF měl vypadat. Všech osm respondentů se shoduje, že vytvořený výukový materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry se jim líbí. Jak po stránce zpracování, tak po stránce obsahové a chtěli by ho používat v praxi. Pátá část práce je věnována diskuzi. Ta rozebírá a popisuje výzkumné šetření a jeho výsledky. Na závěr práce je uvedeno shrnutí výzkumného šetření a nově získaných informací. Jsou zde zodpovězeny všechny cíle práce a výzkumné otázky. Dále je v práci uveden souhrn odborné literatury, ze které bylo čerpáno, použité zkratky, klíčová slova a v neposlední řadě přílohy, které vznikly během vypracovávání práce.
|
|
|
Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče.
VONDRÁKOVÁ, Radka
Téma této bakalářské práce je Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů/pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče. Stanoveny byly tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol posoudit náročnost ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Druhý cíl měl zmapovat úroveň znalostí sester o specifičnosti ošetřovatelské péče u pacientů v delirantním stavu na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Třetí cíl měl zjistit, zda sestry znají zásady využití omezujících prostředků, dle ošetřovatelského standardu Nemocnice České Budějovice, a.s. První hypotéza předpokládala, že sestry pečující o pacienty v delirantním stavu, se cítí vyčerpaně. Druhou hypotézou byla stanovena domněnka, že sestry používají omezovací prostředky v péči o delirantní pacienty dle standardu ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza udávala, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vyšší úroveň znalostí o delirantních stavech než sestry s nižším stupněm vzdělání. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí dotazníku, v průběhu ledna a února 2009. Dotazník byl distribuován sestrám pracujícím na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledná data byla zaznamenána do grafů. Potvrzeny byly všechny hypotézy a vytyčené cíle byly splněny. V závěru práce bylo do praxe doporučeno uspořádat celoústavní seminář v Nemocnici České Budějovice, a.s., na kterém by sestrám byla komplexně přednesena jak problematika delirií, tak i techniky duševní hygieny a relaxace. Dále bylo navrženo provést audit standardu ošetřovatelské péče číslo 37 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Nejproblematičtějším doporučením bylo zajistit dostatek personálu na oddělení. Ovšem řešení v této oblasti je nad rámec naší bakalářské práce, jelikož nedostatek sester se dotýká celostátní úrovně. Posledním návrhem do praxe bylo zlepšit teoretickou přípravu studentů nelékařských zdravotnických oborů, ohledně specifické ošetřovatelské péče o delirantní pacienty.
|
|
|
Monitorace bolesti u pacienta po operačním výkonu sestrou
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na sledování bolesti v pooperačním období a výrazně si všímá přístupu sestry k ní. Když je sestra schopná zjistit bolest, její kvalitu a intenzitu v co nejkratším čase, přispívá tím ke komfortu pacienta, zlepšuje jeho psychický stav a tím může ve výrazné míře dopomoct k úspěšnému zhojení operační rány a celkovému zlepšení zdravotního stavu pacienta. Aktivní přístup sestry při zjišťování bolestí je v jejím vlastním zájmu, měla by umět nabídnout i alternativní způsoby tišení bolestí a volit individuální přístup ke každému pacientovi. Teoretická část popisuje vznik bolestí, její druhy, ošetřovatelský přístup k ní i různé způsoby její monitorace.V rámci praktické části jsme si stanovili dva cíle: Zjistit, jestli sestry monitorují bolest u pacientů po operaci a zda-li v praxi využívají škály hodnotící bolest. Na jejich základě jsme si stanovili tři hypotézy. H1: Sestry na pooperačních jednotkách monitorují bolest u pacientů po operaci, H2: Sestry nemají znalost o škálách hodnotících bolest a H3: Bolest u pacientů, hospitalizovaných na pooperačních OJ/ošetřovacích jednotkách/, není hodnocena dle hodnotící škály. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymních dotazníků.
|
host ::
RSS.