|
Estimating market probabilities of future interest rate changes
Hlušek, Martin
Cílem této práce je provést odhad predikce tržního konsensu ohledně budoucího vývoje měnové politiky a kvantifikovat míru zohlednění pravděpodobnosti změn úrokových sazeb v různých časových horizontech v budoucnosti. Navrhovaný model používá běžnou promptní výnosovou křivku peněžního trhu a dostupné derivátové nástroje peněžního trhu (dohody o budoucích úrokových sazbách, FRA) a odhaduje pravděpodobnost změn úrokových sazeb až v horizontu 12 měsíců.
Plný text: PDF
|
| |
| |
| |
|
Vybrané otázky měnové politiky v ČR
Jonáš, Jiří
Tato studie se zabývá vybranými otázkami měnové politiky v období před měnovým otřesem, po otřesu a v souvislosti se vstupem do Evropské měnové unie. Jsou zde diskutovány příčiny vzniku vnější nerovnováhy, problémy spojené s volbou nového rámce měnové politiky po opuštění fixního kurzu, souvislosti se vstupem do Evropské unie.
Plný text: PDF
|
| |
| |
| |
|
Vyhodnocení plnění inflačních cílů ČNB v letech 1998-2007
Česká národní banka
Sborník vznikl k příležitosti desátého výročí zavedení cílování inflace. Sborník vyhodnocuje plěnění inflačních cílů a faktorů, které způsobyly odchylky inflace od cílů v jednotlivých fázích cílování inflace. Příspěvky ve sborníku jsou rozšířené a oponované třemi renomovanými experty pro oblast české měnové politiky.
Plný text: PDF
|
|
Nestandardní měnová politika centrálních bank: kvantitativní uvolňování.
Čáp, Daniel ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Tato práce popisuje nestandardní měnovou politiku tří centrálních bank během světové finanční krize. Důvodem pro použití nestandardních opatření byla krom jiného past likvidity, kdy začíná být měnová politika neúčinná. Důležitým mezníkem bylo září 2008, kdy došlo ke krachu Lehman Brothers. Před tímto datem jsou prováděna některá nestandardní opatření, jako vznik nových nebo rozšiřování stávajících facilit. Po krachu však dochází k panice na finančních a kapitálových trzích a k růstu spreadů u tržní úrokové míry. Centrální banky byly nuceny reagovat rozšiřováním své rozvahy a snížením měnově-politických sazeb k nule. Hlavním důvodem rostoucí bilanční sumy byly nákupy cenných papírů centrálními bankami. Opatření, kdy dochází k rozšiřování rozvahy, se nazývá kvantitativní uvolňování. V této práci se snažím popsat a porovnat nestandardní opatření (se zaměřením na kvantitativní uvolňování) tří centrálních bank (Bank of England, Fed a ECB) a odpovědět si na otázku, zda jejich opatření byla účinná a zda je možné jimi nahradit standardní měnovou politiku.
|