|
|
Pevnost vybraných konstrukčních spojů s použitím modifikovaného dřeva buku
Valíčková, Lenka
Diplomová práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.), tj. acetylace a tepelná modifikace při 200 °C a 220 °C, na pevnost konstrukčních spojů využívaných v nábytkářském průmyslu. Na základě literární rešerše byly vybrány tři typy konstrukčních spojů, které byly následně testovány. Pevnost lepené spáry byla testována dle ČSN EN 205, odpor proti vytržení vrutu z plochy dle ČSN 49 0135 a rohový vrutový spoj dle vlastní navržené metodiky. Výsledky měření byly statisticky vyhodnoceny pomocí jednofaktorové ANOVY a měřené skupiny vzájemně porovnány. Výsledky prokazují, že všechny typy modifikace vedou k poklesu mechanické pevnosti. Acetylací dřeva došlo ke statisticky významným rozdílům hodnot u lepeného spoje. Tepelná modifikace při 200 °C prokázala statisticky významné rozdíly hodnot u zkoušky odporu vůči vytažení vrutu. Největší pokles hodnot nastal po tepelné modifikaci při 220 °C, které byly statisticky významně rozdílné při zkoušení všech vybraných spojů. V případě acetylace a tepelné modifikace do 200 °C nelze jednoznačně určit metodu, která v rámci všech zkoušek vykazovala výrazně lepší výsledky. Oba způsoby modifikace dřeva prokázaly potenciál využití při konstrukci nábytku. Při dimenzování konstrukce je však třeba počítat s poklesem pevnosti takto upraveného materiálu.
|
|
|
Posouzení možnosti využití buku v materiálech na bázi dřeva a ve výrobcích
Horníček, Stanislav
Práce se zabývá posouzením možnosti využití dřeva v materiálech na bázi dřeva a ve výrobcích. Náplní je přehled základních materiálů na bázi dřeva používaných ve dřevostavbách. Dále pak posouzení možnosti a přiblížení principů modifikací masivního dřeva. Součástí je návrh funkčního prvku výrobku a také experiment zkoumající vybrané fyzikální vlastnosti upraveného bukového dřeva. Cílem práce je vytvoření základního přehledu o trendech ve výrobě, výrobcích a v užívání materiálů na bázi dřeva a posouzení možnosti využití bukového dřeva na tyto výrobky a materiály.
|
|
| |
|
|
Barvení rostlého dřeva manganistany - změna barvy a její světlostálost
Šípek, Jan
Tato bakalářská práce vypracovaná formou experimentu se zabývá možnostmi a potenciálem modifikace barvy dřeva manganistany. Zkoumána je změna barvy, její závislosti a světlostálost. Námětem pro tuto práci byl v poslední době vyvinutý mořící prostředek na dřevo TAIRON (Pařil et al., 2016), bylo využito stejných principů a postupů ve snaze o dosažení obdobných výsledků. Pro experiment bylo zvoleno dřevo dubu pro svůj vysoký obsah tříslovin. Byly využity vzorky z diplomové práce Modifikace barvy dřeva nanočásticemi železa (Kmoníčková, 2018). Byl vytvořen roztok nanočástic manganu, aplikován na dřevo a následně byla změřena barva. Manganistany ztmavují povrchovou vrstvu, ale v porovnání s jinými modifikačními metodami (čpavkování, TAIRON) je tato změna nedostatečná a nevyužitelná. Proto se při zkoumání světlostálosti testovaly vzorky ošetřené nanočásticemi železa.
|
|
|
Modifikace barvy dřeva nanočásticemi železa
Kmoníčková, Petra
Předmětem diplomové práce je objasnit vliv obsahu polyfenolických akcesorických látek na změnu barvy dubového a modřínového dřeva při modifikaci povrchu železitými solemi. Zkušební vzorky byly modifikovány roztokem nanočástic železa o dvou různých koncentracích a následně byla zjišťována změna jednotlivých složek barvy. Pro každý vzorek byla provedena analýza veškerých polyfenolických látek za pomoci spektrofotometrického určení metodou Folin-Ciocalteu a byl zjištěn obsah sušiny v extraktech. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a byla provedena korelační a regresní analýza. U obou dřevin byly nalezeny statisticky významné korelace.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti bukového dřeva tlakově impregnovaného přírodními oleji
Daněk, Václav
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza procesu tepelné modifikace bukového dřeva (Fagus sylvatica L.) tlakově impregnovaného přírodními oleji a sledování vlivu těchto úprav na fyzikální a mechanické vlastnosti. Dřevo buku bylo tlakově impregnováno přírodním konopným olejem (O 1000) a následně tepelně modifikováno při teplotě 200°C po dobu 3 hodin. Vliv jednotlivých stupňů úpravy (impregnace olejem, tepelná modifikace, kombinace) byl analyzován pomocí zkoušek fyzikálních a mechanických vlastností. Barevné změny (CIELab sytém), rozměrová stabilita a ohybová pevnost byly experimentálně stanoveny a výsledky porovnány se skupinou neupravených (referenčních) vzorků. Výsledky práce byly dále diskutovány a porovnány s odbornou literaturou. Výsledky prokazují zvýšení rozměrové stability o 18% (ASE) pro tepelně modifikované dřeva a 22% pro dřevo impregnované oleji a následně tepelně upravené. Ohybová pevnost se po tepelné modifikaci, v důsledku degradace buněčné stěny, sníţila o 5,2% a zároveň zvýšila o 9% pro dřevo impregnované olejem. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o další stupně úpravy (teploty a časy) a druhy olejů (vysychavé, polo vysychavé, nevysychavé).
|
|
|
Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách
Kroupa, Michal ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Sarvašová Kvietková, Monika (oponent)
Bakalářská práce Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách je rozdělena do několika kapitol. První kapitola objasňuje pojem ThermoWood, kapitola druhá je zaměřena na modifikaci dřeva, třetí kapitola se věnuje vlastnostem dřeva ThermoWood. Čtvrtá kapitola poukazuje na vliv ThermoWood na životní prostředí. Pátá kapitola se zaměřuje na analýzu literárních poznatků, šestá kapitola se věnuje rozboru využití nátěrových hmot v praxi. Předposlední sedmá kapitola je věnována novým trendům v této oblasti a poslední osmá kapitola poukazuje na grafy finské společnosti ThermoWood, jež jsou zaměřeny na výrobní statistiku.
|
|
|
Analýza procesu frézování termicky modifikovaného dřeva
Dvořák, Ondřej ; Sarvašová Kvietková, Monika (vedoucí práce) ; Gašparík, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na charakteristiku procesu frézování termicky modifikovaného dřeva (termodřeva) jako nového druhu materiálu s inovovanou vnitřní strukturou dosaženou tepelnou a vlhkostní úpravou. Práce je rozdělena na tři částí. První část práce se zaměřuje na teoretický souhrn způsobů frézování a stručný rozbor jednotlivých druhů tohoto procesu. Druhá část se specializuje na popis termicky modifikovaného dřeva, jako nového technického materiálu. Závěrečná část se zabývá již vlivem vlastností "termodřeva" na proces frézování.
|
|
|
Trendy v designu a tvorbě nových materiálů
Kašičková, Václava ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Babiak, Marian (oponent)
Diplomová práce zkoumá ohybové vlastnosti modifikovaného lamelového dřeva buku a osiky. Cílem práce bylo popsat vliv druhu dřeviny, tloušťky materiálu, zhuštění, druhu lepidla a provedeného cyklického namáhání na vybrané mechanické vlastnosti.
Ukázalo se, že rozhodující faktory ovlivňující modul pružnosti, mez úměrnosti a pevnost v ohybu jsou druh dřeviny a tloušťka zkoumaného materiálu. Všechny průměrné hodnoty sledovaných mechanických charakteristik bukového dřeva dosahují vyšších hodnot než u osikového dřeva. Stupeň zhuštění (10 nebo 20 %) se nejeví jako statisticky velmi významný faktor. V porovnání zjištěného modulu pružnosti s hodnotami uvedenými v literatuře vyplývá, že zhuštěním došlo ke zvýšení modulu pružnosti.
Práce se zabývá také ohýbatelností a smykovou pevností lepeného spoje.
|
|
|
Porovnání hydrotermické a chemické plastifikace dřeva
Rousek, Radim
Proces plastifikace a lisování dřeva je známý desítky let. Je využíván pro zlepšování mechanických vlastností dřev s nízkou hustotou. Cílem této práce je porovnat dvě nejdůležitější metody plastifikace, a to pomocí horké páry a plynného amoniaku. Plastifikované vzorky bukového dřeva (Fagus sylvatica) byly lisovány v tangenciálním směru a velikost napětí byla vyhodnocena. Součástí práce je i zhodnocení vlivu odklonu letokruhů na proces lisování bukového dřeva v příčném směru. Plynný amoniak při tlaku 0,2 MPa se ukázal být méně účinný než horká pára. Nejlepších plastifikačních účinků bylo dosaženo skombinováním obou metod. Odklon letokruhů 15° od směru lisování (téměř tangenciální) byl vyhodnocen jako nejlepší při lisování bukového dřeva.
|
host ::
RSS.