Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polarity dívčího románu v české meziválečné próze
Dadáková, Markéta ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměny žánru dívčího románu v době mezi dvěma světovými válkami. Zkoumá podoby tohoto žánru v závislosti na záměru díla a vztahu mezi textem a jeho modelovým čtenářem. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol; první z nich představuje teoretická východiska a dělí se do dvou částí. Druhá kapitola se soustředí na srovnávací analýzu. První, literárněhistorická část se zabývá životem a literárním životem ženy od druhé poloviny devatenáctého století a představuje žánr červené knihovny i s jejími subžánry; východiskem je především práce Lenderové a Mocné. Druhá teoretická část obsahuje typologii populární a umělecké literatury a kategorie v nich zahrnuté, zejména pak kategorie autora, vypravěče, čtenáře a modelového čtenáře. Tato část vychází zejména z Ecova pojetí literárního díla. Druhá kapitola interpretuje a srovnává vždy dvě povídky českých autorů meziválečné a rané válečné doby. Vybraný text autora náležícího do kánonu umělecké literatury (Benešová, Pujmanová, Majerová) je zde srovnáván s textem autora populární literatury (Hüttlová, Neubauer, Žďárská-Strejčková). Práce představuje spojitosti mezi těmito texty dvojí literatury, soustředí se na polohy, kterými díla umělecké literatury překračují ta z literatury populární a poukazují na jejich vzájemný vliv. KLÍČOVÁ...
Dětský čtenář - dětský básník
Perglerová, Jitka ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Práce mapuje situaci současného dětského čtenářství. Všímá si činitelů, které působí na formování dětského čtenáře zvenčí (zejména rodina, škola a knihovny, projekty na podporu dětského čtenářství). Hlavní část práce je věnována rozboru současné poezie pro děti, u níž se zkoumá, jak může ovlivňovat čtenáře a motivovat ho k četbě. K rozboru textové složky byly jako reprezentativní vzorky vybrány knihy poezie, které získaly v letech 2013-2017 některou z ocenění Zlaté stuhy a Magnesia Litera, konkrétně Poetický slovníček dětem v příkladech, Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky a Moře slané vody Radka Malého, Tetovaná teta Daniely Fischerové, Vynálezárium Robina Krále a Hlava v hlavě Davida Böhma a Ondřeje Buddeuse. Při analýze ilustrací byla věnována pozornost vybraným knihám, které zvítězily ve výtvarné kategorii Zlaté stuhy a soutěže Nejkrásnější česká kniha roku a knihám reprezentujícím modelovou tvorbu nakladatelství Běžíliška, Meander a edice Raketa v nakladatelství Labyrint. Výtvarná složka byla analyzována u leporel Robina Krále Rekomando a Ferdinande! a leporela Petra Borkovce O čem sní, u knihy Hlava v hlavě a dále u tvorby Milady Rezkové a Lukáše Urbánka (knihy o Doktoru Rackovi) a Petra Nikla (především Slovohledě). Reprezentativní vzorky textové složky byly podrobeny analýze po stránce...
Role čtenáře v recepční teorii Umberta Eca
ZROSTLÍKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se bude zabývat otázkou role čtenáře v umělecké komunikaci tak, jak byla rozpracována v teoretickém díle Umberta Eca. Práce bude zaměřená především na Ecův koncept modelového čtenáře coby textové strategie. Pokusí se objasnit autorův náhled na interpretaci literárního díla a úlohu čtenáře při jejím konstruování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.