|
|
Analýza přirozené obnovy modřínu opadavého na ŠP Valšovice
Hábová, Linda
Cílem této práce je zhodnotit stav a analyzovat potenciál přirozené obnovy modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) na území Lesního hospodářského celku Školní polesí Valšovice. Šetření bylo provedeno v porostních skupinách 1. věkového stupně a sestávalo ze dvou částí – celková inventarizace a podrobné šetření. Během inventarizace bylo posuzováno zastoupení modřínu v porostech, během podrobného šetření byla na celkem 2 výzkumných plochách podrobně analyzována hustota obnovy modřínů, její výška a výškový přírůst. Z výsledků bylo zjištěno, že modříny se v porostech zmlazují tehdy, mají-li dostatek světla a prostoru. Ve vybraných porostech rostou nejčastěji ve směsi s bukem a smrkem. Směs modřínu se smrkem není vhodná, ač se na základě podrobného šetření ukázala jako produktivnější. V celkem 60,58 % případů se modřín v porostech vyskytoval, ve 39,42 % ne.
|
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirústavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Bros, Peter
Cílem diplomové práce bylo stanovit vhodné identifikační znaky, podle kterých je možné rozeznat v porostu silně a kvalitně přirůstavý strom. Práce byla řešena pro stanovení identifikačních znaků pro modřín opadavý (Larix decidua) a borovici lesní (Pinus sylvestris). Práce byla zpracovávána na lesním úseku Borky, který se nachází na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Pro každý předem vybraný strom byla zjišťována jeho výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků, sociální postavení, uvolnění a kvalita koruny. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné. V programu STATISTICA 12 pro borovici byly zjištěny jako statisticky významné výška stromu a tloušťka v d1,3 a pro modřín pouze tloušťka stromu v d1,3. Ostatní parametry již nebyly shlédany jako statisticky významné.
|
|
|
Srovnání přirozené trvanlivosti dřeva modřínu opadavého a sibiřského
Nepožitek, Tomáš
Cílemtéto práce byloověřitpřirozenou trvanlivostjádrového dřevamodřínu opadavého (Larix decidua) a modřínu sibiřského (Larix sibirica).Vedlejším úkolembylostanovit závislosti hmotnostních úbytků na hustotě dřeva, šířce letokruhů a podílu letního dřeva. Ověření trvanlivosti proběhlopodle laboratorní zkouškyvycházející z normy ČSN EN 113.Pro zkoušku trvanlivosti bylyzvoleny dřevokazné houby hnědého tlení dřevomorkadomácí (Serpula lacrymans) a pórnatka placentová(Poria placenta). Výsledky zkoušky bylyvyhodnoceny podle normy ČSN EN 350.Modřín opadavý (Larix decidua) i modřín sibiřský (Larix sibirica)bylypodle výsledků zařazeny do třídy trvanlivosti 4 a 5 (málo trvanlivé a netrvanlivé). Degradační účinekdřevokazné houby byl prokázán pouze vzávislosti na hustotě dřeva.
|
|
|
Struktura a dynamika přirozené obnovy po skupinové seči ve smíšeném lese na ŠLP Křtiny
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit dynamiku a strukturu přirozené obnovy smíšeného lesa v jemnějších (maloplošných) způsobech hospodaření a optimalizovat pěstební (obnovní) postupy. Pro výzkum byly vybrány 3 porostní typy (bukový, smíšený a smrkový), do kterých bylo v zimě 2013/2014 umístěno 10 různě velkých obnovních prvků - kotlíků (0,02 - 0,13 ha) skupinovou sečí. Zde byly analyzovány světelné poměry, bylinné patro, hustota a parametry zmlazení před a po zásahu. Hustota zmlazení byla analyzována v závislosti na světelných podmínkách a postavení ve skupinových sečích. Z měření bylo zjištěno, že přirozená obnova nejsnáze probíhala ve smrkovém porostním typu. V těchto podmínkách ovšem bylo docíleno nižší diverzity dřevin, nejvyšší byla zaznamenána v kotlících smíšených. V porovnání malých kotlíků (do 0,05 ha) a velkých kotlíků (0,05 - 0,13 ha) bylo vyšších hustot zmlazení naměřeno v kotlících velkých. Diverzita dřevin uvnitř kotlíku odpovídá světelným nárokům dřevin. Ve středové části převažoval modřín, v části přechodové pod stěnou dospělého porostu buk a smrk. Pod ochranou okolního porostu se nejlépe zmlazovala jedle. Zmlazení zkoumaných dřevin se orientovalo k západní, jižní a východní části kotlíků. Tento fakt odpovídá převaze difuzního záření (ISF). Výsledky této práce prokazují, že v daném časovém okamžiku na dané lokalitě lze skupinovými sečemi zvýšit druhovou diverzitu zmlazení. Optimalizace obnovního postupu skupinovou sečí by v daných přírodních podmínkách spočívala především v tvorbě větších obnovních prvků (do 0,1 ha) s elipsovitým protažením ve směru V - Z. K přesnějším závěrům však bude zapotřebí delší doba sledování.
|
|
|
Postavení modřínu opadavého a borovice lesní ve smíšených lesních porostech na ŠLP Křtiny
Dobrá, Alena
Práce byla zaměřena na posouzení stavu Larix decidua Mill. a Pinus sylvestris L. ve smíšených porostech ŠLP ML Křtiny před započetím uplatňování principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. V prvé části byla provedena analýza postavení dřevin na základě dat LHP. V druhé části byly založeny a vyhodnoceny dvě výzkumné plochy ve směsi borovice s bukem. Ve třetí části byla navržena alternativní pěstební opatření pro výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ŠLP Křtiny je tvořen ze 77 % smíšenými porostními skupinami. Ve směsích je nejvíce zastoupen buk (31 %). Borovice měla zastoupení 9,3 %, modřín 9,8 %. Průměrná výška borovice ve směsích je 25 m a průměrná výčetní tloušťka 35 cm. U modřínu byla zjištěna průměrná výška 30 m a tloušťka 40 cm. Z vyhodnocení výzkumných ploch bylo zjištěno, že výčetní kruhová základna obou dřevin byla vždy vyšší než tabulková. Dále bylo zjištěno, že borovice byla na obou plochách značně poškozena vrcholovými zlomy. Modřín měl nejvyšší produkci na VP č. 2 na ploše směs (0,63 m3), ale celková produkční schopnost dřevin byla vyšší na VP č. 1. Při porovnání ploch buku, borovice a směsi mezi sebou, byl zjištěno, že vždy měla vyšší produkci plocha borovice. Navržené pěstební opatření bylo rozděleno na dva způsoby. První způsob byl navržen v rámci přírodě blízkého hospodaření a druhý způsob byl navržen pro pasečný způsob hospodaření.
|
|
|
Potenciál a limity přirozené obnovy modřínu opadavého ve smíšených porostech na ŠLP Křtiny
Tyller, Martin
Bakalářská práce se zaměřuje na šetření přirozené obnovy modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) na ŠLP Křtiny. Přirozená obnova je hodnocena na místech, kde se vyskytuje společně se smrkem ztepilým a bukem lesním. Mezi zjišťované parametry měřenými pro každého jedince patří délka letorostu, hmotnost jehlic, hmotnost letorostu, průměr kořenového krčku, průměr letorostu, přírůst za poslední 2 roky, úhel nasazení letorostu, výška, věk, specifická plocha listů a větví, difuzní záření PAR. Z provedených měření bylo zjištěno, že modřín je dřevina náročná na světlo. Při dostatku světla je modřín intenzivně rostoucí a převyšuje smrk. Při nedostatku světla modřín málo přirůstá a je smrkem přerůstán a utlačován. Výstupem této práce je návrh vhodných opatření pro vznik přirozené obnovy ve smíšených porostech.
|
|
|
Fenologie lesních dřevin ve smíšeném porostu na polesí Bílovice nad Svitavou
Dvořák, Vojtěch
Na výzkumné ploše ŠLP ML Křtiny, polesí Bílovice nad Svitavou, která byla založena v roce 2011, probíhalo fenologické sledování u dubu zimního (Querus petraea Matt. Liebl.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) ve 35letém smíšeném porostu. U obou sledovaných dřevin byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na průběh počasí daného roku. Teplotní nároky pro vegetativní fenologické fáze u obou dřevin byly vyjádřeny pomocí sum efektivních teplot vzduchu vyšších než 5 °C a nad 0 °C. Bylo provedeno srovnání průběhu jarních i podzimních fenologických fází u modřínu opadavého a dubu zimního. Získané výsledky byly konfrontovány s údaji dalších autorů v České republice i v zahraničí. Rovněž bylo provedeno porovnání nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází těchto dřevin s údaji dlouhodobého pozorování ČHMÚ na plochách o stejné nadmořské výšce v České republice.
|
|
|
Analýza přirozené obnovy modřínu opadavého v oblasti centrálních Brd
Tesař, Jaroslav
V diplomové práci byla provedena analýza přirozené obnovy modřínu opadavého (Larix decidua MILL.) v oblasti centrálních Brd. Cílem bylo vyhodnotit stav a podmínky přirozené obnovy modřínu v porostech. Bylo vybráno 9 porostních skupin o velikosti od 0,06 do 0,20 ha na třech stanovištích (SLT 5P, 5K, 5N). Byla zjišťována hustota nárostů, výška, výškový přírůst, věk a poškození modřínu. Světelné poměry byly zjištěny hemisférickou fotografií "Fisheye". Bylo vyhodnocováno openness, direct site factor, indirect s.f. a total s.f. Bylo zjištěno, že se na všech 3 stanovištích modřín úspěšně obnovuje přirozeně. Přirozená obnova je zde velmi hustá a zdárně odrůstá i ve zhoršených světelných poměrech. Nároky na dostatek záření se od 2 do 4 let postupně zvyšují. Velký význam má nepřímé záření. Na exponovaných a kyselých stanovištích, kde dochází k přísušku, naopak působilo záření na hustotu i odrůstaní přirozené obnovy negativně.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.