|
| |
|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
host ::
RSS.