|
|
Porovnání vybraných reprodukčních ukazatelů mezi zakrslými a zakrslými beraními králíky
ČERNÁ, Barbora
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení a porovnání vybraných reprodukčních ukazatelů mezi dvěma plemeny zakrslých králíků. Začátek literární části je věnován původu, domestikaci a historii chovu králíků nejen v České republice. V další části jsou uvedeny a popsány standardy zakrslého bílopesíkatého králíka a zakrslého berana divoce zbarveného včetně jejich původu. Druhá polovina literární části je zaměřena na reprodukci králíků. V závěru literární části jsou shrnuty nejčastěji se vyskytující patologické stavy a poruchy chování v rámci reprodukce. V praktické části je samotné porovnání vybraných reprodukčních ukazatelů mezi dvěma zakrslými plemeny králíků.
|
|
|
Pozorování herního chování mláďat ve skupině goril v ZOO Praha
Svátková, Barbora ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Gorily, jakožto největší primáti patří mezi zvláště ohroženou skupinu živočichů. Ve volné přírodě dochází k neustálému úbytku jejich přirozeného životního prostředí v důsledku vytěžování dřeva deštných pralesů. Tito živočichové žijí výrazně sociálním způsobem života. Pro rozvoj sociální komunikace mezi jedinci má u mláďat stěžejní roli herní chování a to jak mezi mláďaty samotnými, tak mezi mláďaty a dospělými jedinci. Bylo provedeno pozorování goril s cílem popsat herní chování nedospělých jedinců ve skupině goril v zoo Praha v průběhu dvou měsíců. Pozorování probíhalo v závislosti na počasí především ve vnitřním výběhu. V práci byl zmapován výskyt herního chování u mláďat a pražské zoologické zahradě. Bylo zjištěno, že četnost výskytu herního chování závisí na věku i pohlaví mláděte a že hra je většinou iniciována starším nedospělým samcem. Prvotní předpoklady že mláďata jsou nejaktivnější v herním chování, že nedospělí samci jsou v provokaci ke hře iniciativnější než nedospělé samice a že hra mladých samců bývá aktivnější než hra mladých samic byly pozorováním potvrzeny. Dále se ukázalo se, že dospělí jedinci se do hry aktivně nezapojují často přerušují herní kontakty mláďat odstrčením nebo odchodem. Klíčová slova: gorila nížinná, chování, mládě, hra
|
|
|
Reprodukční parametry u zájmových morčat
KRHOUNOVÁ, Gabriela
Cílem této bakalářské práce bylo sledování a vyhodnocení zabřezávání samic, jako hlavního reprodukčního ukazatele a počtu mláďat ve vrhu v zájmovém chovu morčat. Celkem bylo vyhodnoceno 50 vrhů a následně srovnané výsledky s literaturou. Sledoval se datum přidání samce do skupiny samic, následný datum porodu jednotlivých samic a velikost vrhu a z těchto dat bylo vypočteno, na kolikátou říji samice zabřezly. Tyto výsledky byly zpracovány pomocí tabulek a grafů. Výsledky zabřezávání samic dopadly velice různorodě, nejvíce samic zabřezlo hned na první říji a to 56%, naopak nejméně samic zabřezlo až na šesté říji a to pouze 2%. Na druhé říji zabřezlo 22%, na třetí 8% a na páté 12%. Výjimkou byla čtvrtá říje, kdy nezabřezla žádná ze samic. Počty mláďat ve vrhu se také velice lišily, samice porodily od 1 do 6 mláďat. 8% samic z celkových 50 sledovaných porodily pouze jedno mládě, dvě mláďata porodilo 20% a 3 mláďata mělo 26% samic. Nejčastější počet mláďat mělo 30% samic a to 4, 14% samic mělo 5 mláďat a největší vrh, který čítal 6 mláďat, porodila pouze 2%.
|
|
|
Pozorování herního chování mláďat ve skupině goril v ZOO Praha
Svátková, Barbora ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Gorily, jakožto největší primáti patří mezi zvláště ohroženou skupinu živočichů. Ve volné přírodě dochází k neustálému úbytku jejich přirozeného životního prostředí v důsledku vytěžování dřeva deštných pralesů. Tito živočichové žijí výrazně sociálním způsobem života. Pro rozvoj sociální komunikace mezi jedinci má u mláďat stěžejní roli herní chování a to jak mezi mláďaty samotnými, tak mezi mláďaty a dospělými jedinci. Bylo provedeno pozorování goril s cílem popsat herní chování nedospělých jedinců ve skupině goril v zoo Praha v průběhu dvou měsíců. Pozorování probíhalo v závislosti na počasí především ve vnitřním výběhu. V práci byl zmapován výskyt herního chování u mláďat a pražské zoologické zahradě. Bylo zjištěno, že četnost výskytu herního chování závisí na věku i pohlaví mláděte a že hra je většinou iniciována starším nedospělým samcem. Prvotní předpoklady že mláďata jsou nejaktivnější v herním chování, že nedospělí samci jsou v provokaci ke hře iniciativnější než nedospělé samice a že hra mladých samců bývá aktivnější než hra mladých samic byly pozorováním potvrzeny. Dále se ukázalo se, že dospělí jedinci se do hry aktivně nezapojují často přerušují herní kontakty mláďat odstrčením nebo odchodem. Klíčová slova: gorila nížinná, chování, mládě, hra
|
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku
Sýkora, Petr ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Benediktová, Kateřina (oponent)
SÝKORA, Petr. Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku: České zemědělské univerzity v Praze, Lesnická a dřevařská fakulta.
Cílem práce Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku byla provedena rešerše odborného textu k vybrané problematice, dále pak analýza honitby Mysliveckého sdružení údolí Vošmendy, na základě které byly zvoleny tři podobně velké lokality. Následně na tyto lokality byly instalovány rozdílné plašící zařízení a v době sečení se zkoumala mortalita srnčat. Dalším cílem bylo vyhodnocení poměru ztrát srnčat vzhledem k použitým opatřením.
Za účelem získání cílů byly použity tyto plašící zařízení: pachový ohradník spolu s mechanickým (polystyrénové desky zavěšené na tyči) a světelným plašícím zařízením, projití lokality s myslivecky vedeným psem a lokalita bez jakéhokoli ochranného opatření.
Výsledkem práce bylo porovnání uvedených lokalit vzhledem k mortalitě srnčat za použití různých ochranných opatření. Za lokalitu s nulovou úmrtností byla shledána lokalita, ve které bylo použito opatření s myslivecky vedeným psem. Naopak nejhůře vyšla lokalita, kde byla použita kombinace různých opatření.
Na jednotlivé lokality měly vliv různé faktory, které průběh sečení ovlivnily, jako například počasí a doba sečení. Zásadní vliv má také samotná komunikace mezi zemědělci a myslivci.
|
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt
Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním.
V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány
a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření.
První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno.
Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi.
Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)
|
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard
Dvořák, Jakub ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard.
Bakalářská práce je zpracována za účelem zjištění škod způsobených na srnčí zvěři
při jarním sečení luk. Práce je rozdělena do dvou základních částí.
První část je zaměřena na srnčí zvěř obecně s důrazem na život srnčat v prvních
týdnech po narození, čili na období, kdy probíhají jarní senoseče.
V druhé části jsou zpracovány konkrétní poznatky z terénních prací, jako jsou
velikosti ploch, počasí před a při senoseči, poloha plochy vzhledem k lesním
porostům, způsob provedení zabezpečení a porovnání výhod a nevýhod každého
z nich.
Vyzkoušením několika dostupných prostředků k zabránění škod na srnčatech při
senosečích jsem dospěl k názoru, že vyhledat opravdu účinný prostředek k obraně
je běh na velmi dlouhou trať.
Dle výsledků práce, se jako nejúčinnější způsob jeví procházení sečených luk.
|
|
|
Zhodnocení úrovně reprodukce králíků v podmínkách středně velkého chovu
Tesařová, Zuzana
V práci byla zhodnocena úroveň reprodukce králíků ve středně velkých chovech extenzivního charakteru. Výchozími plemeny pro statistické zhodnocení bylo neuznané plemeno zakrslý teddy, hermelín, zakrslý barevný a zakrslý beran a zjišťoval se vliv různých faktorů na počet vrhů, zabřezávání, délku březosti, počet narozených a odchovaných mláďat, u kterých byl vyhodnocen poměr pohlaví. Vysoce průkazné hodnoty byly zjištěny mezi narozenými a odchovanými mláďaty plemen hermelín a zakrslý barevný, přičemž po rozdělení do kategorií kvalit králíka bylo docíleno závěru, že samice s vyšší hmotností a nižší exteriérové kvality dosahují statisticky vysoce významných rozdílů v počtu narozených a odchovaných mláďat, i v jejich podílu. Dále byl vyhodnocen vliv technologie a pořadí vrhu na reprodukční ukazatele.
|
|
|
Zhodnocení chovu geparda (Acinonyx jubatus) v ČR
VÁŇOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zhodnotit chov geparda v ZOO ČR podle ročenek zoologických zahrad. Počátek chovu geparda v ČR se datuje do roku 1933, kdy měla prvního geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) ZOO Praha. ZOO Plzeň od roku 2010 chová poddruh gepard súdánský (Acinonyx jubatus soemmeringii), ostatní ZOO ČR poddruhy neuvádějí. V ZOO ČR bylo k 31. 12. 2012 chováno 17 gepardů, což je zhruba dlouhodobý průměr od počátku chovu. Nejvíce gepardů bylo chováno v letech 1972-1975 (25 jedinců) a v letech 2004-2007, kdy vrcholem byl rok 2005 s počtem 34 jedinců. Nejméně gepardů bylo chováno v letech 1995-1997 a to 9 jedinců. Současně jsou gepardi chováni v 5 ZOO: Dvůr Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Praha a Plzeň. Počet gepardů v soukromých chovech ČR k tomuto datu tvořilo téměř polovinu jejich počtu v zoologických zahradách ČR. V počtu chovaných gepardů k 31.12.2012 tvoří ZOO ČR 1% z celkového počtu chovaných gepardů v chovatelských zařízeních na celém světě. Odchovy se v ČR podařily zatím ve 3 zoologických zahradách Dvůr Králové, Praha a Olomouc. V evropském měřítku je ZOO Dvůr Králové 7. nejúspěšnější ZOO v odchovech mláďat, od prvního odchovu v roce 1988 až do roku 2012 se zde narodilo 63 mláďat. Na druhém místě je ZOO Praha. Ta začala odchovávat mláďata již v roce 1972 a byla tak jedna ze 3 prvních zoologických zahrad, kde se dařil odchov gepardů. V letech 1972-2012 se zde narodilo 53 mláďat. ZOO Praha je v evropském měřítku 9. neúspěšnější ZOO v odchovu mláďat. ZOO Olomouc odchovala první gepardy v roce 2004 a do roku 2012 se jich zde narodilo 18.
|
|
|
Reprodukční strategie medvěda ledního (Ursus maritimus) se zaměřením na mateřské a epigamní chování jedinců v zajetí.
ŠEBKOVÁ, Lenka
Medvěd lední (Ursus maritimus) je největší terestrická šelma, obývající arktické části země, kde loví především tuleně. Období rozmnožování nastává na jaře. Samice rodí v zimě, od listopadu do konce prosince nebo i později. Ve vrhu jsou nejčastěji dvě mláďata. Medvíďata obvykle zůstávají s matkou do jejich 2,5 roku. Práce spočívala v analýze záznamu pořízeného v umělém brlohu v brněnské zoologické zahradě. Videozáznam zachycoval vzájemné chování matky a mláďat. U matky se zkoumaly tyto prvky: chování matky před porodem, pohyb matky od mláďat, kontakt matky s mláďaty a délka trvání reakce matky na zvuky mláďat. U novorozených medvíďat se z důvodu jejich velmi malé velikosti mohly hodnotit jen hlasové projevy, tj. vydávání kontaktních zvuků a výrazných zvukových projevů (volání). Sledováním videozáznamu bylo zjištěno, že kontakt matky s mláďaty byl v prvních dvou dnech nepřetržitý, pokud se ale matka od mláďat vzdálila, nechávala je na místě. Mláďata byla v nepřítomnosti matky velmi neklidná a spánek se s věkem mláďat mírně prodloužil.
|
host ::
RSS.