Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Mertlíková, Klára ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie intenzivní městské struktury – městského domu v Brně-Zábrdovicích. Návrh pracuje s principem multiplicity, pro kterou je charakteristické znásobení pozemku, využití střešních rovin a vyzdvižení objektu nad terén. Hmota objektu je tvořena postupnou redukcí základní hmoty složené ze čtyř hranolů rozmístěných kolem centrálního atria. Stavba respektuje výšku okolní zástavby, na západní straně má 5 nadzemních podlaží, směrem k řece Svitavě výška stavby postupně klesá. Výrazným výrazovým prvkem je použití zeleně na střechách. Provětrávaná fasáda objektu bude tvořena perforovaným plechem Cor-ten a fasádními deskami Cembrit.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Bydlení v centru města: anketní šetření na příkladu města Brna
Zadražilová, Miroslava
Sociologické šetření vzniklo na základě zpracovávání disertační práce zabývající se bydlením v intenzivní městské struktuře, kdy byly vysloveny názory, že podobné formy bydlení jsou dnes utopií. Úspěšné realizace ze zahraničí jsou dokladem, že tomu tak vždy není, ale toto tvrzení bylo vhodné doplnit o další argument, kterým jsou výsledky tohoto šetření. S představou trvale udržitelného rozvoje sídel je mimo jiné spojeno zahušťování, polyfunkčnost a s tím související omezení individuální dopravy. V praxi jsme svědky spíše opačných tendencí. Následující výzkum zatím ponechává otázky praktických aplikací zásad udržitelného rozvoje otevřené. Přistupuje k problému "zespoda". Tedy hlavním předmětem zájmu jsou samotní obyvatelé měst. Cílem bylo zjistit, zda existuje vůle obyvatel města bydlet v jeho centrální poloze, nebo zda je tendence k opouštění města nezadržitelná.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Mertlíková, Klára ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie intenzivní městské struktury – městského domu v Brně-Zábrdovicích. Návrh pracuje s principem multiplicity, pro kterou je charakteristické znásobení pozemku, využití střešních rovin a vyzdvižení objektu nad terén. Hmota objektu je tvořena postupnou redukcí základní hmoty složené ze čtyř hranolů rozmístěných kolem centrálního atria. Stavba respektuje výšku okolní zástavby, na západní straně má 5 nadzemních podlaží, směrem k řece Svitavě výška stavby postupně klesá. Výrazným výrazovým prvkem je použití zeleně na střechách. Provětrávaná fasáda objektu bude tvořena perforovaným plechem Cor-ten a fasádními deskami Cembrit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.