Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Život v etnicky smíšené rodině
FARKAŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na život v etnicky smíšené rodině. První kapitola teoretické části definuje základní pojmy jako jsou lidská rasa, etnikum, etnicita, národ a národnost. Druhá kapitola se zaobírá vztahy mezi etniky. Třetí kapitola je věnovaná romskému etniku, kde je popsán původ Romů až po jejich působení v České republice. Tato kapitola se také kromě historie zaměřuje na demografii Romů, rozdělení Romů, jejich sociální typologii a životní styl. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Jako metoda sběru dat byl použit rozhovor. Výsledky výzkumu nám sdělují, že v soužití dvou partnerů různého etnika se objevují jisté odlišnosti, zejména v povahách, tito partneři se také potýkají s obtížnějším přijetím od rodinných příslušníků. Takový vztah vyžaduje mnoho trpělivosti, kompromisů a odhodlání.
Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické
Báča, Luboš ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické má za cíl reflektovat význam a vývoj svatebních obřadů v této církvi od jejího založení v roce 1918 do současnosti. Tato práce bude vycházet z oficiálně přijatých liturgických formulářů a materiálů Českobratrské církve evangelické, konkrétně z oficiálních agend, vydaných v letech 1939, 1953 a 1983 a dalších vydaných textů ČCE. Práce se také bude zabývat vývojem pohledu na smíšené sňatky, a to jak z pohledu Českobratrské církve evangelické, tak také z pohledu katolické církve. Klíčová slova Svatba, manželství, Českobratrská církev evangelická, smíšené manželství
Bilingvnost v česko-bavorském pohraničí
FUNDA, František
Cílem diplomové práce bylo vyhledávání dvojjazyčných osob (česko německých), které žijí v česko-bavorském pohraničí. S nimi byly natočeny rozhovory, které byly následně textově zpracovány. Práce je vypracována na základě sociologických, politologických a historických metod. Využívá zejména metodu oral history pro zaznamenávání životních příběhů obyvatel na česko-bavorském pomezí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.