|
|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
|
|
Analýza vývoje a struktury rozpočtů vybraných ministerstev ČR v období 1993 – 2015 s ohledem na vládnoucí strany
Kurucz, Ondřej ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem a strukturou rozpočtů vybraných ministerstev mezi lety 1993 - 2015 s ohledem na vládnoucí strany. Pěti vybranými resorty jsou Ministerstvo financí, obrany, práce a sociálních věcí, vnitra a dopravy. Práce předpokládá, že rozpočty těchto resortů měly ve sledovaném období růstové tendence a to bez ohledu na politicko-ekonomické principy vládnoucích stran. Souhlasí rovněž s předními liberálními autory, kteří preferují minimální roli státu v národním hospodářství. Práce detailně sleduje, jak se v čase mění hodnoty rozpočtů, mzdových fondů a také počty zaměstnanců. Práce také přináší platové srovnání. Na základě dat ze Státních závěrečných účtů a informací z programových prohlášení vlády pak deklaruje potvrzení stanovené hypotézy. Tato část státního aparátu ve sledovaném období podléhala byrokratickému bujení i navzdory politickým deklaracím o její nutné profesionalizaci, racionalizaci a odstranění byrokracie.
|
|
|
Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích: Studie č. 1.208
Cupalová, Marcela
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.
Plný text:  PDF
|
|
|
Srovnání webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva hospodarstva SR
Ejsman, Petr ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Předmětem zájmu této bakalářské práce je srovnání uživatelského rozhraní webových stránek dvou ministerstev. A to Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstva hospodárstva Slovenské republiky. Úvodem je stručně popsána historie a současný stav Internetu a webových stránek. Dále je uvedeno srovnání struktury exekutivy a legislativy, týkající se přístupu k informacím v ČR a v SR. Hlavní část práce pak tvoří kritická analýza a srovnání dvou výše zmíněných webových stránek. K dosažení stanovených cílů jsou nejprve popsány hlavní zásady tvorby použitelných, přístupných, graficky vyvedených a uživatelsky příjemných webových stránek. Tyto zásady zahrnují také informační architekturu, strukturu navigace, typografii i grafické zpracování. Z těchto zásad poté vychází stěžejní část práce, tedy kritická analýza a srovnání webových stránek. Součástí práce jsou také návrhy na možná vylepšení, které mohou pomoci tvůrcům webových stránek.
|
host ::
RSS.