|
|
Inhibice původce onemocnění moru včelího plodu pomocí vybraných rostlinných silic
ZÁLABSKÁ, Adéla
Onemocnění mor včelího plodu, způsobeno původcem Paenibacillus larvae je závažné onemocnění včely medonosné, které je v České republice zakázáno léčit antibiotiky. Při výskytu onemocnění v úlu je ze zákona dané spálení úlu. Rostlinné silice vykazují antimikrobiální aktivitu a jejich použití může přispět s bojem s touto nebezpečnou nemocí. Cílem bakalářské práce bylo ověření baktericidního účinku vybraných rostlinných silic na původce onemocnění moru včelího plodu P. larvae. Dalším stanoveným cílem bylo stanovení minimální inhibiční a baktericidní koncentrace u vybraných rostlinných silic. Celkem bylo použito 11 rostlinných silic, které se hodnotily jak samostatně, tak v kombinaci s ostatními rostlinnými silicemi. Vyhodnocení probíhalo na mikrotitračních destičkách pomocí spektrofotometru a na tuhém mediu na Petriho miskách. Nejúčinnější rostlinná silice byla silice česneku kuchyňského (Allium sativum bulb oil), která měla hodnoty minimální i baktericidní koncentrace 32 ?l/mg. Mezi další velmi účinné rostlinné silice řadíme silici skořice (Cinnamomum zeylanicum bark oil). Mezi nejméně účinné řadíme silice mrkve seté (Daucus carota sativa seed oil), tymiánu červeného (Thymus vulgaris flower/leaf oil), dobromyslu (Origanum vulgare) nebo mateřídoušky (Thymus serpyllum oil).
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II
Kopečná, Klára ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Autor: Klára Kopečná Školitel: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II Cíl práce: Vyhodnotit antibakteriální aktivitu látek syntetizovaných na Katedře farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, pod vedením prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. Metody: Pomocí mikrodiluční bujónové metody byla testována antibakteriální aktivita na osmi bakteriálních kmenech, konkrétně na Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Testované látky byly rozděleny do 5 skupin podle podobnosti v chemické struktuře. Nejlepší antibakteriální účinnost byla zaznamenána ve skupině derivátů N-benzyl-6- (alkylamino)pyrazin-2-karboxamidu. Závěr: Antibakteriální aktivita byla prokázána u 10 z 24 testovaných látek. Z námi testovaných látek vykazovaly všechny, vyjma jedné, účinnost na grampozitivní bakterie. Mezi nejcitlivější testované kmeny k daným látkám...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
|
|
Vyšetření citlivosti k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus fenotypovými metodami v rutinní mikrobiologické laboratoři a interpretace výsledků
MARIŇÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce je pochopení a správná interpretace výsledků citlivostí k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus ze závažných klinických materiálů, jako jsou hemokultury, punktáty z kloubů a abscesů, stěry z ran, tkáně při infekcích totálních endoprotéz, vzorky moče, materiály z dolních dýchacích cest a další klinické vzorky. Na základě dat, se kterými jsem pracovala, bylo také mým cílem podpořit ev. vyvrátit hypotézu č. 1, že má smysl u každého nálezu kmene Staphylococcus aureus v závažném klinickém materiálu odebrat u pacienta i hemokultury. Potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 2, že s počtem pozitivních nálezů kmene Staphylococcus aureus ve vzorcích moči bude současně procentuálně nejvíce pozitivních hemokultur ve srovnání s počtem nálezů kmenů Staphylococcus aureus v ostatních klinických materiálech. Cíle, které jsem si stanovila, byly dosaženy pravidelnou praktickou výukou na Oddělení klinické mikrobiologie. Metodiky vyšetření citlivostí jsem si na oddělení osvojila a sama je poté prováděla pod odborným dohledem. Před tím, než jsem si mohla sama vyzkoušet interpretovat výsledky, bylo nutné vypracovat a nastudovat teoretickou část práce, kde je podrobně charakterizován rod Staphylococcus aureus, antibiotická léčba tohoto kmene a výčet nejčastěji testovaných antibiotik v rutinní mikrobiologické laboratoři. V praktické části práce jsem se zabývala stanovením citlivostí k antibiotikům pomocí diskového difúzního testu a stanovením minimální inhibiční koncentrace. Interpretovala jsem výsledky, kde jsem pro příklad zobrazila nejčastěji se vyskytující antibiogramy, ale také antibiogramy, které se vyskytují méně či vzácně. Dále jsem zpracovala výsledky citlivostí Staphylococcus aureus. Vyšetřovaný soubor tvořilo 588 vzorků Staphylococcus aureus pozitivních, z nich 72 vzorků bylo MRSA pozitivní. U tohoto souboru bylo dále zjišťováno zastoupení pozitivních hemokultur nalezených u současně nebo dříve hlášených pozitivních klinických materiálů. Pozitivních hemokultur u klinických materiálů bylo cca 5,2 % ze všech pozitivních klinických materiálů. Nejvíce pozitivních hemokultur se nacházelo u předchozích pozitivních močí, procentuálně cca 17 %. Jako druhá byla nejvyšší pozitivita hemokultur u vzorků z kostí, kloubů cca 14 %. Následovaly umělé materiály cca 13 %, žilní katetry cca 10 %, abscesy cca 6 %, materiály z dýchacích cest cca 4 %, měkké tkáně cca 3 % a rány s cca 2 %. Významným získaným poznatkem a závěrem práce je právě fakt, že při závažných stafylokokových infekcích se odběr hemokultur od pacienta ukazuje jako nutnost a jako povinnost odběru hemokultur pacientovi je nález kmene Staphylococcus aureus ve vzorku moči.
|
|
|
Evaluation of activity of potentional antifungal substances through the use of microdilution broth method
Ťapuchová, Ivana ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Katedra biologických a lekárskych vied Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe Autor: Ivana Ťapuchová Názov práce: Vyhodnotenie aktivity potencionálne antifungálnych látok pomocou mikrodilučnej bujónovej metódy Vedúci diplomovej práce: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Cieľ práce: Cieľom tejto práce bolo stanoviť potencionálnu antimykotickú aktivitu 52 testovaných látok vyvinutých na Katedre anorganickej a organickej chémie Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe. Metódy: Využitá bola metóda mikrodilučnej bujónovej metódy na ôsmych druhoch kvasiniek a vláknitých húb v laboratórium Katedry biologických a lekárskych vied. Výsledky: Celkovo vykazovalo antimykotickú aktivitu 26 testovaných látok s rôznymi substituentmi, ktoré pochádzali zo skupín derivátov 4-aminobenzoovej kyseliny, 4-aminosalicylovej kyseliny, 5-aminosalicylovej kyseliny a z rozsiahlej skupiny derivátov sulfónamidov. Najcitlivejším kmeňom k testovaným látkam bol dermatofyt Trichophyton mentagrophytes, naopak najmenej citlivým kmeňom bola vláknitá huba Absidia corymbifera. Závery: Aj napriek zistenej antimykotickej aktivite pri nízkych testovaných koncentráciách derivátov je potreba ďalších testov a klinických štúdií k potvrdeniu účinnosti a bezpečnosti užívania. Kľúčové slová: kvasinky,...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II
Kopečná, Klára ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Autor: Klára Kopečná Školitel: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II Cíl práce: Vyhodnotit antibakteriální aktivitu látek syntetizovaných na Katedře farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, pod vedením prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. Metody: Pomocí mikrodiluční bujónové metody byla testována antibakteriální aktivita na osmi bakteriálních kmenech, konkrétně na Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Testované látky byly rozděleny do 5 skupin podle podobnosti v chemické struktuře. Nejlepší antibakteriální účinnost byla zaznamenána ve skupině derivátů N-benzyl-6- (alkylamino)pyrazin-2-karboxamidu. Závěr: Antibakteriální aktivita byla prokázána u 10 z 24 testovaných látek. Z námi testovaných látek vykazovaly všechny, vyjma jedné, účinnost na grampozitivní bakterie. Mezi nejcitlivější testované kmeny k daným látkám...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Nela Drnková Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody Cíl práce: Cílem této práce bylo vyhodnotit antifungální aktivitu u 70 testovaných látek pomocí mikrodiluční bujónové metody. Testované látky byly syntetizovány na Farmaceutické fakultě a byly na základě jejich chemické struktury rozděleny do 5 skupin. Metody: Pro testování byla využita mikrodiluční bujónová metoda. Antifungální aktivita látek byla testována celkem na 8 kmenech kvasinek a vláknitých hub: Candida albicans, C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, Trichosporon asahii, Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera a Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: Nejvíce účinných látek bylo ve skupině salicylanilidových N- monosubstituovaných a N,N-disubstituovaných karbamátů a thiokarbamátů. Látky SAL-1L, SAL-1M, SAL-1N byly nejúčinnější. Působily na Trichophyton mentagrophytes už při koncentraci 1,95 µmol.l-1 . Nejširší spektrum měla látka GP-137, inhibovala růst všech testovaných kmenů, ale pouze při vysokých koncentracích. Deriváty rhodaninu a amidy odvozené od sulfathiazolu byly dvě skupiny látek, kde nebyla nalezena žádná...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
host ::
RSS.