|
|
Vliv přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů
Bílek, Vlastimil ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů. Byl zkoumán a vzájemně porovnáván vývoj pevností v tlaku a v tahu za ohybu u binárních a ternárních systémů (past), ve kterých bylo vždy 25 % hmotnosti cementu nahrazeno jednou či dvěmi příměsmi v různém poměru. Těmito příměsmi byla granulovaná vysokopecní struska a tři různé vápence, z nichž dva byly přírodní a jeden připravený srážením. Pro porovnání byly připraveny též směsi, do kterých byl místo strusky přidáván popílek. Mechanismus, kterým se jemně mletý vápenec zapojuje do hydratačního procesu, byl studován jednak pomocí měření vodivosti systémů simulujících prostředí v čerstvých pastách a jednak metodou TG-DTA, kterou bylo zjišťováno, jaké množství přidaného vápence zůstalo ve své původní formě a jaké množství se aktivně zapojilo do tvorby hydratačních produktů.
|
|
|
Studium závislostí složení betonů na hodnoty modulů pružnosti
Křížová, Klára ; Kolář,, Karel (oponent) ; Adámek, Jiří (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Modul pružnosti je jednou ze základních charakteristik betonu definující jeho pružné deformace a hraje významnou roli při statickém návrhu konstrukcí. Vlivem současných trendů technologie betonu, nabízející širokou variabilitu návrhů složení betonů, dochází ke změnám nejenom pevnostních charakteristik, ale i modulů pružnosti betonu. Cílem disertační práce je studium závislostí různých složení betonů na modul pružnosti. Návrh složení betonu je koncipován s ohledem na použití různých typů cementů, minerálních příměsí, druhů a frakcí kameniva. Práce je převážně zaměřena na stanovení statického modulu pružnosti v tlaku s doplněním modulů dynamických. Zjištěné moduly pružnosti se v první fázi porovnají s tabelovanými hodnotami podle Eurokódu 2, které jsou odvozeny pro konkrétní pevnostní třídu betonu. Součástí této práce je sestavení hlavních technologických aspektů betonu, které mohou příznivě ovlivnit modul pružnosti.
|
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Studium závislostí složení betonů na hodnoty modulů pružnosti
Křížová, Klára ; Kolář,, Karel (oponent) ; Adámek, Jiří (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Modul pružnosti je jednou ze základních charakteristik betonu definující jeho pružné deformace a hraje významnou roli při statickém návrhu konstrukcí. Vlivem současných trendů technologie betonu, nabízející širokou variabilitu návrhů složení betonů, dochází ke změnám nejenom pevnostních charakteristik, ale i modulů pružnosti betonu. Cílem disertační práce je studium závislostí různých složení betonů na modul pružnosti. Návrh složení betonu je koncipován s ohledem na použití různých typů cementů, minerálních příměsí, druhů a frakcí kameniva. Práce je převážně zaměřena na stanovení statického modulu pružnosti v tlaku s doplněním modulů dynamických. Zjištěné moduly pružnosti se v první fázi porovnají s tabelovanými hodnotami podle Eurokódu 2, které jsou odvozeny pro konkrétní pevnostní třídu betonu. Součástí této práce je sestavení hlavních technologických aspektů betonu, které mohou příznivě ovlivnit modul pružnosti.
|
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Vliv přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů
Bílek, Vlastimil ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů. Byl zkoumán a vzájemně porovnáván vývoj pevností v tlaku a v tahu za ohybu u binárních a ternárních systémů (past), ve kterých bylo vždy 25 % hmotnosti cementu nahrazeno jednou či dvěmi příměsmi v různém poměru. Těmito příměsmi byla granulovaná vysokopecní struska a tři různé vápence, z nichž dva byly přírodní a jeden připravený srážením. Pro porovnání byly připraveny též směsi, do kterých byl místo strusky přidáván popílek. Mechanismus, kterým se jemně mletý vápenec zapojuje do hydratačního procesu, byl studován jednak pomocí měření vodivosti systémů simulujících prostředí v čerstvých pastách a jednak metodou TG-DTA, kterou bylo zjišťováno, jaké množství přidaného vápence zůstalo ve své původní formě a jaké množství se aktivně zapojilo do tvorby hydratačních produktů.
|
host ::
RSS.