|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|
|
|
Efektivnější způsoby obnovy hnědouhelné posttěžební krajiny
Christov, Ivan ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Walmsley, Alena (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení postupů obnovy krajiny, která je devastována velkoplošnou lomovou činností. Jsou zde porovnány rekultivační postupy používané v České republice a zahraničí. Studijním územím je Severočeská hnědouhelná pánev, kde vznikly po ukončení těžby plochy cenné pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Povrchový způsob dobývání hnědého uhlí má za následek zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Na člověku je, aby tyto následky co nejvíce minimalizoval a vytvořil novou krajinu s důrazem na životní prostředí. K tomu nám napomáhají rekultivace.
Zájmovou lokalitou je Střimická výsypka, kde bylo vyhodnoceno zastoupení mimoprodukčních biotopů a navržena nová, efektivnější varianta rekultivace. Mapováním bylo zjištěno, že současný stav výsypky odpovídá 5,2% zastoupení mimoprodukčních biotopů. Navržená varianta prezentuje doplnění nových prvků a tím zvýšení zastoupení na 23,5 %, což je v souladu se současným trendem obnovy posttěžební krajiny.
|
|
|
Mapování mimoprodukčních biotopů v rekultivované posttěžební krajině mostecké a chabařovické oblasti
Ledvina, Vilém ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce je identifikace a zmapování mimoprodukčních biotopů na územích po těžbě uhlí. V první části práce byly popsány důvody a způsoby rekultivací ploch po povrchové těžbě. Následně byly v literární rešerši uvedeny současné poznatky a požadavky na ochranu přírody a krajiny během rekultivací, z nichž vyplývá význam sledovaných biotopů. Zájmovým územím jsou lomy, výsypky a plochy ovlivněné těžbou v oblasti Mostecka a Chabařovicka v Ústeckém kraji. Mapování bylo provedeno pomocí ortofotomap a terénního průzkumu. Na základě informací získaných mapováním byl vyhodnocen současný stav a složení mimoprodukčních biotopů na sledovaných lokalitách. Výsledky jsou prezentovány v souhrnných tabulkách pro každý typ rekultivace na zájmové lokalitě.
Z mapování bylo zjištěno následující zastoupení mimoprodukčních biotopů na čtyřech zájmových lokalitách: Lokalita A (3,12 %); lokalita B (11,94 %); Lokalita C (6,68 %); lokalita D (4,78 %). Z výsledků vyplývá, že zastoupení těchto biotopů je nízké oproti doporučenému zastoupení vyplývajícího ze současných poznatků o ochraně přírody.
Na základě výsledků mapování byla navržena opatření, pro optimálnější zastoupení těchto biotopů. Mezi hlavní opatření patří zakládání rozptýlené zeleně na velkoplošných loukách a zvýšení podílu lesních porostů vzniklých samovolně při lesnické rekultivaci. Vhodné je také vytvoření lesních mimoprodukčních biotopů na rozsáhlých lesních plochách s absencí drobného bezlesí či lesních louček. Vzniklé mapové výstupy a závěry mohou sloužit jako podklady při ochraně přírody a krajiny v řešené oblasti. Práce může také sloužit jako informační zdroj o problematice rekultivací a priorit na ochranu životního prostředí během jejich realizace.
|
host ::
RSS.