|
|
Faktory ovlivňující počet somatických buněk v kozím mléce
Kocourková, Lenka
Cílem mé bakalářské práce je popsat faktory ovlivňující počet somatických buněk v kozím mléce. První část je věnována historii chovu koz ve světě i České republice. Jsou zde popsána některá významná plemena dojných koz včetně jejich stručné charakteristiky a také vývoje početních stavů chovaných zvířat. V druhé části jsou popsány a zhodnoceny základní indikátory mléka, které jsou využívány jako ukazatele užívané pro predikci kvality mléka, především obsah bílkovin, laktózy, mléčného tuku, stupně kyselosti (SH), pH a vodivost mléka. Počet somatických buněk v mléce je do značné míry ovlivňován vnějšími i vnitřními faktory jako např. plemeno, výživa, lak-tace, zdravotní stav, technologie chovu i technika a hygiena dojení. Tento ukazatel je tak významný, že se stává jedním z hlavních kritérií pro hodnocení jakosti syrového mléka. Proto je poslední část práce věnována hodnocení příčin zvýšení počtu somatických buněk v mléce ve vztahu k vnějším i vnitřním faktorům a zejména ve vztahu k fyziologii a onemocnění mléčné žlázy.
|
|
|
Návrh optimalizace hmotnostního průtokoměru pro dojené mléko
STEHLÍK, Radim
Tématem diplomové práce je návrh optimalizace hmotnostního průtokoměru pro dojené mléko. Jedná se o přepracování již navržené koncepce, která vykazovala při testování v provozu zásadní nedostatky v mnoha aspektech. K tomuto návrhu byl vytvořen nový koncept za pomoci programu SolidWorks. Koncept byl vyroben prostřednictvím 3D tiskárny. Na základě svých vlastností byl pro výrobu zvolen materiál v podobě kopolyesteru PET-G ve formě tiskové struny. Dále bylo navrženo získávání dat za pomoci minipočítače Arduino UNO Rev3. Následný koncept byl testován na svou funkčnost. V rámci práce byl rovněž řešen návrh způsobu přenosu dat a jejich zpracování za pomoci výpočetní techniky.
|
|
|
Optimalizace navádění robotické ruky pro účely dojení
OLŠAN, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou optimalizace navádění robotické ruky využívané při nasazování strukových násadců ve spojitosti s robotickým dojením. Výsledky byly rozděleny na několik dílčích částí: 1. Popsání hlavních parametrů a nastavení procesu vidění a detekce objektů 2. Postupy při nastavení procesů 3. Volba ideálních parametrů 4. Tvorba výstupního programu pro robotické rameno Diplomová práce byla realizována v rámci projektu MPO TRIO FV40316 - Vývoj komplexu modulárního systému robotizovaného dojení za současného hodnocení parametrů chovu aplikací metod umělé inteligence.
|
|
|
Analýza zatížení nosné konstrukce pro robotickou ruku
SHORNÝ, Jakub
Práce popisuje vstup robotiky do průmyslu a její využití v zemědělství. Jsou zde uvedeny příklady dojicích robotů od dvou výrobců. Dále jsou popsány základy pro výpočty z oboru pružnosti a pevnosti pomocí metody konečných prvků. Praktická část práce popisuje návrh konstrukce v softwaru SolidWorks. Následně je popsán postup analýzy v programu AutodeskFusion 360. V závěru jsou shrnuty všechny výsledky a navrhnuty úpravy, které by měly zlepšit celou konstrukci.
|
|
|
Technologické systémy získávání a ošetřování mléka dojnic
BARTŮŠKOVÁ, Markéta
V bakalářské práci byl formou literární rešerše zpracován přehled k problematice technologie získávání a ošetřování mléka. Pozornost byla zaměřena především na jednotlivé typy dojíren, dojicí zařízení a jeho sanitaci, vlastní dojení, způsoby ošetřování a uchovávání mléka po nadojení. Dojírny byly mezi sebou porovnány a na základě toho bylo provedeno celkové zhodnocení. Bylo zjištěno, že pro chovatele je užitečná technologie dojicích robotů, protože dojde k omezení počtu pracovních sil.
|
|
|
Porovnání technologií dojicích robotů značky Fullwood
ZUKAL, Martin
Tématem této práce je: Problematika dojících robotů Fullwood. V literárním přehledu je popsáno mléko, anatomie mléčné žlázy, tvorba mléka a jeho spouštění. Dále se přehled zabývá způsoby získávání mléka, strojním dojením a automatizovaným dojením. V praktické části byly vybrány dvě farmy s dojícím robotem Fullwood M2erlin, a byly na nich sledovány parametry jako počet podojených krav za 24 hodin, počet skopnutí a nenasazení dojící soupravy, čas dojení a denní užitkovost v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Tyto parametry byly následně vyhodnoceny a byla zpracována jejich analýza. Výsledky byly zpracovány do tabulek.
|
|
|
Charakteristika a výkonnost paralelní dojírny
KOPENEC, Jiří
Tématem diplomové práce byla "Charakteristika a výkonnost paralelní dojírny". Literární rešerše obsahuje popis historie dojení, chování člověka a zvířete, požadavky na konstrukci a funkci dojicího zařízení, fyziologické základy dojení, typy dojíren a současné trendy v technologii dojení. Hlavním cílem praktické části bylo vybrat firmu a popsat technologii chovu dojnic, stájový objekt a jeho technologické vybavení, paralelní dojírnu, stádo, počet dojnic, plemeno a užitkovost. Denně měřit čas nahánění, v čekárně, v dojicím stání a čas dojení u vybrané skupiny dojnic a sledovat celkový počet podojených krav za den, celkový čas dojení, mléčnou užitkovost a výkonnost dojírny. V závěru vyhodnotit zjištěné hodnoty s hodnotami uváděnými výrobci a v odborné literatuře.
|
|
|
Problematika dojicích robotů Lely
KOVAŘÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou dojících robotů. Teoretická část se zaobírá biologickými a etologickými faktory v souvislosti s automatizací dojící technologie. Prostor je zde věnován i historickému vývoji dojící technologie až po současnými požadavky na dojící automat. Jsou zde stručně představení i někteří současní výrobci automatické dojící technologie. Je zmíněna též ekonomická stránka provozu dojících robotů. V praktické části je provedeno vyhodnocení provozních dat dojící robotů firmy LELY a jejich vzájemných souvislostech s ohledem na produkci v průběhu roku a podrobněji v průběhu jednoho dne. Byly hodnoceny dvě farmy v režimu ekologického zemědělství a jedna farma v režimu konvenčního zemědělství.
|
|
|
Systémy pro měření průtoku dojeného mléka
ZAJÍC, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá systémy pro měření průtoku dojeného mléka. Na začátku práce je popsaná historie chovu skotu v České republice, proces dojení, problematika měření průtoku a principy měření průtoku. Druhá část práce se zabývá certifikací od sdružení ICAR a vybranými průtokoměry. Hlavní kapitola zahrnuje principy činnosti vybraných průtokoměrů, kde jsou popsány a porovnány vybrané průtokoměry dojeného mléka, které prošly certifikací od ICAR.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic v souvislosti se změnami chovatelského prostředí v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Cílem diplomové práce bylo analyzovat mléčnou užitkovost dojnic ve dvou farmách Zemědělského družstva Rodvínov (Zdešov a Bednárec) a zjistit její úroveň v různých chovatelských podmínkách. Práce byla rozdělena do dvou analýz. Analýza č. 1 se zabývala porovnáním obou farem ZD v letech 2012-2015 s rozdílným chovatelským prostředím. Farma Zdešov chovala dojnice ve stáji (kapacita 500 dojnic) s volným ustájením a přistýlanými boxovými loži a dojením 2x denně v rybinové dojírně 2 x 12 míst. Na farmě Bednárec byly dojnice v tomto období chovány ve starších stájích K96 a K64 ( kapacita 160 dojnic) s volným ustájením, stlanými loži, možností pastvy a dojením 2x denně v tandemové dojírně 2 x 6 míst. Dojnice farmy Bednárce dosahovaly v celoživotní užitkovosti lepších výsledků v produkci mléka, tučnosti, produkci tuku a bílkovin. V průměrné užitkovosti zkoumaného období byl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu tuku ( = 0,001; p 0,001) a produkci tuku ( = 0,05; p 0,05) ve prospěch dojnic Bednárce. Statisticky významný rozdíl byl taktéž potvrzen v mléčné užitkovosti porovnatelných plemenných skupin chovaných v různém prostředí. Analýza č. 2 sledovala užitkovost dojnic farmy Bednárec v letech 2015-2018, které bylo rozděleno do dvou období, období A - bez změn chovatelských podmínek, období B - se změnami chovatelských podmínek. První změnou byl přesun stáda na celoroční pastvu, druhou změnou uvedení do provozu nové dojírny, a nakonec přesun do moderní velkokapacitní stáje (kapacita 312 dojnic). Statisticky nebyl potvrzen významný rozdíl v průměrné mléčné užitkovosti dojnic vlivem změn chovatelského prostředí. Během změn došlo ke statisticky významnému prodloužení mezidobí a prodloužení věku 1. otelení. Proti předpokládanému očekávání se stres vyvolaný dlouhodobými změnami chovatelských podmínek v tomto chovu neprokázal jako statisticky významný faktor pro úroveň užitkovosti dojnic. Větší problémy způsobily nedostatky v managementu řízení reprodukce, zejména vyhledávání říjí a inseminací během těchto změn.
|
host ::
RSS.