|
|
Polymorfismus vybraných enzymů jako faktor ovlivňující složení mléčného tuku
KLOJDA, Martin
Cílem této práce bylo stanovit zastoupení genotypů pro polymorfismus g.10329C>T (A293V) v populaci, vyhodnotit vliv genotypu na základní užitkové parametry mléka a též na zastoupení mastných kyselin. Nejprve byly zjištěny alelové a genotypové frekvence v rámci populace. Následně byl hodnocen vliv tohoto lokusu na základní parametry mléčné užitkovosti a v další části bylo sledováno, jakým způsobem se odvíjí zastoupení mastných kyselin mléčného tuku od zjištěného genotypu. Pro genotypizaci bylo využito metody PCR/RFLP. V této práci se podařilo prokázat vliv polymorfismu g.10329C>T (A293V) jak na základní ukazatele mléčné užitkovosti, tak na složení mastných kyselin. Z práce tak vyplývá nejen možný ekonomický přínos pro chovatele, ale zároveň také možnost získat příznivější složení mléčného tuku s ohledem na zdraví nebo senzorické vlastnosti.
|
|
|
Vliv věku při 1. otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic
HARANTOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývala vyhodnocením vlivu úrovně odchovu a věku při prvním otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic vybraného stáda skotu u VOD Svatobor. Získaná data byla vytříděna dle příčin vyřazení, věku při prvním otelení, pořadí laktace a celoživotní užitkovosti. Do sledování bylo zařazeno 100 dojnic s tržní produkcí mléka. Z toho bylo 63 kusů českého strakatého plemene a 37 kusů holštýnského plemene. Obě plemena byla ustájena ve stejné stáji a za stejných podmínek výživy a ošetřování. Z výsledků je patrné, že pozdní zapuštění nemá velký vliv na množství produkovaného mléka. Později zapuštěné, a tedy i otelené jalovice, nevykazovaly větší produkci mléka. Výhodou pozdějšího zapuštění byl jen vyšší obsah tuku a bílkovin v mléce. Z hlediska způsobu vyřazení byla obě plemena nejčastěji vyřazena pro onemocnění vemene. Z tohoto důvodu byly krávy vyřazovány v průměru na 1,67 laktace. Příčina vyřazení pro onemocnění vemene může být způsobena špatnou hygienou, nebo špatným postupem při dojení.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů ovlivňujících mléčnou užitkovost a dlouhověkost vybraného stáda dojnic holštýnského skotu ve firmě PRIMA AGRI a.s. Sledované ukazatele dojnic holštýnského skotu byly genotyp, mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při 1. otelení, délka mezidobí a servis periody, celoživotní užitkovost a důvody vyřazení. Data byla od dojnic, které měly ukončenou minimálně první laktaci v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Do sledování bylo zařazeno 385 dojnic s uzavřenou laktací. U vlivu genotypu na mléčnou užitkovost byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi první a čtvrtou a třetí a čtvrtou skupinou na hladině významnosti (P<0,01). Vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost v kg mléka na 1. laktaci nebyl statisticky průkazný (P>0,05). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky vysoce významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,001), mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi. Mezi 2. laktací a 4. a vyšší laktací byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,05). Vliv genotypu na délku mezidobí a vliv pořadí laktace na délku mezidobí nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Vliv genotypu na délku servis periody byl statisticky významný na hladině významnosti (P<0,01) mezi skupinou H2 a skupinou H3. Statisticky významný rozdíl (P<0,05), byl zjištěn mezi skupinami H1 a H3, H1 a H4 a také mezi skupinami H2 a R. Vliv pořadí laktace na délku servis periody byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi a mezi skupinami na 2. a 4. a vyšší laktaci. Vliv genotypu vyřazených dojnic na celoživotní užitkovost v kg mléka byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami H1 a H2, H1 a H3, H2 a H3, H2 a R, H3 a R. Průměrný počet vyřazených dojnic činil 28,65 %. Nejvíce vyřazených dojnic bylo z důvodu poruch plodnosti a to 35 %. Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,7 laktace.
|
|
|
Ekonomická analýza produkce mléka u dvou užitkových typů skotu
DAŇHELOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo provést vyhodnocení ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce u plemen Českého strakatého a Holštýnského skotu chovaných ve vybraném zemědělském podniku a stanovit možný rozdíl v nákladovosti na produkci mléka mezi jednotlivými užitkovými typy skotu. Podklady pro vypracování práce byly získány v zemědělském podniku STAGRA, spol. s r. o., který chová dojný skot. Vzhledem ke stanoveným cílům práce byly ukazatele mléčné užitkovosti (kg mléka, % a kg tuku, % a kg bílkovin) a reprodukce (věk při prvním otelení a délka mezidobí) posuzovány samostatně na stáji Heřmaneč (H2 dojnice Holštýnského skotu, 210 ks) a na stáji Skrýchov (H1 dojnice Holštýnského skotu, 24 ks a C1 dojnice Českého strakatého plemene, 59 ks). Ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce byly hodnoceny za kontrolní rok 2014/2015. Z účetnictví za kalendářní rok 2014 byly získány nákladové položky na chov dojnic a z provozních důvodů byly sledovány dvě stáje a to Heřmaneč s chovem Holštýnského plemene (H2) a stáj Skrýchov s převahem plemenic Českého strakatého skotu (C1). Datové soubory byly zpracovány příslušnými statistickými metodami. Bylo zjištěno, že dojnice skupiny H2 dosáhly nejvyšší produkce mléka (10 395,17 kg)s průměrnou délkou mezidobí (369 dní). Naproti tomu dojnice Českého strakatého skotu dosáhly nejvyššího procentního zastoupení bílkovin (3,64 %) a tuku (4,16 %) v mléce. Dojnice skupiny H1 naopak dosáhly nejnižšího věku při prvním otelení (25 měsíců a 18 dní). Při porovnání nákladů na produkci mléka u sledovaných užitkových typů bylo zjištěno, že náklady na litr mléka byly vyšší ve stáji Skrýchov, naopak náklady na krmný den byly vyšší ve stáji Heřmaneč.
|
|
| |
|
|
Porovnání reprodukčních programů u stáda dojnic
REŠOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo porovnat použití dvou hormonálních přípravků pro přípravu dojnic k inseminaci jak z hlediska úspěšnosti, tak i z hlediska ekonomiky. Pozorování probíhalo v Zemědělském družstvu Chodeč. Celkem bylo pozorováno 83 ks plemenic při použití programu Ovsynch a 294 ks plemenic při použití Estrofanu. Sledovaným období byl březen 2013 březen 2014. Vyhodnocení parametrů bylo za jednotlivé laktace. Sledovaným parametrem u mléčné užitkovosti bylo množství mléka (kg) za jednotlivé laktace. U ukazatelů plodnosti byly sledované parametry: délka servis periody (dny), inseminační interval (dny) a inseminační index.
|
|
|
Užitkové vlastnosti plemenic dojeného skotu ve vazném systému ustájení
MARKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti stáda dojeného skotu ustájeného ve vazném systému. Hodnoceno bylo 50 kusů plemenic holštýnského skotu (H100), u kterých byly zjišťovány a následně hodnoceny tyto ukazatele: inseminační interval, servis perioda, mezidobí, množství mléka, obsah bílkovin a obsah tuku v mléce. Sledovány byly dojnice, které v roce 2012 uzavřely normovanou laktaci 305 dní. Hodnocení bylo provedeno ve vztahu k pořadí laktace. U výsledků plodnosti byla většina ukazatelů hodnocena jako špatná. Průměrná délka inseminačního intervalu činila 83,7 dní, servis periody 171,6 dní a mezidobí 444,9 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu se prodlužovala do 3. laktace. Na 4. a další laktaci došlo ke zkrácení o 9,6 dní oproti hodnotě na 3. laktaci. Délka servis periody se na 2. laktaci zkrátila oproti 1. laktaci o 19,2 dní, ale s vyšší laktací se tento znak zhoršuje. U mezidobí mezi 2. laktací s hodnotou 505,4 dní a 3. laktací s hodnotou 395,1 dní byl prokázán statisticky středně významný rozdíl. Pouze průměrnou délku mezidobí na 3. laktaci ze sledovaných ukazatelů plodnosti lze hodnotit jako vyhovující. Na 4. a další laktaci se hodnota mezidobí opět prodlužuje. Průměrná užitkovost sledovaných vazně ustájených dojnic činila 9 869,5 kg mléka za normovanou laktaci, s obsahem tuku 3,96 % a bílkovin 3,44 %. Mléčná produkce stoupala do 3. laktace, kde dosáhla svého maxima a na 4. a další laktaci došlo k poklesu. Průměrný obsah tuku se zvyšoval s pořadím laktace. U obsahu bílkovin v mléce mezi 3. laktací s hodnotou 3,37 % a 4. a další laktací s hodnotou 3,53 % byl prokázán statisticky významný rozdíl.
|
|
|
Užitkovost a plodnost pastevně odchovaných jalovic holštýnského skotu
NEJEDLÁ, Alice
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit parametry mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a zdraví u plemenic holštýnského skotu, které byly odchovány pastevním způsobem. Celkem bylo pozorováno 50 kusů čistokrevných plemenic a jejich podílových kříženců odchovaných pastevním způsobem a kontrolní skupinou bylo stádo 20 kusů holštýnek odchovaných stájovým způsobem. Vyhodnocení parametrů bylo na 1. normovanou laktaci v rozmezí 240-305 dnů. Sledované parametry byly: množství mléka (kg), množství a obsah tuku (kg, %), množství a obsah bílkovin (kgg, %). U ukazatelů plodnosti byly sledované parametry: délka servis periody (dny), inseminační interval (dny), věk při 1. otelení (dny).
|
|
|
Chov normandského skotu v České republice
KABÁTKOVÁ, Zdenka
Cílem práce bylo zhodnotit současný stav chovu normandského skotu v České republice. Motivací pro zavádění chovu tohoto plemene jsou některé jeho vlastnosti. Mezi nejvýznamnější z nich patří vyšší obsah kapa kaseinu v mléce, dále dobrá konverze živin z objemné píce a v neposlední řadě kvalita masa. Sledování probíhalo ve čtyřech podnicích v letech 2005-2009. K základní skupině čistokrevných normandských dojnic byly vytvořeny kontrolní skupiny z holštýnského a českého strakatého skotu. Hodnocení plodnosti probíhalo na základě čtyř ukazatelů: věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda a mezidobí. Hodnocení užitkovosti bylo na základě produkce mléka, produkce bílkovin a obsahu mléčných složek. Na základě hodnocení výsledků plodnosti celého souboru lze soudit, že s výjimkou věku při prvním otelení (832 dní), nebyl splněn chovný cíl Svazu chovatelů normandského skotu. Hodnota inseminačního intervalu byla 88,74 dní, servis periody 134,28 dní a mezidobí 462,38 dní. Hodnocením úrovně mléčné užitkovosti se prokázalo splnění chovného cíle. Průměrná užitkovost byla na úrovni 5780,5 kg mléka a 214,6 kg bílkovin na první laktaci a 6873,1 kg mléka a 247,3 kg bílkovin na druhé laktaci. Porovnáme-li normandské plemeno s plemenem holštýnským, je produkce mléka nižší průměrně o 2025,4 kg, stejně tak je nižší produkce bílkovin o 48,6 kg. Při porovnání výsledk? plodnosti nelze prokázat statistický rozdíl. Při porovnání s plemenem českým strakatým, lze soudit, že normandské plemeno je konkurenceschopné, jak v ukazatelích plodnosti, tak v úrovni mléčné užitkovosti. Obsah mléčných složek má mléko normandských dojnic výrazně vyšší než mléko obou plemen (tuk 4,38-4,41%, bílkoviny 3,76-3,81%, laktóza 4,89-5,20%) V základním výběru čistokrevných normandských dojnic byla nejvyšší brakace (57,4%) oproti ostatním výběrům. Hlavním d?vodem vyřazování byly jiné zdravotní d?vody.
|
|
|
VLIV TECHNOLOGIE CHOVU NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRVOTELEK SKOTU
VOBINUŠKOVÁ, Zlata
Cílem diplomové práce bylo porovnat výsledky mléčné užitkovosti a plodnosti u prvotelek českého strakatého skotu. Sledované dojnice na 1. laktaci byly odchovány v rozdílných podmínkách (ve vazném a volném způsobu ustájení) a následně ustájeny ve vazné a volné produkční stáji. Srovnávání bylo provedeno v Zemědělském družstvu Černovice u Tábora, které hospodaří v kraji Vysočina okresu Pelhřimov. Sledování proběhlo v roce 2009.
|
host ::
RSS.