|
|
Mléčná užitkovost plemene Brown Swiss ve vybraném chovu
MACHÁČKOVÁ, Kamila
Kontrola mléčné užitkovosti krav je klíčovou činností v chovu skotu, která poskytuje cenné informace pro chovatele a šlechtitele. Cílem této práce bylo zhodnotit jednotlivé kontroly mléčné užitkovosti plemene Brown Swiss ve vybraném chovu. Počty krav při sledování kontroly užitkovosti se po celé dva roky pohybovaly přibližně kolem dvaceti kusů. Byly sledovány hodnoty dojivosti, mléčného tuku, mléčné bílkoviny, laktózy a somatických buněk.
|
|
|
Mléčná užitkovost kozy bílé krátkosrsté a hnědé krátkosrsté ve vybraném chovu
KRAMEŠOVÁ, Jaroslava
Kozy se v poslední době se stávají oblíbenými pro chov. Chovají se převážně pro mléko a maso. Cílem této práce bylo zhodnocení mléčné užitkovosti koz u genových rezerv ČR. Průměrná dojivost z let 2020 - 2022 je u kozy bílé krátkosrsté 296,0 kg za normovanou laktaci a u kozy hnědé krátkosrsté 270,1 kg za normovanou laktaci. Průměrná tučnost mléka u kozy bílé krátkosrsté za sledované roky ve chovu byla 4,34 % a u kozy hnědé krátkosrsté 4,27 %. Obsah bílkovin u kozy bílé krátkosrsté byl 2,90 %, tato hodnota je obdobná i u kozy hnědé krátkosrsté, u které byla zjištěna hodnota 2,89 %. A jako poslední byla sledována laktóza. Jejíž průměrný obsah v mléce u kozy bílé krátkosrsté byl 4,29 % a u kozy hnědé krátkosrsté 4,24 %. Výsledky tedy poukazují na podprůměrnou dojivost, avšak obsah tuku v mléce byl nadprůměrný, a to dodává mléku lepší kvalitu například pro výrobu sýrů. Dojivost i obsahy jednotlivých složek jsou ovlivňovány z části jak geneticky, tak se jedná o faktory výživy, dojení, stres apod.
|
|
|
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost holštýnských dojnic v konkrétním podniku
Landová, Valentýna
Bakalářská práce se zabývala vlivem věku při prvním otelení holštýnských dojnic na jejich následnou mléčnou užitkovost. V literární části byla popsána základní charakteristika holštýnského skotu, mléčná užitkovost, složení mléka a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. Dále byla podrobněji definována plodnost a reprodukce krav. Praktická část se uskutečnila v zemědělském podniku, který se nachází ve Středočeském kraji. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 52 holštýnských dojnic. Vybrané krávy byly rozděleny do čtyř skupin dle věku při prvním otelení (otelené do 21 měsíců, 22-23 měsíců, 24-25 měsíců a nad 26 měsíců). V práci byla využívána data z kontroly užitkovosti u holštýnských krav za jejich první laktaci. Mezi sledované parametry mléčné užitkovosti bylo zahrnuto množství nadojeného mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny a počet somatických buněk. Byl sledován také efekt fáze laktace na vyjmenované parametry mléka. Nejnižší produkce mléka dosáhly krávy otelené ve věku do 21 měsíců (29,74 kg mléka). Naopak nejvyšší hodnotu nádoje měly krávy otelené ve věku nad 26 měsíců (33,52 kg mléka). Tento rozdíl byl shledán jako statisticky průkazný (p<0,05). Dále byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (p<0,05) mezi průměrným nádojem krav otelených ve věku do 21 měsíců a krav otelených ve věku 24-25 měsíců. Vliv věku při prvním otelení neměl statisticky průkazný rozdíl (p>0,05) na ostatní sledované obsahové složky mléka.
|
|
|
Analýza úrovně výživy a vybraných ukazatelů v daném zemědělském podniku
FALTUSOVÁ, Tereza
Výživa dojnic výrazně ovlivňuje jejich užitkovost, zdravotní stav, plodnost a tak i ekonomický výsledek chovu. Zásadní pro výživu dojnic je kvalita objemných krmiv, která ovlivňuje náklady na krmnou dávku dojeného skotu. V práci byla hodnocena kvalita krmiv a její vlivy na vybrané ukazatele daného podniku během roku 2020. Hodnocení probíhalo v chovu holštýnského skotu v průměrném počtu 447 kusů dojnic. Podklady pro hodnocení byly rozbory krmiv a krmných komponentů, které byly v daném roce používány. Jak je již zmíněno výše, krmná dávka ovlivňuje i užitkovost dojnic. Správným obsahem živin (dusíkaté látky, energie, sacharidy, vláknina, tuky a minerální látky) v krmné dávce můžeme dosáhnout vyšších obsahů složek v mléce (tuk, bílkoviny a laktóza). Pokud je krmná dávka dobře sestavena, neobjevují se ve stádě ani zdravotní problémy (metritida, mastitida a kulhání dojnic). Kvalita krmiv, užitkovost a zdravotní stav stáda ovlivňují ekonomiku chovu. Základem krmné dávky byla objemná krmiva, která tvořila 54 % z celkové krmné dávky. Konkrétně kukuřičná siláž i bílkovinná siláž tvořily téměř 27 % sušiny krmiva. Složky v mléce vykazovaly průměrné hodnoty tuku 4,11 % a u bílkovin 3,46 %. Náklady na 1 l mléka v roce 2020 byly průměrně 9,52 Kč/1 l a výkupní cena mléka byla průměrně 8,69 Kč/1 l.
|
|
|
Systémy pro rychlé analýzy mléka v dojírnách
DURČANSKÁ, Michaela
První část bakalářské práce, zpracovaná formou literárního přehledu, se zabývá popisem vlastností a složení kravského mléka a využitím ukazatelů kvality mléka při řízení stáda dojnic. Dále se v bakalářské práci nachází popis typů dojíren a pravidla pro jejich výběr. V druhé části jsou popsány in-line analyzátory mléka, které jsou dostupné na trhu a provozně se využívají. Tyto analyzátory pomocí různých senzorů měří složky mléka (bílkoviny, tuky, laktózu, počet somatických buněk, enzymy, přítomnost krve), vlastnosti mléka (barvu, teplotu, elektrickou vodivost) a množství nadojeného mléka v reálném čase v průběhu dojení od jednotlivých krav. V praxi se nejvíce využívají analyzátory mléka výrobců Afimilk, Lely, DeLaval, LIC Automation, Fullwood Packo, GEA a Boumatic. Základním nedostatkem analyzátorů je nižší přesnost měření ve srovnání s laboratořemi. K přesnějšímu měření je důležitý další výzkum a vývoj těchto technologií. Mezi potencionální metody patří infračervená spektroskopie, biosenzory nebo bioluminiscenční metoda ATP. Nepřesnost výsledků ale nebrání k využití při posuzování změn naměřených hodnot a trendů v průběhu času. Potřebný by byl vývoj zařízení, které by dokázalo přímo stanovit počet somatických buněk v mléce. Tím by se zpřesnil monitoring výskytu mastitid oproti dosud používané, ale méně spolehlivé změny ve vodivosti mléka. Využití takového zařízení by zefektivnilo prevenci a léčení mastitid zejména u robotického dojení.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost dojnic
DRÁBKOVÁ, Nikola
Na mléčnou užitkovost má vliv nejen genetický potenciál, ale i celá řada ukazatelů. Potenciální mléčná užitkovost stáda závisí na správném propojení mezi genetickým potenciálem a systémem selekce, krmením a výživou, reprodukcí i chovným prostředím a zdravotním stavem zvířat. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o mléčné užitkovosti, složení mléka a vlivech, které mohou ovlivnit složení mléka. U vybraného souboru dojnic vyhodnotit vybrané vlivy na sledované ukazatele mléčné užitkovosti a následně je statisticky vyhodnotit. U vyřazených dojnic z chovu zjistit věk a příčinu vyřazení dojnic z chovu a celoživotní produkci mléka.
|
|
|
Dusíkaté látky nebílkovinné v kravském mléce
VONDRA, Vojtěch
Náplní této bakalářské práce je pojednání o dusíkatých nebílkovinných látkách v kravském mléce. Shrnuje několik studií a pohledů na tuto problematiku a jednotlivé faktory poté vyhodnocuje. Hlavní složkou nedusíkatých bílkovinných látek v kravském mléce je močovina. O jejím obsahu a dopadech na dojnici a mlékárenský průmysl je součástí této práce, spolu se souvislostmi s průběhem laktace, krmnou dávkou a dalšími faktory.
|
host ::
RSS.