|
|
Mikrojádra operačních systémů
Beneš, Eduard ; Peringer, Petr (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá problematikou mikrojadier operačných systémov. Prvá časť je zameraná na oboznámenie s problematikou jadier operačných systémov. Obsahuje základné vlastnosti a mechanizmy druhej generácie mikrojadier reprezentovanej mikrojadrom L4, na ktoré sa zameriavame v ďalších častiach práce. Následne sú opísané dva rôzne porty operačného systému Linux nad mikrojadro L4, sú to L4Linux a Wombat. V druhej časti práce je popísaný spôsob inštalácie vybraných portov a hlavné problémy, ktoré sme museli riešiť. Tretia a štvrtá časť sú zamerané na problematiku testovania výkonnosti nainštalovaných systémov. Popisujeme metodológiu zvolených experimentov a význam jednotlivých testov. Výsledky, spolu s ich vyhodnotením, sú uvedené vo štvrtej časti. Pokiaľ to je vhodné, získané výsledky konfrontujeme medzi sebou, prípadne s výsledkami testov získaných z Internetu. V záverečnej časti je na základe nadobudnutých znalostí uvedená stručná diskusia na tému možností uplatnenia mikrojadier.
|
|
|
HelenOS routing and porting of BIRD
Gálfy, Stanislav ; Děcký, Martin (vedoucí práce) ; Mareš, Martin (oponent)
Schopnost routovat může být považována za jednu z klíčových vlastností moderního víceúčelového operačního systému, kterým se HelenOS snaží být. Cílem této práce je prozkoumat stávajíci routovací schopnosti HelenOSu, vylepšit je a posílit HelenOS BIRDem. Díky BIRDu, HelenOS se stane routovacím operačním systémem, který si je vědom svého okolí a je schopen dynamicky se přizpůsobit změnám v síti, které je součástí.
|
|
|
HelenOS routing and porting of BIRD
Gálfy, Stanislav ; Děcký, Martin (vedoucí práce) ; Mareš, Martin (oponent)
Schopnost routovat může být považována za jednu z klíčových vlastností moderního víceúčelového operačního systému, kterým se HelenOS snaží být. Cílem této práce je prozkoumat stávajíci routovací schopnosti HelenOSu, vylepšit je a posílit HelenOS BIRDem. Díky BIRDu, HelenOS se stane routovacím operačním systémem, který si je vědom svého okolí a je schopen dynamicky se přizpůsobit změnám v síti, které je součástí.
|
|
|
Application of Software Components in Operating System Design
Děcký, Martin ; Tůma, Petr (vedoucí práce) ; Döbel, Björn (oponent) ; Sojka, Michal (oponent)
Tato doktorská práce popisuje primární cíl mikrojádrového multiserverového operačního systému HelenOS. Primárním cílem projektu HelenOS je vytvoření komplexní výzkumné a vývojové platformy pro doménu obecných operačních systémů, která by podporovala nejmodernější přístupy a metody (například verifikaci správnosti) a současně kladla důraz na praktickou relevanci. Text práce popisuje jaké konkrétní prostředky návrhu (založené na softwarových komponentách), implementace, vývojového procesu a verifikace, které jsou použity pro dosažení primárního cíle. Text práce dále hodnotí současný stav projektu HelenOS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mikrojádra operačních systémů
Beneš, Eduard ; Peringer, Petr (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá problematikou mikrojadier operačných systémov. Prvá časť je zameraná na oboznámenie s problematikou jadier operačných systémov. Obsahuje základné vlastnosti a mechanizmy druhej generácie mikrojadier reprezentovanej mikrojadrom L4, na ktoré sa zameriavame v ďalších častiach práce. Následne sú opísané dva rôzne porty operačného systému Linux nad mikrojadro L4, sú to L4Linux a Wombat. V druhej časti práce je popísaný spôsob inštalácie vybraných portov a hlavné problémy, ktoré sme museli riešiť. Tretia a štvrtá časť sú zamerané na problematiku testovania výkonnosti nainštalovaných systémov. Popisujeme metodológiu zvolených experimentov a význam jednotlivých testov. Výsledky, spolu s ich vyhodnotením, sú uvedené vo štvrtej časti. Pokiaľ to je vhodné, získané výsledky konfrontujeme medzi sebou, prípadne s výsledkami testov získaných z Internetu. V záverečnej časti je na základe nadobudnutých znalostí uvedená stručná diskusia na tému možností uplatnenia mikrojadier.
|
|
|
Biodozimetrie pro osoby exponované zářením alfa: závislost na nádorovém onemocnění (exp. práce).
KŘÍŽOVÁ, Marcela
V této diplomové práci se zabývám hodnocením vlivu familiárního výskytu nádorového onemocnění na přítomnost a počet mikrojader v krevních preparátech u konkrétních skupin osob. Použita byla jedna z metod biodozimetrie, test na přítomnost, počet a druh mikrojader. Samotné dávky a souvislost počtu mikrojader s dávkou jsem nezjišťovala, ale zabývala jsem se vlivem vedlejšího potenciálně ovlivňujícího faktoru na přítomnost a počet mikrojder, kterým je familiární výskyt nádoru. Jelikož pod toto téma spadá i velké množství informací o ionizujícím záření, jeho zdrojích, radioaktivitě, radiobiologicky významných veličinách, mechanismech účinků, molekulárních a buněčných změnách a i samotných biodozimetrických metodách, je jim věnována pozornost v teoretické části této diplomové práce. V praktické části je provedeno hodnocení počtu a druhu mikrojader u stanovených skupin osob, které jsou vystaveny zejména záření ?. Jedná se o zaměstnance Lázní Jáchymov, bývalé horníky z již uzavřených uranových dolů Příbram a současné horníky z uranových dolů GEAM o. z. Dolní Rožínka. Tyto vybrané osoby jsou rozděleny podle svých pracovišť vždy do dvou skupin, tj. skupina osob bez výskytu nádorového onemocnění v rodině a skupina osob, u kterých se v rodině rakovina objevila. U všech těchto osob byly za použití flourecenčního mikroskopu stanoveny počty dvoujaderných buněk bez mikrojader i s mikrojádry a druhy mikrojader. Následovalo vyjádření a porovnání procentuálních podílů dvoujaderných buněk s mikrojádry s celkovým počtem všech dvoujaderných buněk u a vyjádření a porovnání podílů mikrojader bez centromer s počtem mikrojder obou druhů (s centromerami a bez centromer) u všech osob a skupin. Z výsledků získaných ze statistického hodnocení bylo zjištěno, že rozdíly mezi procentuálními podíly mikrojader dvou hlavních srovnávaných skupin osob neprokázaly vyšší genomickou nestabilitu (statisticky významný rozdíl) u osob s familiárním výskytem nádorového onemocnění než u osob bez nádorového onemocnění v rodině. Ale na základě porovnání podílů mikrojader bez centromery byl statisticky významný rozdíl mezi těmito skupinami prokázán.
|
|
|
Operační systém MINIX
JIRKŮ, Radek
Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s operačním systémem MINIX, který byl použit jako vzor při tvorbě OS Linux. Pojednává o historii a vývoji tohoto systému a seznamuje s jeho jádrem a souborovým systémem. Dále řeší instalaci a konfiguraci MINIX na virtuální počítač v jednotlivých krocích a zabývá se spory, jež měl tvůrce MINIXu s tvůrci Linuxu. V závěru porovnává MINIX s Linuxem a shrnuje jeho výhody a nevýhody a použití tohoto operačního systému v současnosti.
|
host ::
RSS.