|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II
Kopečná, Klára ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Autor: Klára Kopečná Školitel: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II Cíl práce: Vyhodnotit antibakteriální aktivitu látek syntetizovaných na Katedře farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, pod vedením prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. Metody: Pomocí mikrodiluční bujónové metody byla testována antibakteriální aktivita na osmi bakteriálních kmenech, konkrétně na Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Testované látky byly rozděleny do 5 skupin podle podobnosti v chemické struktuře. Nejlepší antibakteriální účinnost byla zaznamenána ve skupině derivátů N-benzyl-6- (alkylamino)pyrazin-2-karboxamidu. Závěr: Antibakteriální aktivita byla prokázána u 10 z 24 testovaných látek. Z námi testovaných látek vykazovaly všechny, vyjma jedné, účinnost na grampozitivní bakterie. Mezi nejcitlivější testované kmeny k daným látkám...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II
Kopečná, Klára ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Autor: Klára Kopečná Školitel: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II Cíl práce: Vyhodnotit antibakteriální aktivitu látek syntetizovaných na Katedře farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, pod vedením prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. Metody: Pomocí mikrodiluční bujónové metody byla testována antibakteriální aktivita na osmi bakteriálních kmenech, konkrétně na Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Testované látky byly rozděleny do 5 skupin podle podobnosti v chemické struktuře. Nejlepší antibakteriální účinnost byla zaznamenána ve skupině derivátů N-benzyl-6- (alkylamino)pyrazin-2-karboxamidu. Závěr: Antibakteriální aktivita byla prokázána u 10 z 24 testovaných látek. Z námi testovaných látek vykazovaly všechny, vyjma jedné, účinnost na grampozitivní bakterie. Mezi nejcitlivější testované kmeny k daným látkám...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
|
|
Antimikrobiální aktivita extraktů rostlinných druhů GRAS proti ústním patogenním mikroorganismům
Pilná, Jindřiška ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Onemocnění dutiny ústní způsobené mikrobiální infekcí, například zubní kazy a parodontóza, se řadí mezi nejčastější lidské infekce. Chemické antiseptické přípravky běžně využívané pro jejich léčbu a prevenci jsou však často spojeny s negativními vedlejšími účinky, což omezuje především jejich dlouhodobou aplikaci. Třebaže rostliny považujeme za perspektivní zdroj nových antimikrobiálních látek, víme stále jen málo o jejich inhibičních vlastnostech proti ústním patogenům, stejně tak jako o jejich bezpečnosti z hlediska každodenního používání. Cílem této práce bylo prozkoumat in vitro antimikrobiální aktivitu etanolových extraktů rostlin ze seznamu "Všeobecně považované za bezpečné" (GRAS) a superkritických CO2 chmelových extraktů proti planktonickým kulturám patogenů způsobujících zubní kaz, parodontózu a kandidózu, jmenovitě proti Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Bifidobacterium dentium, B. longum, Candida albicans, Eikenella corrodens, Fusobacterium nucleatum subsp. vincentii, Lactobacillus salivarius subsp. salivarius, Porphyromonas gingivalis, Streptococcus mutans, S. salivarius subsp. salivarius a S. sobrinus, za použití bujónové mikrodiluční metody. Výsledky ukázaly, že všechny etanolové extrakty 109 GRAS rostlinných druhů inhibovaly růst alespoň jednoho z testovaných mikroorganismů na minimální inhibiční koncetraci (MIK) rovné nebo nižší než 4096 ug/mL. Pouze 6 z nich ale vykazovalo velmi zajímavé antiseptické účinky proti ústním patogenům na MIK < 100 ug/mL. Tři další druhy pak prokázaly dobrou inhibiční aktivitu na MIK = 128 ug/mL. Co se týká konkrétních výsledků, nejlepší antiseptický efekt byl pozorován u CO2 superkritického a etanolového extraktu druhu Humulus lupulus, které inhibovaly růst všech mikroorganismů na MIK větší nebo rovno 8 ug/mL a MIK větší nebo rovno 16 ug/mL. Metoda CO2 superkritické extrakce tak byla stanovena jako účinnější pro extrakci účinných složek H. lupulus. Etanolové extrakty druhů Capsicum annuum a C. frutescens ukázaly významný antiseptický účinek proti S. sobrinus a S. salivarius (MIK 64 až 128 ug/mL). Orální streptokoky byly také inhibovány Zanthoxylum clava-herculis (MIK větší nebo rovno 64 ug/mL), Helichrysum angustifolium a druhem Myristica fragrans (MIK větší nebo rovno 128 ug/mL), který dále prokázal antimikrobiální aktivitu vůči F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Zajímavý inhibiční efekt vykázal také extrakt druhu Punica granatum proti C. albicans (MIK = 128 ug/mL) a F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Růst F. nucleatum byl dále inhibován extrakty druhů Pimenta officinalis a Thea sinensis (MIK = 128 ug/mL). Chemická analýza CO2 superkritických H. lupulus extraktů ukázala, že alfa a beta hořké kyseliny představují 2 hlavní skupiny látek. Převládající alfa hořkou kyselinou byl kohumulon, zatímco kolupulon byl hlavní složkou beta hořkých kyselin. Naše výsledky prokázaly, že 6 rostlinných druhů GRAS, jmenovitě C. annuum, C. frutescens, H. lupulus, M. fragrans, P. granatum a Z. clava-herculis, má dobrý potenciál stát se novými bezpečnými antiseptickými prostředky, které by mohly být používány při výrobě přípravků ústní hygieny, jako jsou například zubní pasty a ústní vody.
|
host ::
RSS.