Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Silica-scaled chrysophytes in spatially structured microbiotopes (case study from Aquitaine; France)
Faturová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
á biodiverzity protíst je možné definovať ako miesta, kde je vysoký pomer lokálnej ku globálnej diverzite. V 2012 bola Akvitánia (Francúzsko) označená za centrum biodiverzity Synurales (línia kremičitých chrysomonád). Na zistenie ých sa druhy vyskytujú boli zbierané vzorky z 42 jazier počas jarného vrcholu výskytu chrysomonád (od 27 31. Marca). Vzorky boli zbierané z dvoch typov mikrobiotopov planktón a metafytón. Metafytón zbieraný akvatických rastlín. Identifikovala som sedemdesiatšesť taxónov , tým bolo súčasne potvrdené, že Akvitánia reprezentuje hotspot. V práci boli študované ekologické faktory ovplyvňujúce diverzitu a štruktúru spoločenstva zlativiek. Diverzita zlativiek bola ovplyvnená vzájomným účinkom južným gradientom a mikrobiotopmi. Počet druhov sa zvyšuje so zvyšujúcim o zväčšujúcim sa lokalít smerom na juh oblasti. V metafytóne (77) bolo identifikované väčšie množstvo taxónov planktóne (61). Jednotlivé jazerá v Akvitánií sú bohaté na rôzne druhy akvatických rastlín. So zvyšujúcim sa množstvom dostupných mikrobiotopov a vhodných substrátov jazerách narastá druhová diverzita kremičitých chrysomonád. Lokality sit ované blízko seba nehostili podobnejšie spoločenstvá kremičitých chrysomonád napriek tomu, že jazerá boli pomerne podobné svojou geomorfoló Z tohto regiónu bolo identifikovaných...
Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
V této diplomové práci se zabývám faktory ovlivňujícími druhovou bohatost a strukturu společenstev fytoplanktonu bičíkovců. Cílem této práce bylo objasnit úlohu mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci lentických společenstev těchto bičíkovců, která doposud nebyla důkladněji prozkoumána. Studie probíhala v letech 2010-2013 v mělkém litorálu lokality Horní rybník, PR Rybníčky u Podbořánek. Fytoplanktonní bičíkovci vykazovali charakteristickou cyklickou sezónní dynamiku, jež se projevovala v průkazně odlišné struktuře i druhové bohatosti jejich společenstev v různých obdobích. Šupinaté chrysomonády, v kontrastu s tím, vykazovaly necyklickou sezónní dynamiku. Vliv sezóny byl silně korelován s vlivem zaznamenaných abiotických faktorů prostředí - pH, konduktivitou a teplotou. Prostorová heterogenita společenstev fytoplanktonních bičíkovců byla během plošného odběru ze 75,8 %, respektive 64,4 %, průkazně vysvětlena gradientem provázaných abiotických faktorů mezi severním a jižním břehem a vlivem mikrobiotopu - substrátu. Mikrobiotop však fungoval jako výrazný faktor s průkazným vlivem na druhovou bohatost i strukturu společenstev rovněž během sezóny. Efekt vlivu mikrobiotopu se projevil nejen při "hrubším" porovnání planktonního prostředí s metafytonem a epipelonem, ale také na úrovni konkrétních substrátů....
Sezónní dynamika a diverzita protistních organismů v rašeliništních mikrobiotopech.
Mutinová, Petra ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje literaturu týkající se diverzity protist v rašeliništích. Nejdříve je do rešerše zařazena stručná obecná charakteristika rašelinišť pro získání základního povědomí o daném ekosystému. Dále se tato práce blíže zabývá prostorovou dynamikou protist v rašeliništích s důrazem na mikrobiotopy. Závěrečná část je věnována dostupným informacím o sezónní dynamice protistních organismů v rašeliništích a faktorům, které sezonalitu společenstev protist ovlivňují. Z rešerše vyplývá, že se protistní společenstvo v rašeliništích značně liší od těch, které byly pozorovány v jiných ekosystémech. Skladba společenstva protist v rašelinišítch je velice heterogenní, přičemž závisí zejména na typu mikrobiotopu a převládajících fyzikálně-chemických podmínkách. Společenstva protist v rašeliništích podléhají také sezónní dynamice. Nicméně tato problematika je z velké části zatím neprozkoumaná, protože recentních studií o rašeliništích existuje podstatně méně v porovnání např. s jinými vodními ekosystémy, hojně využívanými pro monitoring kvality vod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.