|
|
Porodní báby v Českých Budějovicích na přelomu 19. a 20. století
LIŠKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na činnost porodních bab působících na přelomu 19. a 20. století v Českých Budějovicích. Bylo to období, kdy se zvyšovaly nároky na hygienu a objevovaly se nové poznatky v oblasti porodnictví. Riziko úmrtí rodičky a dítěte při porodu se snižovalo. Přestože počet porodníků stoupal, byly služby porodních bab na konci 19. a na počátku 20. století stále hojně vyhledávány. Výchozími prameny této práce jsou instrukce a úřední zápisy z let 1887-1925, které se týkají porodních bab pracujících v Českých Budějovicích, a matriční evidence narozených z roku 1900, která byla zapisována při kostelu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Dále jsou použity vědecké monografie a články, které se týkají dějin porodnictví.
|
|
|
Historie profese a vzdělávání porodních asistentek
Vaňková, Vendula ; Alušík, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Práce se zabývá zmapováním historie povolání a vzdělávání porodních asistentek, se zaměřením na české země. První zmínky o existenci porodních asistentek či bab sahají až do 2. tisíciletí před naším letopočtem (starověký Egypt, starověké Řecko). Jíž v této době existovaly podrobné poznatky o těhotenství, porodu i komplikacích, které mohly nastat. Cílem práce je zjistit co nejvíce informací a poznatků o způsobu a systému vzdělávání porodních asistentek od prvopočátků (vzhledem k dostupným pramenům jde až o období pozdního středověku až raného novověku) po současnost. V úvodních kapitolách je nejprve popisována doba, kdy pro porodní báby neexistoval žádný ucelený vzdělávací systém, a výuka tedy probíhala tak, že zkušená bába si vzala do učení mladou dívku a všechny své poznatky a zkušenosti ji předala. Teprve od konce 18. století bylo zavedeno povinné školení a kvalifikační zkouška pro porodní báby. V dnešní době se budoucí porodní asistentky k výkonu povolání připravují na vysokých školách studiem bakalářského oboru Porodní asistentka, který trvá 3 roky. V dalších kapitolách práce jsou diskutovány celkové podmínky, které porodní bába musela splnit, aby tuto práci mohla vykonávat (včetně dokumentů, které ji k výkonu práce opravňovaly), a jaké povinnosti musela při výkonu práce dodržovat. Přiblížen je...
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
|
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
|
|
|
Symboly vyloučení ze společenství v lidové tradici
JUŘICOVÁ, Iveta
Diplomová práce Symboly vyloučení ze společenství v lidové tradici je zaměřena na vzájemnou interakci mezi symboly a lidovou kulturou. Pohybuje se v oblasti lidového vnímání fenoménů lásky a smrti a to v dějinné éře středověku a novověku v českých zemích. Zaměřena je převážně na ženské sociální role, ale předkládá i důkaz o sociálním vyloučení muže kata. Aby byl patrný důvod pro vyloučení jednotlivých osob na okraj společenství, věnuje se autorka nejprve mimo jiné stručné charakteristice vnímání problému počestnosti, následně i tradičním představám o vykonávání ženských sociálních rolích roli panny, manželky a matky. Následně uvádí příklady jednání, která byla lidovou tradicí vnímána jako nečistá/bezectná.
|
|
|
Bonding - názory zdravotnického personálu a matek
KŘIVANOVÁ, Šárka
Bonding je proces, při kterém je vytvářen vztah mezi matkou a dítětem. Budují si mezi sebou základy emočních vazeb, základy láskyplného vztahu. V jeho průběhu se snažíme docílit maximálního kontaktu matky s jejím novorozeným dítětem, a tím zlepšit jeho start do života. Správná podpora bondingu je nejen přínosem po stránce psychické a emoční, ale i imunologické (Mrowetz a kol., 2011). V teoretické části se práce zabývá hlavně popsáním bondingu, dále popsáním porodu bez podpory bondingu i účastí blízkých osob u porodu či psychikou ženy a prenatální psychologií. Výzkumná část této práce se zabývala zjišťováním názorů, na bonding jako celek u tří skupin respondentek. První skupinu tvořilo šest porodních asistentek, pracujících na porodním sále v různých nemocnicích na území České republiky. Druhá skupina byla sestavena z šesti dětských sester, které pracují na novorozeneckém oddělení a chodí ošetřovat novorozence po porodu. Byly osloveny též sestry z různých nemocnic České republiky. Do poslední skupiny bylo zařazeno šest těhotných žen v různém stadiu těhotenství. Po kolikáté byly ženy těhotné, nebylo v těchto rozhovorech rozhodující. Před zpracováním této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky a novorozenecké sestry na porodním sále ví, co je bonding a jak ho využít ve prospěch novorozence a navázání prvního vztahu mezi matkou a dítětem. Druhým cílem zjistit, do jaké míry je žena v graviditě informovaná o možnostech zlepšení startu novorozence do života pomocí bondingu. Z těchto stanovených cílů vyplynuly tři výzkumné otázky, z toho dvě pro zdravotnický personál (Má zdravotnický personál vhodné a dostatečné podmínky pro bonding? V čem zdravotnický personál vidí přínos bondingu?) a jedna pro matky (Co si představujete pod pojmem bonding a v čem vidíte jeho význam?) Na tyto výzkumné otázky byly hledány odpovědi při získávání a zpracovávání jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů. Pro zpracování výzkumu byla využita kvalitativní metoda. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotnický personál nemá dostatečné informace o využívání bondingu při porodu. Na základní otázky odpovídal sice ve shodě s uvedenou literaturou, ale jednotlivé prvky bondingu zcela neovládal. Porodní asistentky a novorozenecké sestry se domnívají, že nemají dostatek personálu pro plnohodnotnou podporu bondingu. Přesto jsou ochotné bonding podporovat při projeveném přání rodiček. U císařského řezu již tak vstřícné nejsou. V tomto případě uvádí, že nemají k jeho podpoře vyhovující podmínky, jak personální, tak časové a prostorové. Na druhou výzkumnou otázku byla dána tato odpověď. Přínos bondingu vidí zdravotnický personál ve vzniku pozitivní vazby mezi matkou a dítětem a dobrou adaptací dítěte na nové prostředí. Bonding dle jejich názoru přináší pozitivní zážitek z porodu a zlepšení přijetí role matky, méně stresu pro matku a dítě a rychlejší poporodní adaptaci. Matky si představují pod pojmem bonding kontakt matky s dítětem. Význam bondingu vidí ve vytvoření psychické pohody a celkového zklidnění matky i jejího dítěte, dosáhnutí lepšího vztahu mezi matkou a dítětem a rychlejší spuštění laktace. Je potřeba nadále pokračovat v osvětě ohledně bondingu. Dle mého názoru je potřeba uskutečňovat více přednášek a školení o přínosu bondingu, zejména ze strany psychologů, aby byl využit pozitivní přínos bondingu ve prospěch rodiček a novorozenců.
|
|
|
Komfort rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu
BERANOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o komfortu rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu. Spontánní, neboli samovolný porod nastoupil na základě přirozených mechanismů organismu ženy a probíhal bez zásahů porodníka. Naopak indukovaným porodem rozumíme umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství vaginálním porodem. S porodem úzce souvisí i komfort, který je definován jako stav tělesné, psychické a sociální pohody nebo klidu. Dle literatury je rozlišen na tělesný, sociální a komfort prostředí. V teoretické části je práce na základě odborné literatury a nejnovějších poznatků v této oblasti více přiblížena výše popsaná problematika. Dále je podrobně rozpracována ošetřovatelská péče o rodičky v průběhu spontánního i indukovaného porodu a role porodní asistentky během všech fází porodu. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vnímání rozdílnosti komfortu u spontánního a indukovaného porodu rodičkami během porodu. V práci byl stanoven jen jeden zásadní cíl, a to právě zjistit rozdílnost ve vnímání komfortu rodičky při spontánním a indukovaném porodu. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Znění první výzkumné otázky: ?Jak ženy hodnotí rozdílnost ve vnímání bolestivosti kontrakcí děložních a celkového komfortu při spontánním a indukovaném porodu?" Druhá se zabývala rozdíly v léčebném režimu: ?Jak ženy hodnotí rozdíl v léčebném režimu při spontánním a indukovaném porodu?" Ke zpracování této problematiky a zjištění stanoveného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběr dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly poté zpracovány metodou obsahové analýzy. Výzkumným souborem byly ženy po porodu na oddělení šestinedělí Nemocnice Strakonice, a.s. Pro kvalitativní výzkum bylo zvoleno osm žen, které mají zkušenost jak se spontánním, tak i indukovaným porodem. Na základě výsledků kvalitativního výzkumného šetření se dospělo k dále popisovaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Většina respondentek lépe zvládla spontánní porod. Jen jediná respondentka byla spokojenější spíše s průběhem indukovaného porodu. Všechny oslovené respondentky si uvědomovali, že nepohodlí a bolest, které porod provází, jsou nedílnou součástí porodního děje, ale přece jen byly zaznamenány značné odlišnosti především v prožívání bolestivosti děložních kontrakcí. Při spontánním porodu rodičky udávaly pozvolný nástup kontrakcí, takže si na bolest mohly lépe zvyknout a připravit se. Při indukovaném porodu byly bolesti náhlé, prudší a neustále intenzivní. Největší rozdíl ve vedení porodů všechny respondentky (bez jediné) pocítily v možnosti volného pohybu, který jim byl umožněn jen při porodu spontánním. Při indukovaném byl prý omezován častými CTG kontrolami a častějším vaginálním vyšetřením. Dále také při spontánním porodu mohli pít a jíst. Také více využívaly nefarmakologických úlevových metod, jako jsou úlevové polohy, aromaterapie, gymnastický míč, masáže, sprcha apod. Při indukovaném porodu již žádaly o farmakologické metody. Snahou odborné veřejnosti, především porodní asistentky, je vytvořit rodičkám nejvyšší možnou úroveň komfortu (pohodlí), aby byly s průběhem porodu, co nejvíce spokojené a vlastní porod tak co nejlépe zvládly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy, které se aktivně připravují na blížící se porod. Využít ji ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se na toto povolání připravují, případně duly a další osoby účastnící se porodu.
|
host ::
RSS.