|
|
Priming efekt a jeho vztah k akumulaci půdní organické hmoty během sukcese
Galertová, Renata ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Priming efekty jsou rychlé krátkodobé změny v obratu půdní organické hmoty. Podle zdroje uvolněného CO2 jsou děleny na skutečné (rozklad půdní organické hmoty je ovlivněn) a zdánlivé (nárůst uvolňování CO2 je výsledkem zvýšeného mikrobiálního obratu). Mechanismy a příčiny vzniku priming efektů nejsou doposud přesně prozkoumány, ale existuje množství hypotéz, které se pokoušejí zvýšené uvolňování CO2 vysvětlit. Může zde hrát roli mikrobiální kompetice o živiny, limitace dusíkem, mikrobiální diverzita, činnost živých kořenů i další faktory. Ve své práci popisuji výskyt priming efektů v různě starých půdách výsypek, které byly ovlivněny přídavkem různě komplexních substrátů. V experimentech s přídavkem 0,2 ml 1,75 % roztoku glukózy, celulózy a škrobu bylo v půdách pozorováno pouze jediné statisticky významné zvýšení množství uvolněného CO2. Po aplikaci 0,8 ml 1,75% roztoku glukózy, celulózy a škrobu se statisticky významné změny v množství uvolňovaného CO2 objevily u tří z pěti půd. Příčinou těchto změn, kdy respirace přesáhla množství dodaného uhlíku, mohou být zdánlivé priming efekty (zvýšený mikrobiální obrat), skutečné priming efekty (rozklad půdní organické hmoty v důsledku spolu metabolismu nebo limitace dusíkem) či kombinaci obou. V půdách, kde se organická hmota hromadí na povrchu a není...
|
|
|
Vliv diversity mikrobiálního společenstva na dekomposici organické hmoty
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Mikrobiální diversita hraje významnou roli v dekomposici půdní organické hmoty. Avšak faktory, které tuto spojitost ovlivňují, zůstávají stále nejasné. Práce vychází z dlouhodobého sledování půd odlišného sukcesního stádia o rozdílné diversitě. Odběr půd probíhal na dvou výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Půdy byly následně radiečně sterilizovány a inokulovány mikroflórou z obou zdrojových půd o různé hustotě inokula, což vytvořilo gradient mikrobiální diversity. Následně byla měřena respirace půd s přídavkem a bez přídavku opadu trávy Calamagrostis epigejos. Výsledky prokázaly silnou positivní závislost mezi mikrobiální diversitou a dekomposicí organické hmoty v případě, že je mikrobiální společenstvo limitováno dostupným uhlíkem. Pokud tomu tak není, je dekomposiční rychlost řízena množstvím mikrobiální biomasy. Zároveň byla prokázána positivní korelace mezi rychlostí dekomposice a množstvím houbové biomasy. U půd s přídavkem listového opadu se v iniciální fázi dekomposice projevil priming efekt. Kontrolní vzorky bez přídavku opadu priming efekt nevykazovaly. Zvýšení vlhkosti vedlo k navýšení dekomposiční rychlosti. S klidným svědomím můžeme konstatovat, že podobně průkazné výsledky, související s vlivem diversity mikrobiálního společenstva na dekomposici organické hmoty, jsou ve...
|
|
|
Magnetické biokompozitní materiály pro odstranění významných xenobiotik z vodních systémů
BALDÍKOVÁ, Eva
Teoretická část předložené dizertační práce poskytuje ucelený pohled na problematiku přípravy a následného využití magnetických derivátů biologických materiálů pro separace xenobiotik z vod. Pozornost je zaměřena zejména na magnetickou modifikaci odpadních materiálů či vedlejších produktů zemědělského a potravinářského průmyslu, které reprezentují široce dostupné materiály za minimální cenu, a také na mikrobiální buňky. Kromě popisu přípravy magnetických částic a jednotlivých dostupných technik magnetické modifikace je zde uvedena stručná charakteristika vybraných polutantů a rozsáhlý tabulkový přehled využití biomateriálů s adekvátní magnetickou odezvou pro biosorpce organických barviv, těžkých kovů, farmaceutických preparátů a přípravků osobní péče společně s všudypřítomnými průmyslovými endokrinními disruptory a v neposlední řadě také ropných derivátů. Experimentální část se zabývá přípravou a optimalizací nových typů magnetických materiálů. Důraz je kladen na využití jednoduchých, rychlých a zároveň cenově přijatelných magnetizačních technik (např. postmagnetizace magnetickými oxidy železa připravenými pomocí mikrovlnného záření či jednokroková modifikace magnetickými kapalinami). Vybrané rostlinné materiály (ječná a žitná sláma) byly chemicky modifikovány za účelem významného (až pětinásobného) navýšení maximálních adsorpčních kapacit pro testovaná barviva. Veškeré připravené biomateriály vykazovaly dobrou magnetickou odezvu a zároveň relativně vysokou adsorpční kapacitu pro vybraná xenobiotika v testovaných podmínkách. Byly studovány faktory významně ovlivňující adsorpci, jako je pH, počáteční koncentrace, inkubační doba či teplota. Adsorpční rovnovážná data byla vyhodnocena pomocí Langmuirova, Freundlichova či Sipsova modelu. Experimentální data z časové závislosti byla analyzována pomocí vybraných kinetických modelů, konkrétně modelu pseudo-prvního a pseudo-druhého řádu a intračásticového difúzního modelu. Termodynamické parametry (Gibbsova volná energie, entalpie a entropie) popisující povahu adsorpce byly taktéž zahrnuty do studie.
|
|
|
Vliv diversity mikrobiálního společenstva na dekomposici organické hmoty
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Mikrobiální diversita hraje významnou roli v dekomposici půdní organické hmoty. Avšak faktory, které tuto spojitost ovlivňují, zůstávají stále nejasné. Práce vychází z dlouhodobého sledování půd odlišného sukcesního stádia o rozdílné diversitě. Odběr půd probíhal na dvou výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Půdy byly následně radiečně sterilizovány a inokulovány mikroflórou z obou zdrojových půd o různé hustotě inokula, což vytvořilo gradient mikrobiální diversity. Následně byla měřena respirace půd s přídavkem a bez přídavku opadu trávy Calamagrostis epigejos. Výsledky prokázaly silnou positivní závislost mezi mikrobiální diversitou a dekomposicí organické hmoty v případě, že je mikrobiální společenstvo limitováno dostupným uhlíkem. Pokud tomu tak není, je dekomposiční rychlost řízena množstvím mikrobiální biomasy. Zároveň byla prokázána positivní korelace mezi rychlostí dekomposice a množstvím houbové biomasy. U půd s přídavkem listového opadu se v iniciální fázi dekomposice projevil priming efekt. Kontrolní vzorky bez přídavku opadu priming efekt nevykazovaly. Zvýšení vlhkosti vedlo k navýšení dekomposiční rychlosti. S klidným svědomím můžeme konstatovat, že podobně průkazné výsledky, související s vlivem diversity mikrobiálního společenstva na dekomposici organické hmoty, jsou ve...
|
|
|
Priming efekt a jeho vztah k akumulaci půdní organické hmoty během sukcese
Galertová, Renata ; Cajthaml, Tomáš (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Priming efekty jsou rychlé krátkodobé změny v obratu půdní organické hmoty. Podle zdroje uvolněného CO2 jsou děleny na skutečné (rozklad půdní organické hmoty je ovlivněn) a zdánlivé (nárůst uvolňování CO2 je výsledkem zvýšeného mikrobiálního obratu). Mechanismy a příčiny vzniku priming efektů nejsou doposud přesně prozkoumány, ale existuje množství hypotéz, které se pokoušejí zvýšené uvolňování CO2 vysvětlit. Může zde hrát roli mikrobiální kompetice o živiny, limitace dusíkem, mikrobiální diverzita, činnost živých kořenů i další faktory. Ve své práci popisuji výskyt priming efektů v různě starých půdách výsypek, které byly ovlivněny přídavkem různě komplexních substrátů. V experimentech s přídavkem 0,2 ml 1,75 % roztoku glukózy, celulózy a škrobu bylo v půdách pozorováno pouze jediné statisticky významné zvýšení množství uvolněného CO2. Po aplikaci 0,8 ml 1,75% roztoku glukózy, celulózy a škrobu se statisticky významné změny v množství uvolňovaného CO2 objevily u tří z pěti půd. Příčinou těchto změn, kdy respirace přesáhla množství dodaného uhlíku, mohou být zdánlivé priming efekty (zvýšený mikrobiální obrat), skutečné priming efekty (rozklad půdní organické hmoty v důsledku spolu metabolismu nebo limitace dusíkem) či kombinaci obou. V půdách, kde se organická hmota hromadí na povrchu a není...
|
|
|
Vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy
KINCL, Petr
Bakalářská práce je literární rešerší, zkoumající vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy. Bakalářská práce je systematicky rozčleněna do několika kapitol. Na začátku práce jsou zahrnuté důležité termíny ohledně půdní organické hmoty a edafonu. Další část bakalářské práce se již zabývá studiem vlivu hnojení a vápnění na biologickou aktivitu půdy. Dále jsou zde uvedeny studie ohledně vlivu agrotechnických opatření a vliv aplikace pesticidů. V práci jsou také uvedeny metody zkoumající biologickou aktivitu půdy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.