Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza cenové tvorby na nedokonale konkurenčním trhu
Fait, Petr ; MBA, Jiří Rozsíval, (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Nedokonale konkurenční trhy jsou důsledkem působení různých faktorů na trzích. Patří mezi ně zejména úspory z rozsahu, různá právní omezení, vysoké náklady vstupu, diferenciace produktu, územní rozptýlení a nedokonalá informovanost spotřebitelů o trhu. Hlavními druhy nedokonalých konkurentů jsou monopoly, oligopoly a monopolistická konkurence. Charakteristickou vlastností těchto nedokonalých konkurentů je jejich schopnost určovat cenu produktu. Jsou takzvanými price-makery. Nedokonalí konkurenti se setkávají s klesající poptávkovou křivkou, neboli je zde závislost ceny na objemu produkce. Této schopnosti využívají při maximalizaci zisku. Nejběžnější metodou maximalizace zisku u nedokonalého konkurenta je cenová diskriminace, díky níž je firma schopna rozčlenit své odběratele na několik skupin a pro každou skupinu určit jinou cenu stejného produktu. V praxi se setkáváme z převážné většiny pouze s nedokonalou konkurencí, vzhledem k již výše zmíněným faktorům. Dokonalá konkurence je tak spíše teoretickým stavem, kterému se v praxi nejvíce blíží obchodování na burzách.
Analýza cenové tvorby na nedokonale konkurenčním trhu
Fait, Petr ; MBA, Jiří Rozsíval, (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Nedokonale konkurenční trhy jsou důsledkem působení různých faktorů na trzích. Patří mezi ně zejména úspory z rozsahu, různá právní omezení, vysoké náklady vstupu, diferenciace produktu, územní rozptýlení a nedokonalá informovanost spotřebitelů o trhu. Hlavními druhy nedokonalých konkurentů jsou monopoly, oligopoly a monopolistická konkurence. Charakteristickou vlastností těchto nedokonalých konkurentů je jejich schopnost určovat cenu produktu. Jsou takzvanými price-makery. Nedokonalí konkurenti se setkávají s klesající poptávkovou křivkou, neboli je zde závislost ceny na objemu produkce. Této schopnosti využívají při maximalizaci zisku. Nejběžnější metodou maximalizace zisku u nedokonalého konkurenta je cenová diskriminace, díky níž je firma schopna rozčlenit své odběratele na několik skupin a pro každou skupinu určit jinou cenu stejného produktu. V praxi se setkáváme z převážné většiny pouze s nedokonalou konkurencí, vzhledem k již výše zmíněným faktorům. Dokonalá konkurence je tak spíše teoretickým stavem, kterému se v praxi nejvíce blíží obchodování na burzách.
Dostávají hráči NBA zaplaceno dle jejich mezního produktu?
Pilmaier, Jan ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Koubek, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, zda se na trhu hráčů v profesionálním basketbalu panuje monopson ze strany klubů. Na reálných datech ze sezony 2011/2012 odhaduji dvoustupňovou metodou nejmenších čtverců mezní produktivitu jednotlivých sportovců. V prvním kroku vysvětluji poměr výher a proher týmu pomocí hráčských statistik. V druhém modelu potom odhaduji vliv tohoto poměru na příjmy z návštěvnosti haly. Tento efekt kontroluji pomocí jiných proměnných, které se týkají ekonomické a sociální situace v regionu. Pomocí tohoto modelu jsem určil, že ačkoliv tržní struktura není dokonale konkurenční, nejedná se ani o čistě monopsoní trh. Trh menších hráčů je poměrně dobrý příklad winner-take-all struktury, kdy jsou hvězdy placeni na úkor ostatních. Oproti tomu na trhu pivotů mají kluby a hráči stejnou vyjednávací sílu a plat se přibližuje produktivitě. Dále jsem potvrdil existenci superstar efektu, kdy hvězdy ligy dostávají ke své mzdě bonus oproti ostatním hráčům. Posledním zjištěním je nižší mzda u hráčů s nováčkovským kontraktem. U podkošových hráčů platí hypotéza životního cyklu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.