|
|
Jurisdikce Mezinárodního soudního dvora ve sporných věcech
Šindelková, Soňa ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
1 Jurisdikce Mezinárodního soudního dvora ve sporných věcech Abstrakt Tato disertační práce se zabývá jurisdikcí Mezinárodního soudního dvora (MSD) ve sporných věcech (neboli spornou jurisdikcí). MSD působí v prostředí, kde platí zásada par in parem non habet imperium. V důsledku toho je sporná jurisdikce MSD založena na souhlasu států, které jsou stranami sporu (princip konsensuální jurisdikce). Tato práce se zabývá především následujícími otázkami. Jak se právo, praxe států a zejména samotná rozhodovací činnost MSD vyrovnává se specifiky horizontálního systému mezinárodního práva? Koho a kdy může MSD soudit? A konkrétněji, jak MSD rozhoduje o vlastní jurisdikci a čím je v tomto ohledu determinován? Jak vymezení jeho pravomoci vzniklo a jakou prošlo za sto let proměnou? Sporná jurisdikce MSD, nejvýznamnějšího mezinárodního soudu, je mezinárodně právním fenoménem zásadního významu. Vzniká a funguje v určitých rámcích, jako je systém historický, právní, nebo procesní. Zejména základní znalost historického vývoje je klíčová pro pochopení současného systému. Vznikl v roce 1921 a bez zásadních změn funguje dodnes. Kontinuita a konzistentnost jsou jeho výraznými rysy. Článek 36 odst. 6 Statutu MSD zakotvuje princip compétence de la compétence. Toto ustanovení umožňuje fungování systému a jeho důsledky...
|
|
|
Československá republika před Stálým dvorem mezinárodní spravedlnosti
Janáčková, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Holas, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o úloze Československé republiky při formování a fungování Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. V první části práce je krátce nastíněna historie této instituce, mechanismy její činnosti, její pravomoci a prameny práva, kterými se řídila. Po rozboru zapojení Československa do činnosti Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti následuje podrobnější analýza dvou případů týkajících se zájmů Československa, kterými se Stálý dvůr zabýval. Prvním je vypracování posudku ve věci delimitace hranic mezi Československem a Polskem na území Javořiny z roku 1923 a druhým sporné řízení z roku 1933, které se týkalo navrácení majetku Královské uherské univerzity věd Petra Pázmányho v Budapešti.
|
host ::
RSS.