Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí
Hotový, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí Bakalářská práce se věnuje problematice vývoje sněhové pokrývky v souvislosti s působením různých fyzicko-geografických faktorů, se zaměřením na vliv vegetačního krytu, který významně ovlivňuje jednotlivé složky energetické bilance sněhové pokrývky, potažmo srážko- odtokový režim území. Práce je zaměřena na sledování rozdílů v charakteru tání sněhu na otevřené ploše, pod vzrostlým lesním porostem a lesem napadeným kůrovcem. Data o výšce a vodní hodnotě sněhu, získaná terénními měřeními v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě během zimy 2015/2016, jsou vyhodnocována pomocí jednoduché koncepční metody teplotního indexu (degree-day). Na základě přístupu degree-day, který popisuje vztah mezi rychlostí tání sněhu a teplotou vzduchu, jsou určeny faktory tání pro každý typ lokality dle vegetačního krytu. Pro zdravý les je výsledná hodnota faktoru tání 1,71 mm∙řC-1 ∙d-1 , v napadeném lese se disturbance projevuje zvýšením hodnoty na 2,07 mm∙řC-1 ∙d-1 a na otevřené ploše činí hodnota 2,68 mm∙řC-1 ∙d-1 . Součástí práce je prostý model, který na základě zjištěných faktorů tání předpovídá vývoj vodních hodnot sněhu v daných lokalitách. Model slouží jako vhodný nástroj pro vyhodnocování...
Prostorová distribuce sněhu v lokalitě s rozdílnou strukturou lesa na Šumavě
Švejdová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Sněhová pokrývka je silně ovlivňována faktory prostředí, ve kterém se nachází. Vedle meteorologických a topografických podmínek hraje důležitou roli i přítomnost vegetace a její struktura. Cílem této práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje struktura vegetace distrubuci sněhu. Během zimní sezóny 2019 byla provedena celkem čtyři měření na zájmové lokalitě nacházející se na Šumavě v povodí Kvildského potoka. Předmětem měření byla výška sněhu a vodní hodnota sněhu (SWE). Vegetace byla popsána pomocí indexu listové plochy (LAI), který byl získán z hemisférických fotografií pořízených na lokalitě. K výpočtu faktoru tání byla použita metoda degree-day. Vliv vegetace byl zkoumán pomocí korelačních a regresních analýz. Výška sněhu a s ní spojená vodní hodnota sněhu byla pod zdravým smrkovým lesem výrazně nižší než na otevřené ploše i kůrovcem poškozeném lese, ve kterém se projevila defoliace. Vliv vegetace byl nejvyšší v době akumulace a postupem času se snižoval. Nejvyšší variabilita mezi hodnotami SWE byla při posledním měření ve fázi tání. Pro období mezi posledními dvěma měřeními byl vypočítán faktor tání 2,3 mm∙řC-1 ∙d-1 .
Výpočet rychlosti tání sněhu v závislosti na meteorologických podmínkách
Šťovíček, Vít ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Meteorologické podmínky jsou důležitým faktorem ovlivňující rychlost tání sněhové pokrývky. Jejich vlil se mění s fyzicko-geografickými faktory, jako jsou nadmořská výška, sklon terénu a orientace svahu vůči světovým stranám či s vegetačním krytem, který ovlivňuje energetickou bilanci sněhové pokrývky. Pro výpočty byla použita data ze čtyř automatických stanic na Šumavě v povodí Vydry, které měří jednotlivé meteorologické prvky a charakteristiky sněhu. Z nich bylo vybráno 136 události tání, které splnily předem definované podmínky. Na základě metody degree-day byly dopočítány faktory tání a dle úbytku vodní hodnoty sněhu intenzity tání pro jednotlivé události. Pomocí korelačních a regresních analýz byl analyzován vliv jednotlivých meteorologických prvků na rychlosti tání. Provedené analýzy prokázaly nejvyšší závislost rychlosti tání na úhrnu dešťových srážek (hodnota Spearmanova koeficientu pořadové korelace pro faktor tání rs = 0,54, intenzitu tání rs = 0,68). Vliv meteorologických podmínek se výrazněji liší pro zimní období od listopadu do února a pro jarní tání od března do května, přičemž nejvyšší variabilitu rychlostí tání sněhu vykázala stanice v nejnižší nadmořské výšce na Modravě. Klíčová slova: faktor tání, intenzita tání, tání sněhu, metoda degree-day
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí
Hotový, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí Bakalářská práce se věnuje problematice vývoje sněhové pokrývky v souvislosti s působením různých fyzicko-geografických faktorů, se zaměřením na vliv vegetačního krytu, který významně ovlivňuje jednotlivé složky energetické bilance sněhové pokrývky, potažmo srážko- odtokový režim území. Práce je zaměřena na sledování rozdílů v charakteru tání sněhu na otevřené ploše, pod vzrostlým lesním porostem a lesem napadeným kůrovcem. Data o výšce a vodní hodnotě sněhu, získaná terénními měřeními v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě během zimy 2015/2016, jsou vyhodnocována pomocí jednoduché koncepční metody teplotního indexu (degree-day). Na základě přístupu degree-day, který popisuje vztah mezi rychlostí tání sněhu a teplotou vzduchu, jsou určeny faktory tání pro každý typ lokality dle vegetačního krytu. Pro zdravý les je výsledná hodnota faktoru tání 1,71 mm∙řC-1 ∙d-1 , v napadeném lese se disturbance projevuje zvýšením hodnoty na 2,07 mm∙řC-1 ∙d-1 a na otevřené ploše činí hodnota 2,68 mm∙řC-1 ∙d-1 . Součástí práce je prostý model, který na základě zjištěných faktorů tání předpovídá vývoj vodních hodnot sněhu v daných lokalitách. Model slouží jako vhodný nástroj pro vyhodnocování...
Metody modelování odtoku ze sněhové pokrývky: Případová studie pramenné oblasti ostrovské Bystřice
Hasa, Martin ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Taufmannová, Alice (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou metody modelování odtoku ze sněhové pokrývky. Hlavním cílem je zhodnocení základních používaných metod: metody degree-day a metody energetické bilance. Součástí práce je aplikace metody degree-day v pramenné oblasti Bystřice v Krušných horách. Použitím údajů o teplotě vzduchu a průtocích v závěrovém profilu byly vypočteny teplotní faktory pro období tání v letech 2009 a 2010. Teplotní faktory byly využity k modelaci odtoku ze sněhové pokrývky. Výsledky studie byly následně srovnávány s poznatky publikovanými v odborné literatuře. Klíčová slova: teplotní faktor, metoda degree-day, energetická bilance sněhové pokrývky, modelování odtoku ze sněhu

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.