|
| |
|
|
Zinek v potravinových doplňcích
Sauchanka, Katsiaryna ; Suková, Petra (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je stanovení zinku ve vybraných druzích potravinových doplňků voltametrickou metodou. V první části práce jsou popsány obecné vlastnosti zinku, jeho výskyt, toxicita a vliv na organismus člověka. Dále jsou shrnuty možnosti stanovení zinku, včetně podrobného popisu voltametrické metody. V experimentální části je uveden postup optimalizace podmínek voltametrického stanovení zinku a aplikace optimizované metody na reálné vzorky.
|
|
|
Zkoumání účinku kreatinu v kombinaci s hořčíkem a vitamínem C na výkonost jedince
Vlasák, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Kreatin je dusíkatá organická kyselina, která je tělu vlastní. Cílem práce bylo stanovit optimální dávku kreatinu v kombinaci s vitamínem C a hořčíkem pro respondenty mužského pohlaví, ve věku od 18-26 let. Ti byli rozděleni do dvou skupin lišících se dávkováním kreatinu. Skupina 1 brala menší dávku kreatinu (3 g/den) a skupina 2 větší dávku kreatinu (10 g/den). Hořčík i vitamín C braly obě skupiny po celou dobu výzkumu v konstantní dávce. Účinky významně rozdílné dávky kreatinu v jednotlivých skupinách byly vzájemně porovnány z hlediska výkonosti jedinců v silovém trojboji, antropologických změn a celkové metabolizace přijímaných látek. V silovém trojboji zaznamenala skupina 1 v každé disciplíně silového trojboje vyšší průměrné přírůstky zvednutého závaží, které ovšem na hladině významnosti alfa 0,05 nebyly shledány jako statisticky signifikantní. Antropologické změny byly měřeny pomocí přístroje InBody 160 a diagnostického krejčovského metru. V obou případech zaznamenala skupina 1 lepší výsledky, než skupina 2, které ovšem na hladině významnosti alfa 0,05 nebyly statisticky signifikantní. Celková metabolizace přijímaných doplňků stravy byla zkoumána prostřednictvím analytických metod. Moč každého respondenta byla v průběhu výzkumu pravidelně odebírána a následně analyzována. Stanovení kreatininu, odpadního produktu kreatinu, probíhalo metodou UV-VIS spektrofotometrie tzv. Jaffeho reakcí. Vitamín C byl analyzován technikou RP-HPLC. Hořčík byl stanoven metodou ICP-OES. Skupina 1 zaznamenala po suplementaci kreatinem 3 g denně lehké zvýšení kreatininu v moči, ovšem stále ve fyziologickém rozmezí. Na hladině významnosti alfa 0,05 se nejednalo o statisticky signifikantní rozdíl. Skupina 2 vykazovala zvýšení hodnot již nad fyziologickou mez. V tomto případě se již jednalo o statisticky signifikantní rozdíl. Celkově bylo zjištěno, že suplementace kreatinem 3 g denně zajistí dostatečný příjem kreatinu potřebného k vybudování svalové hmoty, zvýšení energetického metabolismu i celkového fyzického výkonu. Samotná metabolizace probíhá velmi dobře a v rámci fyziologických hodnot.
|
|
|
Metabolic setup of Drosophila macrophages during the immune response
KREJČOVÁ, Gabriela
Adjustment of cellular metabolism is a key function that allows macrophages to fulfill their roles in the body. While the pro-inflammatory polarization of macrophages has been extensively studied in mammalian models, it has not yet been satisfactorily investigated in insects. The study presented in this thesis therefore attempts to elucidate the metabolic setup of macrophages during the immune response in Drosophila melanogaster.
|
|
|
The role of macrophages in the regulation of systemic metabolism in Drosophila
KREJČOVÁ, Gabriela
Macrophages are immensely versatile cells in the mammalian body, fulfilling roles ranging from protection against pathogenic intruders and engulfing apoptotic cells to morphogenesis and maintenance of tissue homeostasis. This impressive functional versatility may be achieved due to plasticity of macrophage cellular metabolism called metabolic polarization. The adoption of different polarization phenotypes by macrophages determines their function and is essential for the health of the organism. Nonetheless, if the cells lose their metabolic plasticity or polarize inadequately to a particular situation, it can lead to the development of chronic pathological states such as metabolic syndrome. Metabolic polarization of immune cells is thus a key factor in determining whether macrophage function within the organism will be adaptive or pathological. Despite Drosophila melanogaster represents a major model organism for immunological studies, the metabolic setup of activated immune cells has not been addressed up to now. The results of this thesis document that Drosophila immune cells undergo metabolic polarization toward aerobic glycolysis when challenged by extracellular bacteria. Mammals alike, this cellular metabolic switch is regulated by the transcription factor HIF1, thus documenting the conservation of this process between insects and vertebrates. Furthermore, we show that the adoption of aerobic glycolysis is directly linked to the production of the signaling factor IMPL2, which induces the mobilization of lipid stores from the fat body via the silencing of insulin signaling. By this mechanism, immune cells secure sufficient nutrients for successful elimination of the pathogen. Moreover, the mammalian ImpL2 homolog IGFBP7 appears to act analogously in the mammalian liver not only during severe infectious states but also in the liver of obese individuals. While such macrophage activity in regulating systemic metabolism is beneficial to the host during bacterial infection, it becomes maladaptive when chronically activated. Further evidence for a metabolism-regulatory role of immune cells has been found during insect metamorphosis and early post-metamorphic development. This thesis documents that during this period, macrophages infiltrate and engulf the histolyzing larval fat body and convert nutrients into storage peptides and lipoproteins. Subsequently, these nutrients are exploited by the maturing adult structures.
|
|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic v chovu s automatizovaným systémem krmení a dojení
Záboj, Dominik
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu změny technologie zakládání krmiva (klasické zakládání krmné dávky krmným vozem vs. automatizované zakládání krmiva) na obsah mléčných složek, zejména na koncentraci močoviny jako ukazatele vyrovnanosti krmení v průběhu času. Pro analýzu obsahu mléčných složek ve vztahu k vyrovnanosti krmné dávky byly použity individuální vzorky z kontroly užitkovosti, bazénové vzorky analyzované mlékárnou a stádové průměry z dojícího robota Lely Astronaut A4, které byly získávány od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Výsledky práce dokumentují, že změna technologie krmení neměla pozitivní ani negativní vliv na obsah mléčných složek. V rámci statistického vyhodnocení byl zjištěn pouze průkazný rozdíl v počtu somatických buněk v mléce (p < 0,01). Další hodnocené parametry složení mléka (bílkovina, tuk, laktóza, močovina) nebyly změnou technologie krmení průkazně ovlivněny (p > 0,05). V korelačním testu mezi bazénovými vzorky a individuálními vzorky byla zjištěna statisticky průkazná korelace u močoviny (r = 0,66), tuku (r = 0,45) a počtu somatických buněk (r = 0,63) na hladině významnosti p < 0,05. Korelační analýza výsledků vyšetření mléka z robotického dojení s daty z bazénových vzorků a z individuálních vzorků kontroly užitkovosti však přinesla rozporuplné údaje, kdy pozitivní korelace byla zjištěna jen mezi průměrným počtem somatických buněk z robotické dojírny a individuálními vzorky z KU (r = 0,22). V souboru vyšetření individuálních vzorků mléka z KU (n = 2112) byla provedena korelační analýza mezi všemi stanovovanými složkami. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (p < 0,05) mezi koncentrací bílkoviny a tuku (r = 0,82), laktózy a tuku (r = 0,68), počtu somatických buněk a tuku (r = 0,13), močoviny a tuku (r = 0,45), laktózy a bílkoviny (r = 0,80), počtu somatických buněk a bílkoviny (r = 0,13), močoviny a bílkoviny (r = 0,47) a u močoviny a laktózy (r = 0,45). Z výsledků je zřejmé, že výsledky analýzy mléka z robotické dojírny se odlišují od standardně zjišťovaných hodnot při kontrole užitkovosti i při vyšetření bazénových vzorků mléka, které se tak jeví ke kontrole výživy a metabolismu jako vhodnější.
|
|
|
Vliv selenu a vitamínu E na kvalitu masa vykrmovaných býků
Navrátilová, Eliška
Diplomová práce je vypracována na téma Vliv selenu a vitamínu E na kvalitu masa vykrmovaných býků. V rámci experimentu byla sestavena kontrolní a pokusná skupina býčků. Býčci byli krmeni stejnou základní krmnou dávkou. Pokusná skupina měla tuto dávku obohacenou o přídavek vitamínu E a selenu. Celý experiment trval po dobu 90 dní. Býčci byli váženi v měsíčních intervalech. Po ukončení experimentu byli býčci poraženi na jatkách. Ze svalu byly odebrány vzorky, které byly zabaleny a uloženy do lednice. Jednotlivé analýzy probíhaly celkem 4 týdny, od 0. týdne po 4. týden zrání. Analýza na obsah selenu a senzorické vlastnosti masa byla provedena na začátku a na konci zrání. Z výsledků vyplývá, že přídavek selenu a vitamínu E do krmné dávky neměl vliv na hmotnost a přírůstky. Obsah selenu v mase u pokusné skupiny byl vyšší a v průběhu zrání vzrůstal, zatímco u skupiny kontrolní byl nižší a postupně klesal. S růstem obsahu selenu v mase se zlepšovaly i hodnocené senzorické parametry, zatímco u kontrolní skupiny byly výsledky v 1. a 4. týdnu zrání podobné.
|
|
|
Exploring the role of opioid signaling in modulation of microglial function
Mali, Akash Shivling ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
(Czech) Mikrogliální aktivace je hlavní složkou neurozánětu. Zdá se, že opioidy mohou ovlivňovat mikrogliální polarizaci M1/M2 různým způsobem v závislosti na použitém typu receptoru. Kromě opioidních receptorů může být některými opioidními ligandy aktivován vrozený imunitní toll-like receptor 4 (TLR4), a tak vyvolat specifické buněčné reakce. Zatímco je známo, že opioidní receptory (OR) regulují neurotransmisi v různých peptidergních neuronech, jejich potenciální role v řízení mikrogliální funkce zůstává do značné míry neznámá. V této studii jsme se rozhodli prozkoumat vliv agonistů OR, jmenovitě DAMGO, DADLE a U-50488, na polarizaci a metabolickou modulaci mikrogliálních buněk C8-B4. Naše zjištění ukázala, že opioidy účinně potlačují polarizaci M1 spouštěnou lipopolysacharidem (LPS) a podporují stav polarizace M2. Důkazem toho byla snížená fagocytární aktivita, snížená produkce oxidu dusnatého (NO), snížená exprese prozánětlivých cytokinů, jako je TNF-α, IL-1β, IL-6, IL-86 a IL-12 beta p40, spolu se zvýšenou rychlostí migrace a zvýšenou expresí protizánětlivých markerů IL-4, IL-10, argináza 1 a CD206 v mikrogliích ve srovnání s buňkami ovlivněnými LPS. Dále jsme prokázali, že opioidy uplatňují svůj vliv na na polarizaci microglií prostřednictvím signální dráhy TLR4/TREM2/NF- κB. Přibývají důkazy...
|
|
|
Vliv kalorické restrikce na neuroplasticitu
Sonina, Alisa ; Málková, Petra (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Bylo prokázáno, že omezení příjmu kalorií má širokou škálu příznivých účinků na zdraví a dlouhověkost, ačkoli jeho účinky na mozkové funkce nejsou tolik známé. Tato práce shrnuje současný stav výzkumu účinků omezení příjmu kalorií na neuroplasticitu, včetně studií zkoumajících molekulární, strukturální a behaviorální účinky omezení stravy na zvířecích a lidských modelech. Celkově důkazy naznačují, že omezení příjmu kalorií podporuje neuroplasticitu. Aby však bylo možné plně porozumět mechanismům, které jsou základem těchto účinků, a určit optimální trvání a intenzitu omezení příjmu kalorií, je potřeba dalších výzkumů. Klíčová slova: Kalorická restrikce, neuroplasticita, dieta, kognice, neurogeneze, metabolismus
|
|
|
Role kumulárních buněk při zrání savčích oocytů
Meniuková, Kateřina ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Drutovič, David (oponent)
Kumulární buňky vznikají v ovariálních folikulech diferenciací ze somatických granulózních buněk. Jsou uspořádány kolem oocytů ve stratifikovaných shlucích, jejichž nejspodnější vrstva se nazývá corona radiata. Buňky této vrstvy svými cytoplazmatickými mikroklky prochází přes zonu pellucidu do blízkosti oolemy, kde v místě vzájemného kontaktu buněk vznikají gap junctions, jež zajišťují signalizační a metabolickou provázanost. Oocyty produkují faktory ovlivňující procesy v kumulárních buňkách včetně jejich metabolismu a životaschopnosti. Kumulární buňky modulací množství cyklických nukleotidů v oocytech umožňují udržování meiotického arrestu, čímž oocytům poskytují čas pro dokončení růstové fáze a nabytí kompetence pro maturaci. Jelikož oocyty disponují velmi omezenou schopností zpracování glukózy, metabolická kooperace s kumulárními buňkami zprostředkovává zisk energie potřebné pro děje spojené s růstem a maturací. Kumulární buňky pomocí několika metabolických drah zpracování glukózy vytvářejí energetické substráty pro tvorbu ATP, které následně transportují do oocytů. Dále regulují i množství lipidových kapének v oocytech a ochraňují je před buněčnou toxicitou. Zvýšení koncentrace luteinizačního hormonu ve folikulu těsně před ovulací indukuje šíření signálu pro expanzi kumulárních buněk. Porušení...
|
host ::
RSS.