|
|
Cancer metabolism and its role in the sensitivity to ASNase of leukemic cells to L-asparaginase
Alquezar Artieda, Natividad ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Procházka, Vít (oponent) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Cancer metabolism and its role in the sensitivity of leukemic cells to L- asparaginase ABSTRACT No ultimate treatment strategy exists for relapsed or non-responsive (15-20%) children with acute lymphoblastic leukemia (ALL). In this study, we aimed to elucidate the impact of metabolic rewiring in leukemic cells on poor therapy response and the emergence of resistance. This dissertation focuses on l-asparaginase (ASNase), a crucial chemotherapeutic agent and its effect on leukemia, using models of leukemic cell lines and primary cells of ALL patients. Cell metabolism was assessed by measuring metabolic pathways and nutrient influx using a Seahorse analyzer and stable isotope tracing. Main findings of the study demonstrated that the ASNase- therapy response was mitigated by the activity of the mechanistic target of rapamycin (mTOR)- regulated biosynthetic pathways. This phenomenon was induced by the bone marrow environment, which enabled the activation of the resistant mechanism in leukemic cells. We next found a correlation between the following metabolic features and lower sensitivity to ASNase: low ATP- linked respiration, high mitochondrial membrane potential and high glycolytic flux before therapy. The latter was shown to have prognostic implications. Moreover, high glycolytic flux was detected in T-ALL...
|
|
|
Adhesion, growth and differentiation of osteoblasts and mesenchymal stromal cells on biocompatible nanomaterial surfaces
Brož, Antonín ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Kylián, Ondřej (oponent)
Tato dizertační práce je založena na článcích popisujících základní výzkum uhlíkových nanomateriálů pro možné užití v biomedicíně. Cílem této práce bylo popsat způsob, kterým lidské osteoblasty (linie SAOS-2) a primární lidské mesenchymální kmenové buňky (hMSC) adherují, rostou a jak se chovají na povrchu několika uhlíkových alotropů - nanokrystalickém diamantu (NCD), filmu z jednostěnných uhlíkových nanotub (SWCNT) a grafenu. Využití uhlíku jako základního materiálu slibovalo vysokou biokompatibilitu a možnost užitečných modifikací povrchu. NCD měl upravenou nanotopografii povrchu (nanodrsnost a nanostrukturování suchým leptáním). Všechny materiály měly pak upravenou povrchovou atomární terminaci kyslíkem a vodíkem, která mění povrchovou elektrickou vodivost, povrchový náboj a smáčivost. Bylo předpokládáno, že terminace může mít také vliv na buněčnou adhezi a proliferaci. Ukázalo se, že studované materiály je vskutku možné použít jako substrát pro kultivaci výše zmíněných adherentních buněčných typů. Různé nanodrsnosti povrchu NCD měly rozdílný vliv na adhezi a metabolickou aktivitu diferencovaných SAOS-2 a nediferencovaných hMSC. Nanostrukturování NCD ovlivnilo formování fokálních adhezí buněk. Povrchové terminace NCD a dalších studovaných nanomateriálů v součinnosti s proteiny fetálního...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Vliv mezenchymálních buněk na revaskularizaci ostrůvků transplantovaných do extracelulární matrix
Hudzieczková, Aneta ; Girman, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Transplantace pankreatu představuje jedinou možnou dosavadní léčbu pro navození nezávislosti na exogenně podávaném inzulínu u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Hlavní limitací transplantací je však nedostatek dárcovských orgánů. Z tohoto důvodu je předmětem výzkumu příprava bioarteficiálních orgánů na základě buněčné terapie. Pro jejich přípravu se využívají části extracelulární matrix, jež se získávají decelularizací pankreatu. Takto připravená proteinová lešení jsou poté opět repopulována různými typy buněk. Extracelulární matrix poskytuje buňkám strukturální podporu, zprostředkovává signalizaci pro diferenciaci, proliferaci nebo migraci. Mezenchymální stromální buňky se využívají v klinické terapii, mají pozitivní vliv na regenerační procesy tkáně, modulační funkci extracelulární matrix, potlačují zánět a podporují angiogenezi. Decelularizacemi pankreatů jsme získali extracelulární matrix, které jsme osídlili ostrůvky a mezenchymálními buňkami, v druhém případě navíc i endoteliemi. Tyto bioarteficiální pankreaty (skelety) jsme poté transplantovali syngenním diabetickým potkanům do podkoží za účelem sledování revaskularizace ostrůvků. Na základě řezů explantovaných skeletů jsme zjistili, že bez přítomnosti endotelií v transplantovaném skeletu proběhla revaskularizace ostrůvků lépe. Klíčová...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Adhesion, growth and differentiation of osteoblasts and mesenchymal stromal cells on biocompatible nanomaterial surfaces
Brož, Antonín ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Kylián, Ondřej (oponent)
Tato dizertační práce je založena na článcích popisujících základní výzkum uhlíkových nanomateriálů pro možné užití v biomedicíně. Cílem této práce bylo popsat způsob, kterým lidské osteoblasty (linie SAOS-2) a primární lidské mesenchymální kmenové buňky (hMSC) adherují, rostou a jak se chovají na povrchu několika uhlíkových alotropů - nanokrystalickém diamantu (NCD), filmu z jednostěnných uhlíkových nanotub (SWCNT) a grafenu. Využití uhlíku jako základního materiálu slibovalo vysokou biokompatibilitu a možnost užitečných modifikací povrchu. NCD měl upravenou nanotopografii povrchu (nanodrsnost a nanostrukturování suchým leptáním). Všechny materiály měly pak upravenou povrchovou atomární terminaci kyslíkem a vodíkem, která mění povrchovou elektrickou vodivost, povrchový náboj a smáčivost. Bylo předpokládáno, že terminace může mít také vliv na buněčnou adhezi a proliferaci. Ukázalo se, že studované materiály je vskutku možné použít jako substrát pro kultivaci výše zmíněných adherentních buněčných typů. Různé nanodrsnosti povrchu NCD měly rozdílný vliv na adhezi a metabolickou aktivitu diferencovaných SAOS-2 a nediferencovaných hMSC. Nanostrukturování NCD ovlivnilo formování fokálních adhezí buněk. Povrchové terminace NCD a dalších studovaných nanomateriálů v součinnosti s proteiny fetálního...
|
host ::
RSS.