|
|
Psychicky náročné momenty v práci sestry v intenzivní péči
Myslivcová, Klára ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Zdravotnické povolání Všeobecná sestra v oboru intenzivní péče je v mnohém specifickou profesí a klade na daného jedince velmi vysoké nároky, jak fyzické, psychické, technické, tak osobnostní i charakterové. Věnovat se psychické zátěži, která je na tuto zdravotní sestru kladena, podrobně rozebírat jednotlivé, potencionálně rizikové, profesní situace, ve kterých se pohybuje a snažit se hledat způsoby k ulehčení jejich zvládnutí, je velmi aktuální téma, jehož zpracování, i opakované, má velký smysl pro přítomnost i budoucnost ošetřovatelské péče v tomto oboru. Cílem této diplomové práce je věnovat se psychicky náročným profesním situacím, které všech 129 oslovených zdravotních sester, v menším oblastním zdravotnickém zařízení, považuje za psychicky hůře zvládnutelné, a které jim ztěžují už tak náročné povolání. Tyto situace jsou pojmenovány a následně vyhodnoceny i pomocí stanovených hypotéz. Z výsledků provedeného anonymního kvantitativního dotazníkového šetření je jasně patrné, že nejvyšší míru psychické zátěže nebo nepohody způsobují situace, které jsem nazvala: "Přímo spojené s výkonem zdravotnického povolání Všeobecná sestra na oddělení ARO, JIP". A to konkrétně komunikace s pozůstalými po pacientovi. A naopak nejnižší míru oné nepohody způsobují situace: "Nepřímo spojené s výkonem...
|
|
| |
|
|
Fyzická a psychická zátěž u sester na jednotkách intezivní péče
Hroudová, Šárka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
Povolání zdravotní sestry je jedno z nejnáročnějších a nejrizikovějších povolání. Dle statistických údajů zaujímá obor zdravotnictví ve většině zemí nejpřednější příčky "nemoci z povolání", které jsou způsobené nadměrnou fyzickou a psychickou zátěží. Cílem diplomové práce je hodnocení úrovně zátěže s ohledem na typ pracoviště, informovanosti sester o možnostech prevence rizik nadměrné fyzické a psychické zátěže, motivování zdravotních sester v jejich činnosti a spokojenosti s pracovními podmínkami a nabízení možnosti prevence a redukce zátěže, metody relaxace a odpočinku. Pro sběr dat jsem použila dva dotazníky. Nestandardizovaný dotazník zaměřený na jednotlivé cíle a standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory pro zjištění míry "vyhoření" jednotlivých sester. Šetření bylo provedeno ve Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Byly porovnány interní a chirurgické obory intenzivní péče. Výzkumem jsem došla k závěru, že H1: Výskyt zátěže je zvýšený v obou oborech, přičemž v interních oborech převládá zátěž psychická a v chirurgických oborech fyzická. H2: Sestry nemají dostatek informací o prevenci rizik zátěže. H3: Sestry v interních oborech spíše nejsou motivovány a v chirurgických oborech spíše jsou motivovány k výkonu práce. H4: U sester jež jsou spokojeny na...
|
|
|
Psychická zátěž u vysokoškoláků.
BLECHOVÁ, Romana
Tématem diplomové práce je výskyt psychické zátěže u studentů vysoké školy. Práce není zaměřena pouze na přítomnost, ale také na míry psychické zátěže a dále na faktory, které míru zátěže ovlivňují Prvním cílem práce je analyzovat výskyt a působení psychické zátěže u studentů ZSF. Dílčím cílem práce je popsat souvislost fyzické aktivity a psychické zátěže, neboť mnoho autorů uvádí, že fyzicky aktivní jedinci jsou více psychicky odolní. Dále zjistit kolik studentů trpí určitým stupněm deprese a zda studenti vyhledali odbornou pomoc. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracovány do podoby grafů. Dále je v této části uvedeno hodnocení standardizované části dotazníku, rozdělení studentů do skupin podle SDS indexu a vyhodnocení hypotéz pomocí statistického zpracování metodou vícenásobné regresní analýzy pomocí bezplatně dostupného programu Gretl. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy: H1: Psychická zátěž je přítomná u studentů prvních ročníků bakalářského studia vysoké školy. H2: Míra psychické zátěže se liší u fyzicky aktivních a neaktivních studentů. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí vícenásobné regresní analýzy v bezplatně dostupném programu Gretl a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky této práce mohou být využity pro potřeby fakulty, která tak může získat ucelený dílčí pohled na vliv fakultního prostředí na psychický stav studentů. Studium na vysoké škole je nejen prostředkem pro získání odborných znalostí a kvalifikace v daném oboru, ale také sociálním prostředím, kde lze získat mnoho kontaktů.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci
SEMECKÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá mírou ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci. Ošetřovatelská péče je práce s lidmi, zpravidla s nemocnými, je náročná jak z fyzické, tak psychické stránky. U povolání všeobecné sestry je vyžadována především profesionalita a také schopnost řešit nečekané a složité situace. Je důležitá znalost ošetřovatelské péče, ale také specifická péče v oblasti úrazů. Sestra je zodpovědná za svá rozhodnutí a výsledky odvedené práce musí být stoprocentní. Velice důležitá je vzájemná spolupráce sester a lékařů, protože společnou pomocí lze docílit efektivní a kvalitní poskytované péče. V této práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat míru ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci. Cíl 2: Zjistit, zda sestry na úrazové ambulanci pociťují spíše fyzickou nebo psychickou zátěž. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká je ošetřovatelská zátěž na úrazové ambulanci? Výzkumná otázka 2: Vnímají sestry na úrazové ambulanci spíše fyzickou nebo psychickou zátěž?Praktická část této bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření. Výsledky byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami pracujícími na úrazové ambulanci ve zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji. Bylo osloveno celkem 12 sester, veškeré informace byly zcela anonymní a oslovené respondentky měly možnost odmítnout poskytnutí rozhovoru. Předem připravený rozhovor obsahoval celkem dvacet jedna otázek, na začátku byly uvedeny základní identifikační údaje.
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO
MALÍSKÁ, Veronika
Téma bakalářské práce je Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO. Práce sestry je všeobecně pokládaná za nesmírně náročnou po stránce fyzické i psychické. Na sestry v intenzivní medicíně jsou kladeny velmi vysoké požadavky, které jsou pro ně psychicky i fyzicky zatěžující. Denně se setkávají s lidskou bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. Zároveň, je zde na sestry kladena vysoká fyzická zátěž, zejména v ošetřovatelské péči, která je spojena s neustálou manipulací s imobilními pacienty či pacienty s velmi sníženou pohybovou schopností a lidmi v bezvědomí. Podstatný podíl utváří i často poddimenzované personální obsazení, z kterého plyne přepracovanost- přesčasová práce. Záměrem této práce je poukázat, osvěžit povědomí, o těchto zátěžích, které jsou kladeny na sestry a zároveň poukázat na možnosti, které jsou, možnosti, které mohou sestrám pomoci předejít následkům psychického a fyzického přetížení a tuto zátěž snížit, na co nejnižší možnou mez. Pro splnění hlavního záměru bakalářské práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají postupy ke snížení fyzické zátěže. Cíl 2: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají možnosti ochrany zdraví před psychickou zátěží. Cíl 3: Zjistit, zda míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO je větší než míra fyzické zátěže. Stanoveny byly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže? Výzkumná otázka 2: Využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží? Výzkumná otázka 3: Je míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO větší než míra fyzické zátěže? Pro dosažení výsledku praktické části práce, bylo využito kvantitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita metoda kvantitativního sběru dat pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku.Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na anesteziologicko- resuscitačních odděleních (ARO) v nemocnicích v Písku, Českém Krumlově, Táboře, Jindřichovo Hradci a Českých Budějovicích. Z výzkumného šetření vyplynulo, že i když je práce sestry na ARO velmi náročná po psychické i po fyzické stránce, což dokazuje zjištěné vysoké procentuální zastoupení u obou typů zátěží, vyšších výsledků ve výzkumném šetření dosáhla míra psychické zátěže a tím byla zodpovězena výzkumná otázka o míře psychické a fyzické zátěže u sester na ARO. Další část výzkumného šetření se zabývala možnostmi ochrany zdraví před psychickou zátěží, jak z pohledu osobních možností sester, tak možnostmi, které sestrám nabízí organizace. Z této části vyplynulo, že své osobní možnosti, v rámci metod duševní hygieny a dostupné možnosti ochrany duševního zdraví nabízené organizací, sestry využívají. Tím byla výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží, zodpovězena. Poslední část výzkumného šetření se zabývala pomůckami a postupy ke snížení fyzické zátěže při práci sester na ARO. Z šetření vyplynulo, že sestry považují materiálně- technické vybavení pracovišť za dostačující a tyto možnosti využívají. Z toho tedy vyplývá, že výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže, byla zodpovězena. Výstupem bakalářské práce bude poskytnutí výsledků výzkumné části nemocnicím, ve kterých byl výzkum prováděn, zejména z důvodu navýšení kvality práce ošetřovatelského týmu, ke zlepšení prevence v oblasti ochrany zdraví před nadměrnou psychickou a fyzickou zátěží na pracovišti.
|
|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky
POLANOVÁ, Alena
Abstrakt Tématem diplomové práce je problematika ošetřovatelské péče v traumacentrech České republiky. V současné době přibývá úrazů, které potřebují kromě chirurgické terapie i komplexní a multioborovou léčbu. Z tohoto důvodu vznikla v České republice traumacentra. S jejich vznikem se zvyšují nároky na ošetřovatelský personál nelékařských oborů. Jde o zvyšující se nároky psychické, fyzické povahy a samozřejmě se zvýšily i nároky na další vzdělávání. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti mají sestry v traumacentrech v oblasti dalšího vzdělávání, kde mají největší problémy a jak při své práci zvládají psychickou a fyzickou zátěž. Na základě kvalitativního šetření formou nestrukturovaného rozhovoru se sestrami traumacenter byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující v traumacentrech se raději vzdělávají ve specializačním vzdělávání než v rámci vysokoškolského vzdělání. Hypotéza 2: Sestry pracující v traumacentrech spolupracují se sestrami ostatních klinických oborů při zajišťování ošetřovatelské péče. Hypotéza 3: Sestry pracující v traumacentrech se vzdělávají nejen v traumatologii, ale i v dalších klinických oborech. Hypotéza 4: Sestry pracující v traumacentrech zvládají psychickou zátěž. Hypotéza 5: Sestry pracující v traumacentrech zvládají fyzickou zátěž. K potvrzení nebo vyvrácení hypotéz bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníků Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v traumacentrech České republiky. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že hypotézy 1, 2 a 5 byly potvrzeny a hypotézy 3 a 4 byly vyvráceny. Výsledky šetření potvrzují, že práce v traumacentrech pro sestry je po stránce psychické a fyzické velmi náročná. Jsou zde i určité reservy v dalším vzdělávání sester nejen ze strany top managementu, ale i ze strany samotného zdravotnického personálu. Výsledky diplomové práce mohou pomoci při přijímání nových pracovníků na oddělení, kde je předpokládaná vysoká psychická a fyzická náročnost, mohou být podnětem k péči o pracovníka v oblasti duševní hygieny a ke zkvalitnění mezioborové spolupráce v traumacentrech v České republice.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.