|
| |
|
|
Chov plemene suffolk v horských oblastech
KOŘÁN, Matěj
Cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu nadmořské výšky na reprodukční a produkční ukazatele plemene suffolk. Byly porovnány dvě farmy s rozdílnou nadmořskou výškou od roku 2016 do roku 2020. Ve sledovaném období byly vyhodnoceny reprodukční ukazatele na základě vypočítaných průměrných hodnot plodnosti, odchovu, oplodnění, živé hmotnosti při narození a u všech ukazatelů byl zjištěn vliv nadmořské výšky. Z produkčních ukazatelů byly vyhodnoceny rozdíly mezi podniky v jednotlivých letech u hmotnosti ve 100 dnech, výška svalu ve 100 dnech, výška podkožního tuku ve 100 a průměrného denního přírůstku. Statisticky významný rozdíl byl nejvíce pozorován v roce 2019, a to u výšky podkožního tuku ve 100 dnech.
|
|
|
Problematika výkrmu masného skotu kříženců plemene Charolais a kříženců plemene Limousine
KOSTOHRYZ, Jakub
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit masnou užitkovost výkrmu masných býků ve stejných podmínkách chovu a zanalyzovat reakci každého plemene zvlášť na stejnou úroveň výživy. K vyhodnocení bylo vybráno celkem 43 kusů býků, kteří prošli hos-podářstvím v Něchově blízko Trhových Svinů během dvou let. Porovnávali se mezi sebou skupiny býků podle roku porážky, plemene a podílu krve plemene. Zjišťoval se věk při porážce a porovnávaly se mezi sebou živá hmotnost, jatečně upravené tělo, denní přírůstek, netto přírůstek a zařazení do systému SEUROP, tříd zmasilosti a protučnělosti v závislosti na různém plemeni při stejné výživě. Zpracování dat pro-běhlo pomocí programu Microsoft Excel. Průměrná porážková hmotnost kříženců plemene charolais činila 733,98 kg při průměrném porážkovém věku 697 dní. Ten byl totožný i s kříženci plemene limousi-ne, kteří dosahovali průměrné porážkové hmotnosti 741.65 kg. Větší rozdíl nebyl zjištěn ani u průměrné hmotnosti jatečně upraveného těla, jež u plemene charolais dosahovala 403 kg a u plemene limousine 407 kg. V obou skupinách se nacházel vždy alespoň jeden slabší býk, tak i býk, který průměr ostatních převyšoval. Mezi slabý kus u plemene charolais patřil býk s průměrným denním přírůstkem 683,59 g/za den (průměr 994,82 g/den) a u plemene limousine 749,6 g/den (průměr 1005,03 g/den). Silný býk měl u plemene charolais netto přírůstek 680,58 g/den (průměr 579,82 g/den), u limusine činil 720 g/den (průměr 585,25 g/den). Zatřídění jatečně upravených těl v systému SEUROP bylo zanalyzována podle podílu krve jednotlivých plemen. Kříženci plemene charolais s podílem větším než 50 % byli ve 100 % zařazeni do skupiny AU2, naopak s podílem krve charolais 50 % do skupiny AU2 jen v 31 % a zbytek patřil ro skupin AR2, AO2 a jeden býk byl ve skupině BO2, protože byl starší dvou let. Rozdíl mezi roky nebyl statisticky průkaz-ný, což nasvědčuje stálosti podmínek chovu a výživy. Jediný rozdíl byl mezi skupinami plemene s různým podílem krve. Jedinci s podílem krve charolais>50 % dosahovali lepšího zatřízení do SEUROP než ti, co měli podíl krve plemene charolais nižší nebo rovný 50 %. U plemene limousine nebyl rozdíl v poměru krve tak razantní, avšak býci s poměrem krve limousine>50 % dosa-hovali z 17 % skupiny AE2.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti u vybraných plemen ovcí
MAZOUROVÁ, Nikola
V horských a podhorských oblastech je chov ovcí velice vhodným zemědělským odvětvím. Stále přibývá na jeho oblibě a jeho nesmírnou výhodou je, že ovce vypásají pozemky i v těžko dostupných oblastech, čímž přispívají k údržbě krajiny. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení masné užitkovosti dvou vybraných masných plemen ovcí ve vybraném chovu. Jednalo se o plemena suffolk a charollais. Pro dosažení tohoto záměru byl využit soubor dat získaných z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svazu chovatelů ovcí a koz), na základě kterých byla vyhodnocena masná užitkovost. Konkrétně šlo o průměrné denní přírůstky, hmotnost ve 100 dnech, výšky svalu a tuku ve 100 dnech. Následně byly zjištěné údaje porovnány s literaturou a s údaji s celorepublikovým průměrem z KU (kontroly užitkovosti).
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti vybraného chovu burské kozy
KAHOUNOVÁ, Kristýna
Chov koz je velmi vhodným zemědělským odvětvím do horských a podhorských oblastí. V posledních letech je stále oblíbenější. Nespornou výhodou chovu burských koz je údržba krajiny formou vypásání pozemku i v těžko dostupných lokalitách a likvidace náletových křovinných porostů. Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením masné užitkovosti vybraného chovu burských koz. Cílem práce je, na základě vedené evidence z minulých let, zhodnocení přírůstků a reprodukčních ukazatelů. Závěrem lze nalézt doporučené opatření vedoucí ke zlepšení ekonomiky sledované farmy.
|
host ::
RSS.