|
|
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
|
Mateřské chování plemenic skotu po odstavu telat
KACETLOVÁ, Tereza
Tato práce zkoumá na základě etologického pozorování projevy mateřského chování po odstavu telat u vybraných plemenic skotu Charolais, chovaných v systému bez tržní produkce mléka. Analýza plemenic byla prováděna na farmě nacházející se na Vysočině. Stádo tvořilo celkem 16 kusů skotu, z toho bylo pozorováno 10 plemenic po odstavu telete. Etologické pozorování probíhalo po tři dny, první den po dobu 24 hodin, druhý a třetí den po dobu světelné aktivity dne. Průběh základních kategorií chování byl zaznamenán intervalovou metodou s délkou intervalu 10 minut, vokalizace byla zaznamenána permanentně. Výsledky pozorování čtyř základních kategorií chování u těchto plemenic byly podrobeny komparativnímu vyhodnocení.
|
|
|
Sociální preference a interakce antilopy losí v období porodů
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Antilopa losí (Taurotragus oryx) patří mezi největší antilopy světa. Základní sociální skupinu tvoří několik matek s mláďaty, dospělí samci se přidávají pouze na období říje. Ve stádě je založena dominanční hierarchie, která eliminuje silné negativní střety především mezi samicemi. Kromě agonistických interakcí probíhají mezi jedinci i afiliativní interakce, které příznivě působí na vztahy ve stádě. Cílem práce je shrnout dosavadní studie zabývající se sociální strukturou a chováním antilopy losí se zaměřením na afiliativní, mateřské a agonistické interakce ve stádě. Experimentální část se soustředí na preference samic pro volbu nejbližšího partnera, zda je výběr ovlivněn věkem, příbuzností či mateřským stavem samice. Data byla získána přímým pozorováním stáda antilopy losí na farmě v Lánech pomocí skanů vybraných samic po 15 minutách. Byly měřeny vzdálenosti mezi nimi a ostatními členy stáda. Rovněž bylo zaznamenáváno vybrané sociální chování jakýchkoli dvou jedinců ve stádě metodou all occurence sampling. Z analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce (98,77 %) interakcí bylo negativních, samice preferovaly bezkontaktní agonistické interakce, tedy hrozbu a ústup. Olizování se mnohem častěji vyskytovalo mezi matkou a mládětem než v jiných skupinách, kde bylo hodnoceno jako afiliativní interakce. Výsledky...
|
|
|
Mateřská investice a reprodukční strategie u domácích koní
Komárková, Martina ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Disertační práce je zaměřena na detailní studium vybraných sociobiologických jevů, které se váží k období laktace. Během čtyř let sledování v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se podařilo sesbírat data o kojení téměř osmdesáti hříbat koně domácího (Equus caballus), která byla vyhodnocena společně s údaji o reprodukční historii matek, jejich dominančními interakcemi a následným rozborem hierarchického postavení odrostlých hříbat. V první studii popisuji (společně se svými spoluautory), že dominantní klisny oproti klisnám jim sociálně podřízeným, kojí své potomky déle, a tedy o ně více pečují. Jsou také při kojení méně rušeny, zatímco samy častěji agresivně ukončují kojení submisivním matkám. Dominantní klisny tak mohou získávat následnou kompetitivní výhodu pro své potomky. V druhém článku je osvětlena reprodukční strategii klisen, čelících dvojí mateřské investici, tedy kojení stávajícího hříběte a současné březosti. Bylo zjištěno, že oproti předpokladu březí matky v porovnání s "nebřezími" nekrátí sajícím hříbatům kojení, ani jim kojení více neukončují. Zřejmě se tak mládě snaží předpřipravit na pozdější fázi březosti, kdy budou muset své tělesné zdroje alokovat přednostně do plodu a přísun mléka odrůstajícímu potomku omezit. Ve třetím a čtvrtém rukopisu jsem se zabývala hypotézami, jak...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
| |
|
|
Vliv různých systémů ustájení v období porodu na mateřské chování masných krav
NABYTÁ, Michaela
Cílem práce bylo provést etologické pozorování mateřského chování u plemenic masného skotu v období telení. Sledování proběhlo na farmě Milná,s užitkovým chovem masného skotu, v podmínkách 800 m n. m.,kde byla vytvořena dvě stáda (A,B) po 20 kusech. Ve stádě A se nacházely rohaté kříženky plemene Masný Simentál, které byly celoročně umístěny na pastvině, včetně zimoviště, o velikosti cca 20 ha. Ve stádě B byly také kříženky plemene Masný Simentál, které však byly přes zimu ustájeny v zrekonstruované volné boxově stlané stáji. Ve stádě A u 55% plemenic došlo k otelení v průběhu světelného dne, přičemž největší výskyt porodů byl zaznamenán od 6:30 do 8:30 hod. (36%). 65% plemenic rodilo mimo stádo ve vzdálenosti od 200 do 450 m. U 90% telat proběhlo první sání bez pomoci ošetřovatele. U plemenic ve stáji se otelilo v průběhu světelného dne pouze 25% s největším výskytem od 7:00 do 8:00 hod.50% plemenic se otelilo na chodbě. První sání bez pomoci ošetřovatele proběhlo u85% telat. Umístění plemenic masného skotu v zimním období ve stáji, se prokázalo jako vhodné z hlediska kvalitnější péče jak o matku, tak i o tele. Plemenicím je zajištěno přezimování ve zlepšených klimatických podmínkách, které mohou pozitivně ovlivnit např. jejich dlouhověkost. Výrazně se snižuje devastace půdy na zimovištích.
|
|
|
MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ OVCÍ
JINDROVÁ, Miloslava
Etologická sledování mateřského chování ovcí byla uskutečněna v průběhu roku 2009 ve dvou obdobích, na jaře a na podzim. Pro vyhodnocení mateřského chování zvířat byla zvolena metoda přímého sledování. Hodnoty byly zaznamenávány do speciálních etogramů. Celkem bylo vysledováno 30 porodů u plemene valaška.
|
host ::
RSS.