|
|
Vliv mateřské péče na vývoj cirkadiánních hodin během ontogeneze
Straková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na důležitost mateřské péče v raném stádiu ontogeneze na vývoj cirkadiánních rytmů a dalšího fyziologického vývoje. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je nejsilněji synchronizován vnějším prostředím vlivem cyklu světla a tmy. Avšak během ontogeneze, kdy se nejprve vyvíjí centrální a periferní oscilátory jsou pro potomka hlavními synchronisátory mateřské signály. Integrace mezi matkou a potomkem je tedy základní pro správnou synchronizaci vyvíjejících se cirkadiánních hodin potomka a matka skrz své chování může negativně, či pozitivně ovlivnit jejich nastavení. Pozornost je tedy věnována kojení, jako v dnešní době upozaďovaný faktor mateřství, který má silný vliv. Složení mateřského mléka má prokázané benefiční účinky vůči umělé stravě a kojení přináší výhody pro zdraví a cirkadiánní rytmus matek i jejich potomků. Předčasně narozené děti jsou vystaveny umělým podmínkám a odstaveny od mateřské péče podobně jako potomci v pokusech s křížovou výchovou. Pozorování těchto vlivů na vývoj jejich cirkadiánního rytmu opět pouze potvrzuje důležitost mateřské péče. Klíčová slova: mateřská péče, cirkadiální rytmy, ontogeneze, kojení
|
|
|
Pach vítězství: role feromonů v interakcích raků
MAREŠ, Josef
Analýza komunikace, hierarchie a role feromonů u raků je zajímavou oblastí, která přináší stále nové poznatky a může nám pomoci pochopit některé skutečnosti, které můžou být platné nejen pro raky ale i další korýše. V této práci bylo proto studováno, jak se zachovají ráča dvou samic ve společné nádrži. Poté co samice mezi sebou ustanovili dominanci (sérií kontaktů a soubojů) si ráčata raději vybrali dominantní samici bez ohlednu na to, zda se jedná o jejich vlastní či cizí matku. Dominantní samice, která ovládla vítězně souboje aktivním pohybem sbírala ráčata ata ji svým pohybem následovala. Podřízená samice přijala své postavení, snažila se vyhýbat kontaktům, stranila se a snížila svoji aktivitu. Ráčata si ji v této fázi experimentu již prakticky nevšímala. V rámci diplomové práce se podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů a nově zjištěné skutečnosti mohou být důležitou součástí dalších navazujících experimentů. Povedlo se nám pozitivně odpovědět na všechny primárně stanovené hypotézy kdy: 1/ Samice raka mramorovaného vjedné nádrži mezi sebou ustanovily vždy vztah dominantního a submisivního jedince, 2/ ráčata raka mramorovaného si vybrala vždy jen jednu z matek ve společné nádrži a 3/ ráčata raka mramorovaného si takto vabrala vždy dominantní samici. Ze získaných výsledků vyplývá, že dominance (ať už sdělená chemicky nebo vizuálními stimuly) je pro ráčata důležitějším faktorem než specifický "pach matky". Výsledky přináší významné poznatky do dané problematiky hierarchie různých pachových a vizuálních signálů. Určité komunikační signály jsou tedy zdá se nadřazeny jiným. Signály sdělující dominantní postavení jedince jsou pravděpodobně silnější než tak silný stimul, jakým je mateřský feromon odpovědný za rozpoznání potomstva a matky. Na druhou stranu není možné vyloučit i možný efekt neatraktivity podřízené matky. Jak by se vyvíjel vztah mezi podřízenou samicí, jejím potomstvem v péči dominantní samice a dominantní samicí v čase, kdy jedinci rostou a přestávají mít potřebu být pod mateřskou ochranou zůstává otevřené k dalším hypotézám.
|
|
|
Stres v rané ontogenezi a jeho vliv na rozvoj kognitivních schopností u zvířat
Lukavská, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Stres je významným faktorem ovlivňujícím jak aktuální, tak dlouhodobé nastavení organismu na určité situace. Hormonálně může stres skrze aktivaci HPA osy a přes její zpětnou vazbu ovlivňovat i některé neurální dráhy, zejména frontální kortex, hipokampus a amygdalu. Změny v těchto oblastech mozku mohou v průběhu postnatálního vývoje značně ovlivnit i chování a kognici jedince. Zmíněný efekt stresu na kognitivní funkce je ovlivněn zejména načasováním působení stresu vzhledem k postnatálnímu rozvoji výše zmíněných oblastí. Kromě tohoto načasování je nutné brát v úvahu i celou řadou dalších faktorů jako je predikovatelnost a míra kontroly nad stresovou situací. Souhrn těchto a dalších faktorů ovlivňuje, jaký konkrétní dopad na kognici jedince bude stresor mít. Akutní či dlouhodobý mírný stress (senzorická stimulace) zvyšuje individuální kognitivní schopnosti. Naopak příliš silný, nepredikovatelný, či nekontrolovatelný stres má na kognitivní performanci účinek negativní. Není však jednoduché najít spolehlivý marker stresové situace. V postnatálním období se u savců setkáváme s tzv. hyporesponzivní periodou, která se vyznačuje stresovou odolností a která je výrazně ovlivněna dostatkem či nedostatkem mateřské péče. S náznakem této periody se setkáváme i u ptáků a ryb. Role mateřské péče a její absence...
|
|
|
Porovnání situace matek a otců pečujících o děti formou střídavé péče v České republice
Taševská, Ivana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra genderových studií IVANA TAŠEVSKÁ Porovnání situace matek a otců pečujících o děti formou střídavé péče v České republice Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Petr Pavlík, Ph.D. PRAHA 2011 2 ABSTRAKT Rozpad rodiny není z genderové perspektivy neutrální záležitost. Převážnou měrou jsou děti po rozchodu partnerů svěřovány do výlučné péče jednoho z rodičů, a to matky. Zákon o rodině sice upravuje také jiné formy péče, ale v praxi se možnosti společné, nebo střídavé péče v České republice zatím příliš nevyužívají. V posledních letech je však patrná tendence tento stav změnit. V této souvislosti se ve veřejném prostoru objevují argumenty zastánců i odpůrců střídavé péče, ale poměrně málo pozornosti bylo dosud věnováno těm, komu má být primárně určena, rodičům. Těžištěm mého výzkumu proto bylo porovnání zkušeností mužů a žen starajících se o děti formou střídavé péče. Konkrétně jsem chtěla zkoumat, zda stejně jako v zahraničí, i u nás prožívají oba rodiče tuto zkušenost rozdílně. Zda se například otcové setkávají s vysokou podporou okolí a netrpí finanční tísní, zatímco matky jsou převážně okolím za střídavou péči kritizovány a mohou pociťovat větší finanční tíseň. Můj výzkum byl explorativní a proto jsem se jej rozhodla postavit na výzkumných...
|
|
| |
|
|
Rodičovské chování a jeho vztah k sociálnímu a reprodukčnímu systému u hrabošů \kur{(Microtus, Arvicolinae)}
ELIÁŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá výzkumem rodičovského chování u tří druhů hrabošů, hraboše Brandtova (Microtus brandti), hraboše polního (M. arvalis) a hraboše levantského (M. guentheri) v laboratorním prostředí. Monogamní a vysoce sociální hraboši Brandtovi vykazovali intenzivní rodičovskou a otcovskou péči. Nicméně, u převážně promiskuitních a solitérních hrabošů polních byla též pozorována intenzivní rodičovská péče. Naopak, polygynní a sociální hraboši levantští vykazovali velmi nízkou úroveň rodičovské péče. Samci obou posledně zmíněných druhů se zapojovali do rodičovských aktivit, ale strávili v kontaktu s mláďaty méně času než samice. Tyto výsledky naznačují, že intenzivní rodičovská péče souvisí spíše s velkou rychlostí růstu a pomalejším postnatálním vývojem než se sociálním a reprodukčním systémem druhu.
|
host ::
RSS.