|
|
Vliv onemocnění mléčné žlázy na chování dojnic
Bodláková, Anna
Bakalářská práce se zabývá vlivem onemocnění mléčné žlázy na chování dojnic českého strakatého skotu. Onemocnění představovalo mastitidu. Sledována byla lateralita ležení. Sledování probíhalo ve 3 letních a 3 zimních měsících. Jedna část pozorovaných zvířat byla léčená veterinárním lékařem a druhá část měla v kontrole užitkovosti somatické buňky nad 400 tisíc v 1 ml mléka. U těchto zvířat byla nemocná čtvrť vemene analyzována pomocí NK mastitis testu. Dojnice, které byly léčeny veterinárním lékařem, měly tendenci ležet častěji na boku, kde se nevyskytoval zánět. Z toho by se dalo usuzovat, že dojnice na mastitidní čtvrti nelehaly z důvodu bolestivosti. U krav zjištěných z kontroly užitkovosti neměl zánět žádný vliv na lateralitu ležení. Průběh zánětu u nich nebyl zřejmě natolik výrazný, aby bolestivost ovlivnila volbu boku pro ležení.
|
|
|
Vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského skotu ve vybraných chovech
Maňáková, Michaela
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene. Pokus proběhl v období jednoho kalendářního roku (únor 2017 až leden 2018). Sledování probíhalo jednou měsíčně vždy den po kontrole užitkovosti ve třech vybraných chovech: Podnik A (Farma Zdeňka), Podnik B (ZOD Lešná), Podnik C (ŠZP NJ). V podnicích byla využita vysoká lože s vrstvou separátu a mletého vápence, vysoká lože krytá vrstvou slámy, hluboká lože se sendvičem I. typu s vrstvou separátu a mletého vápence a hluboká podestýlka. Mezi parametry mléčné užitkovosti byly zahrnuty údaje o pořadí laktace (n); počtu dní v laktaci (n); dojivosti (kg), obsah tuku (%), obsah bílkovin (%), počtu somatických buněk v tisících v 1 ml (PSB v tisících/ml). Zároveň byla zjišťována teplota vzduchu (°C). Z výsledků vyplývá, že jako nejlepší se jeví ustájení s hlubokými loži a vrstvou separátu s mletým vápencem, jak podle počtu somatických buněk v mléce (145,6 tisíc/ml) a výskytu mastitid (2,9 %), tak také podle užitkovosti (36,9 kg) a obsahu složek mléka (3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin). Nejvyššího počtu somatických buněk (podnik B 419,3 tisíc/ml a podnik C (378,9 tisíc/ml) a nejvyššího procenta klinických mastitid (7,7 % v podniku B a 5,7 % v podniku C) dosahovaly dojnice ustájené na vysokých lůžkách s vrstvou separátu v podniku B a C.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů působících na výskyt zánětů mléčné žlázy u holštýnských dojnic
Dvořák, Jan
V bakalářské práci jsou analyzovány faktory, které mají vliv na výskyt zánětů mléč-né žlázy u holštýnských dojnic. Vybranými faktory, které mají vliv na četnost zánětů, jsou pozice struku se zánětem, roční období, pořadí laktace a varianta původce ve vztahu ke stadiu laktace a výši nádoje sledovaných dojnic. Sledování proběhlo na mléčné farmě v podniku Zeras, a.s., Radostín nad Oslavou. Zaznamenána byla každá dojnice, u které byly prokázány příznaky zánětu mléčné žlázy a původce jejich vzniku. Data získaná z počítačové databáze za období 23. 9. 2016 - 13. 10. 2017 byla statisticky vyhodnoce-na. Ze souboru 237 mastitid byla nejvyšší četnost onemocnění zjištěna na podzim (75 zánětů). Každou další laktaci s výjimkou 4. laktace se četnost mastitid zvyšovala. Onemocnění bylo průměrně diagnostikováno ve 119. dni laktace. Nejčastěji napadenou částí vemene byla levá přední a levá zadní čtvrť (70 a 63 zánětů). Většina mastitid byla způsobena grampozitivními bakteriemi (213 zánětů). Mléčná užitkovost dojnic s mastitidami byla výrazně snížena. Vztah ročního období a produkce mléka byl vysoce průkazný. Vztah pořadí laktace a produkce mléka byl vysoce průkazný. Vztah pozice zánětu a produkce mléka byl opět vysoce průkazný.
|
|
|
Vliv lipopolysacharidu a muramyl dipeptidu na lymfocyty mléčné žlázy jalovic
Kabourková, Eliška
Cílem práce bylo zjistit, zda intramamární aplikace bakteriálního toxinu lipopolysacharidu a muramyl dipeptidu jako strukturní jednotky peptidoglykanu ovlivňují apoptózu lymfocytů, expresi receptoru CD44 na lymfocytech a produkci zánětlivých cytokinů (TNF-alfa, IL-4, IL-10 a TGF beta-1) v průběhu zánětu mléčné žlázy. V experimentech byl použit lipopolysacharid bakterie E. coli o koncentraci 5 mikrog a syntetický analog muramyl dipeptidu o koncentraci 500 mikrog. Zánětlivá odpověď byla analyzována ve 4 časových bodech (24, 48, 72 a 168 hodin) po stimulaci mléčné žlázy na 8 klinicky zdravých jalovicích, kříženkách holštýnského a českého strakatého plemene. Jako kontrola byl použit pufrovaný fyziologický roztok. Laváže mléčných žláz byly analyzovány průtokovým cytometrem, kde byla stanovena apoptóza lymfocytů a pozitivita lymfocytů na CD44. Dále byly zjištěny koncentrace výše uvedených cytokinů metodou ELISA, a to ve stanovených časových bodech. Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že lipopolysacharid a muramyl dipeptid pravděpodobně vyvolávají apoptózu lymfocytů s maximem 48 hodin po stimulaci mléčné žlázy. Vysoká pozitivní korelace mezi apoptózou lymfocytů a expresí receptoru CD44 naznačuje účast tohoto receptoru v průběhu apoptózy lymfocytů. Naměřené koncentrace cytokinů nasvědčují o jejich účasti při ovlivnění apoptózy v průběhu zánětu mléčné žlázy.
|
|
|
Využití kultivačních metod v diagnostice zánětů mléčné žlázy ve vybraném chovu dojnic
ULMOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit pomocí kultivační diagnostiky původce infekčních mastitid a určit vhodný postup léčby antibiotickými preparáty. Dílčím cílem bylo sledovat výskyt druhů původců, úspěšnost léčby a vliv stupně infekce na její účinnost. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od dubna do prosince roku 2018, celkem bylo sledováno 136 dojnic. V daném období byly odebírány vzorky mléka od dojnic, které vykazovaly v kontrole užitkovosti více jak 800 000 somatických buněk v 1 ml mléka. Na základě pozitivního NK testu byl odebrán vzorek z postižené čtvrtě mléčné žlázy a kultivován na jednorázových živných plotnách stájového kultivačního testu. Podle druhu původce infekce byla vybrána vhodná antibiotická léčba. Po týdnu až čtrnácti dnech po aplikaci antibiotik byl znovu odebrán a kultivován vzorek mléka z léčené čtvrtě, čímž se prokazovalo, zda léčba proběhla úspěšně či ne. Ze 136 dojnic vykazovalo infekci mléčné žlázy způsobené mikroorganismy 77 %. V rámci pořadí laktace byly nejvíce postiženy dojnice na 1. laktaci a to z 36,8 % a až 47,1 % dojnic onemocnělo mastitidou v 1. fázi laktace. V podniku se vyskytovali původci: Staphylococcus spp. (KNS), Streptococcus uberis, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Candida rugosa a Enterococcus faecalis. Nejvíce se vyskytoval, z 36% Staphylococcus spp (KNS). Z 22 % byly mastitidy způsobeny koliformními bakteriemi. Ze 17 % byl původcem mastitid Streptococcus uberis. Z 10,5 % byl infekčním činitelem Enterococcus faecalis. Candida rugosa se objevila u 7,4 % případů a nespecifické mastitidy pak v 9,5 %. Celkem ze 105 dojnic bylo plně vyléčeno 68 %. Nakonec byla na základě stupně infekce statisticky vyhodnocena úspěšnost léčby. Při hodnotě p=0,018 se statisticky prokázalo, že stupeň infekce výrazně ovlivňuje výsledek léčby mléčné žlázy postižené mastitidou.
|
|
|
Faktory ovlivňující výskyt mastitid ve vybraném chovu a návrh jejich řešení
TLUSTÁ, Tereza
Mastitida je zánětlivé onemocnění mléčné žlázy, v současné době patří mezi nejčastější zdravotní problémy v chovu skotu. Mastitida je v největší míře způsobena bakteriální infekcí vemene, mezi další možné původce patří viry, prvoci, kvasinky, řasy a plísně. Existuje široká řada faktorů snižujících obranné mechanismy vemene a predisponující dojnice pro vznik zánětu. Etiologie mastitid a zejména možnosti prevence jsou dlouhodobě ve středu zájmu nejen chovatelů dojených stád, ale i vědeckých a výzkumných pracovníků a veterinářů. Důvodem je především ekonomika chovu dojeného skotu zánět mléčné žlázy snižuje aktuální produkci dojnice, může ovlivnit i nádoj v následujících laktacích a délku pro-dukčního života dojnice; obvykle se zvyšuje brakace dojnic a míra úhynů. Obecně jsou známy i negativní dopady mastitid na reprodukci a zdravotní stav dojnice, zejména na zdraví končetin; vedoucí opět ke zkrácení produkčního života dojnice a nutnosti rychlejší obměny stáda. Cílem práce je nalezení rizikových faktorů pro vznik mastitidy. Bylo prokázáno, že výskyt mastitid je ovlivněn věkem dojnice a pořadím laktace, fází laktace, věkem při 1.otelení, nádojem v předchozí laktaci, mastitidami v 1. a ve vyšších laktacích a zdravotními problémy na počátku laktace. Na počet léčených struků měl vliv věk při 1. otelení, užitkovost v předchozí laktaci a délka stání na sucho. Negativní vliv mastitidy na reprodukci nebyl zcela jednoznačně prokázán; bylo zjištěno pouze prodlužování mezidobí s rostoucí četností léčení.
|
|
|
Studium vlivu markeru CGIL4 na obsah somatických buněk v mléce
MOJŽÍŠKOVÁ, Nikola
Cílem studie bylo provést analýzu výskytu jednotlivých genotypů v lokusu CGIL4 v dané populaci skotu. Analýza proběhla u plemen holštýnského a českého strakatého skotu. Byl ověřen vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce. Zvýšený počet somatických buněk je hlavním indikátorem při vzniku mastitid. V diplomové práci byly popsány faktory zapříčiňující jejich vznik.V praktické části se provedl odběr vzorků mléka u vybrané populace dojnic obou plemen. Z mléka se vyizolovala DNA a následně se genotypizovaly vzorky pro lokus CGIL4. Z výsledků genotypizace se spočetly genotypové a alelické frekvence. Na závěr se potenciální vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce vyhodnotil statisticky.
|
|
|
Vliv změny technologie ustájení a výživy na užitkovost, složení mléka a zdraví dojnic
Kobalčíková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv změny technologie ustájení a krmení při rekonstrukci vazné stáje typu K-174 na volné boxové ustájení. Sledování probíhalo od ledna roku 2015 do únoru 2016. Na základě dat získaných z kontroly užitkovosti (KU) o vyšetření individuálních vzorků mléka (aplikace Milk Profit Data) a hodnot bazénových vzorků byly během jednotlivých měsíců zhodnoceny tyto parametry: celková denní produkce mléka, složky mléka a zdraví dojnic. V září roku 2015 byly dojnice přesunuty z vazného ustájení do provizorních podmínek, kde došlo ke změně v technice krmení, systému ustájení a dojení. Dne 16. prosince 2015 byly dojnice přesunuty do nově zrekonstruované stáje s rybinovou dojírnou. Po ukončení všech stresových vlivů došlo k celkovému zlepšení životních podmínek dojnic. Značně se zlepšila hygiena získávání mléka, tím došlo ke snížení CPM a PSB. To vypovídá i o zlepšení zdravotního stavu dojnic, k čemuž přispěla i změna v technice krmení. Původně jednotlivě zkrmované komponenty byly nahrazeny směsnou krmnou dávkou (TMR). Tím došlo ke stabilizaci bachorového prostředí, což se odrazilo na vyrovnanosti obsahu složek mléka, které na vazném ustájení ukazovaly na chyby ve výživě a s tím spojený výskyt metabolických poruch a onemocnění mléčné žlázy (mastitida). Výsledky práce dokumentují převážně pozitivní vliv změny technologie ustájení, dojení a krmení na hodnocené parametry užitkovosti, kvality a hygieny mléka a také metabolismu dojnic.
|
|
|
Produkce IL-1? a IFN? po stimulaci mléčné žlázy lipopolysacharidem
Míka, Matěj
Tato diplomová práce byla zaměřena na detekci prozánětlivých cytokinů IL-1beta a IFN-gamma. Byl také sledován absolutní a diferenciální počet leukocytů. Experiment byl proveden na 8 klinicky zdravých jalovicích, kříženkách holštýnského a českého strakatého plemene, které byly ustájeny ve vazné stáji a krmeny standartní krmnou dávkou. Zánětlivá reakce byla vyvolána pomocí lipopolysacharidu (LPS; 5 ug ve 20 ml PBS), jako kontrola byl pak použit fosfátem pufrovaný fyziologický roztok (PBS). Výsledky byly měřeny v 1, 2, 3 a 7 dnech od stimulace mléčné žlázy výše uvedenými činiteli. Stanovení koncentrace jednotlivých cytokinů bylo provedeno sendvičovou metodou ELISA za použití komerčně dostupných kitů. V 1 dni po stimulaci mléčné žlázy LPS a PBS byl stanoven průměrný počet leukocytů který byl statisticky vysoce významně vyšší v případě stimulace LPS (P<0,01). Po 7 dnech pak došlo k výraznému poklesu celkového počtu leukocytů. Došlo také k posunu v diferenciálním počtu leukocytů. Nejvíce zastoupeným buněčným typem byly neutrofily, jejichž počet byl vyšší v případě stimulace LPS. Mezi 1. a 7. dnem došlo k postupnému snižování podílu neutrofilů. Zároveň v tomto období došlo ke zvýšení podílu makrofágů a lymfocytů. Vzrostla také koncentrace IL-1beta, 1 den od aktivace byl zjištěn její markantní nárůst. V dalších dnech docházelo k jejímu postupnému poklesu prakticky až na úroveň před ovlivněním mléčné žlázy. Podobný trend v podobě výrazného nárůstu a následného postupného poklesu koncentrace až k původním hodnotám byl zjištěn i v případě IFN-gamma. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi nárůstem koncentrace IL-1beta a IFN-gamma a posunem v diferenciálním počtu leukocytů ve prospěch neutrofilů, čímž byla potvrzena významná úloha těchto prozánětlivých cytokinů v ustavení zánětlivé reakce a mobilizaci složek přirozené a specifické imunity.
|
|
|
Měření změn povrchové teploty vemene při procesu dojení metodou infračervené termografie
Goldová, Martina
Tato diplomová práce byla zaměřena na měření změn povrchové teploty vemene metodou infračervené termografie. V úvodu se práce zabývala anatomií mléčné žlázy, nemocemi vemene, strojním dojením a konstrukcí dojicího stroje. Praktická část byla zaměřena na infračervenou termografii a její využití a dále byl proveden pokus, kde se zkoumal vliv dojicího stroje na teplotu vemene a struků pomocí infračervené kamery. Pokus byl proveden v obci Petrkov na kravách plemene jerseyský skot, český strakatý skot a holštýnský skot. Závěrem této práce byl diskutován vliv dojicího stroje na teplotu vemene.
|
host ::
RSS.