Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití tuků a jejich náhražek v masné výrobě
Bartůňková, Sylva
Téma bakalářské práce bylo Využití tuků a jejich náhražek v masné výrobě. V první části byly charakterizovány tuky, rozepsána jejich klasifikace, fyzikální a chemické vlastnosti. Následně je zmíněno rozdělení tuků z pohledu jejich původu a přesné legislativní vymezení pojmů. Druhá část je zaměřena na získávání tuků, zpracování a zvířata, ze kterých je vhodné tuk získávat. V nejdůležitější části jsou obsaženy náhražky tuků, které jsou rozděleny na základě jejich původu. V práci jsou popisovány vlivy jednotlivých náhražek na různé druhy masných výrobků. V závěrečné části byla popsána senzorická analýza a vliv tuků na lidskou výživu a především cholesterol.
Analýza stěžejních vlivů působících na tržní produkci jatečných králíků
Zbořilová, Markéta
Diplomová práce Analýza stěžejních vlivů působících na tržní produkci jatečných králíků se zabývala vlastním experimentem v domácím malochovu králíků. Experiment trval po dobu jednoho kalendářního roku. Během experimentu se narodilo ve 34 vrzích, a celkem bylo vykrmeno 162 králíků. Byly sledovány ukazatele vlivu na masnou produkci. Mezi tyto aspekty se řadí četnost vrhu, plemenná příslušnost, průměrný přírůstek vrhu, průměrná hmotnost ve 20. týdnu výkrmu vrhu, průměrná váha jatečného těla a průměrná výtěžnost. V experimentu bylo 75 % vrhů poraženo ve 20. týdnu výkrmu. Dále byl sledován vliv ročního období na přírůstek, hmotnost ve 20. týdnu života a hmotnost JUT. Nejlepších výsledků, co se týče průměrného dvoutýdenního přírůstku dosáhl vrh č. 1, kde byla křížena plemena kalifornská bílá s novozélandským bílým. Průměrný přírůstek tohoto vrhu byl 375 g. Průměrný přírůstek celkově v experimentu byl 323 g. Tento vrhl dosáhl i nejvyšší průměrné hmotnosti ve 20. týdnu života. Váha byla 3460 g. Průměrná váha všech vrhů ve 20. týdnu života byla 2858 g. I ve váze JUT se nejvíce prosadili králíci z tohoto vrhu. S váhou JUT 1900 g a 1800 g jí dosáhly samice z prvního vrhu (výtěžnost 53 % abs a 52 % abs). Nejvyšší výtěžnosti dosáhly králicí ve vrhu č. 10 (čistokrevní novozélandští bílý) a to 62 % abs. Četnost vrhů kolísala od tří do sedmi kusů, celkově byl počet mláďat v tomto experimentu nižší. Průměr v experimentu byl 5 kusů na vrh. V experimentu se narodilo 60 % králíků samičího pohlaví a 40 % samčího pohlaví. V rámci pokusu nebyl shledán rozdíl mezi sledovanými parametry při čistokrevných vs. křížených králících. Dále se neprokázal vliv ročních období na sledované parametry, při změně ročního období byla změna ve sledovaných parametrech do 5 %. Ekonomická analýza chovu potvrzuje tvrzení autorů zmíněných v teoretické části práce v tom smyslu, že domácí malochov při počtu 150–200 ks odchovaných králíků ročně je určen spíše pro hobby a zájmový chov. Tento chov je rentabilní pouze co se přímých nákladů týče. V ekonomické analýze bylo zjištěno, že největší podíl na rentabilitě má četnost vrhu. Ostatní parametry jsou proti četnosti vrhu zanedbatelné.
Chov koz zaměřený na produkci jatečných zvířat
Kovářová, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá chovem koz na produkci jatečných zvířat. V práci je popsána charakteristika vybraných masných plemen i plemen s kombinovanou užitkovostí koz, chovaných v České republice i ve světě, vhodných pro jatečné účely. Dále bylo úkolem uvést používané technologické systémy v chovech koz pro produkci masa. Způsoby chovu jsou uvedeny, popsány a specifikovány jejich požadavky. Je zde věnována pozornost správnému managementu stáda. Management stáda zahrnuje kritéria pro výběr chovných zvířat a reprodukci koz. Nejvíce se uplatňuje přirozená plemenitba, ale je zde popsána i inseminace. Důležitá je detekce říje a diagnostika gravidity. Březost končící porodem je pro chov významným obdobím. Proto je v práci detailně rozebrán porod a následné ošetření po porodu. Reprodukci koz uzavírá odchov a výkrm kůzlat. Další část práce se zaměřuje na masnou produkci, jatečnou hodnotu a popis složení a kvality masa u kůzlat i koz. V závěru práce se věnuji nástinu diplomové práce.
Projevy inbrední deprese u skotu
Kočková, Eva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci byly shrnuty poznatky o příbuzenské plemenitbě a o jejím vlivu na znaky a vlastnosti u skotu. Negativní účinky vznikající při používání této plemenitby se nazývají inbrední deprese a jejich škodlivost je u jednotlivých znaků různá. Pozornost byla také věnována ekonomickému dopadu, který může inbrední deprese způsobovat. Součástí této práce bylo rovněž sledování změn úrovní příbuzenské plemenitby v jednotlivých populacích. Bylo zjištěno, že v posledních desetiletích dochází k nárůstu koeficientu inbreedingu. Což je výsledkem intenzivního šlechtění a využívání biotechnologických metod (inseminace). Pokud by tento růst inbreedingu stále pokračoval, mohla by se v budoucnu inbrední deprese stát velkým problémem. Všichni autoři vědeckých prací se shodují v negativním vlivu příbuzenské plemenitby na produkční vlastnosti u skotu, ale hodnota těchto dopadů a její následky se však u jednotlivých vlastností značně liší. K největší negativním dopadům, které mohou mít vliv na ekonomiku chovu, došlo u množství nadojeného mléka (snížení o přibližně 20 - 30 kg na 1 % inbredního koeficientu), délky mezidobí, věku při prvním otelení, délky inseminačního intervalu. U znaků masné produkce nastal pouze zanedbatelný negativní výsledek, který ekonomiku chovu nijak výrazně neovlivní. Inbreeding má také minimální vliv na počet somatických buněk, ale i přesto dochází ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku mastitid u zvířat inbredních oproti neinbredním. A jelikož se mastitida považuje za závažnou chorobu, může i zde nastat zhoršení ekonomiky chovu.
Chov burských koz v ČR
BUNKOVÁ, Olga
Plemeno burských koz pochází z Jihoafrické republiky, kde bylo vyšlechtěno z místních a několika evropských plemen koz. V České republice (ČR) jde o jediné chované plemeno koz s masnou užitkovostí. Burské kozy vynikají klidným temperamentem, učenlivostí, rychlým růstem, dobrou zmasilostí a vysokou plodností. Oproti jiným plemenům koz jsou navíc velmi přizpůsobivé vůči různým klimatickým podmínkám, lze je tedy chovat téměř ve všech částech světa. Od roku 2002, kdy byly burské kozy v ČR zařazeny do Kontroly užitkovosti (KU), jejich stavy každým rokem narůstají. Obliba chovu burských koz v ČR roste stejně jako poptávka po kozím mase, které je zajímavé svými dietetickými vlastnostmi. Bakalářská práce byla zaměřena na vypracování literární rešerše zabývající se především úrovní chovu burských koz na území ČR. Součástí bylo sledování a vyhodnocení úrovně vybraného stáda burských koz ze dvou chovatelských podniků. Získané informace o vývoji přírůstků a reprodukčních ukazatelů byly porovnány s celorepublikovými údaji o KU burských koz v minulých letech. V závěru práce jsou veškeré získané údaje o vybraných chovech zhodnoceny a na základě těchto výsledků byla navržena opatření vedoucí ke zlepšení stávající chovatelské úrovně burských koz v ČR.
Ukazatele snášky a výkrmnosti ve šlechtitelském chovu hus
KULHAN, Petr
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši k užitkovým znakům hus a analyzovat základní ukazatele vybraných ukazatelů snášky a výkrmnosti ve šlechtitelském chovu hus. V práci jsou popsány užitkové vlastnosti hus (snáška, masná užitkovost, peří) a faktory, které je ovlivňují (technika a technologie chovu, výživa a krmení). Pozornost byla věnována i veterinárnímu sledování a péči v chovu hus. Jsou v ní zmíněny i podmínky pro uznání šlechtitelského chovu, včetně účelu a jejich poslání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.