|
|
Indukce a potenciální využití monosexních populací candáta candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivním chovu
ŠVEJDA, Pavel
Cílem této práce bylo indukovat monosexní populace candáta obecného metodou přímé maskulinizace a přímé feminizace za účelem změny pohlaví a vyhodnocení produkčních parametrů a tělesných indexů ošetřených skupin candátů. K přímé maskulinizaci byl použit 17 -methyltestosteron v dávce 30 nebo 50 mg.kg-1 po dobu 30 nebo 60 dní. K přímé feminizaci byl použit 17 -estradiol v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 30 dní. K experimentu byli použiti jedinci candáta obecného o TL = 51,52 +- 4,19 mm a W = 1,23 +- 0,26 g, FC = 0,9 +- 0,3. V experimentu se pomocí přímé feminizace podařilo dosáhnout poměru pohlaví 98,3:1,7 % ve prospěch samic. Jedná se tak o první záznam téměř celosamičí populace, indukované pomocí 17 -estradiolu. Nejvyšší úrovně maskulinizace testovaných jedinců byla dosažena u skupiny vystavené 17 -methyltestosteronu v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 60 dní. V této populaci bylo zjištěno 75 % jedinců s výskytem samčí pohlavní tkáně, ze kterých 21,7 % bylo tvořeno jedinci, jejichž testikulární sperma by bylo možné využít k produkci celosamičí populace. U skupin ošetřených 17 -methyltestosteronem po dobu 60 dní byla pozorována přítomnost "neomales" a intersexuálních (hermafroditních) jedinců. Experiment odhalil, že použití hormonů 17 -methyltestosteronu a 17 -estradiolu může dočasně způsobit růstovou supresi, a to zejména v období expozice jedinců těmto hormonům a krátce po něm. Letálně však na jedince v námi aplikovaných dávkách nepůsobí. Vyšší rychlost růstu samic candáta obecného nebyla v testu potvrzena. Samice ošetřené 17 -estradiolem nevykázaly vyšší hmotnostní přírůstky oproti kontrolní skupině. Významný rozdíl v dosažené finální hmotnosti nebyl pozorován mezi oběma pohlavími v kontrolní skupině na konci experimentu.
|
|
|
Role of steroid hormones in control of sexually dimorphic traits in eyelid geckos (Eublepharidae)
Tóthová, Lucia ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Dôležitosť roly pohlavných hormónov pri vzniku, vývine a regulácii pohlavne dimorfného chovania nie je potrebné zdôrazňovať. Ich konkrétne aktivačné a organizačné účinky a vzájomné interakcie v pohlavnej diferenciácii a determinácii však stále nie sú úplne známe. Cieľom našej práce bolo preskúmať efekt hormonálnej manipulácie u jašterov z čeľade gekončíkovitých (Eublepharidae) a objasniť úlohu steroidných hormónov pri vzniku a formovaní pohlavných rozdielov. V prvej časti sme sa pokúsili o hormonálne indukovanú pohlavnú reverziu u gekončíka mexického (Coleonyx elegans), ktorý má genotypicky určené pohlavie (GSD) s pohlavnými chromozómami typu X1X2Y. U revertovaných jedincov sme chceli skúmať vplyv steroidných hormónov podaných v rannej embryogenéze na pohlavne dimorfné znaky a v prípade ich úplnej reverzie a fertility, ďalej pátrať po géne určujúcom pohlavie u tohto druhu. V druhej časti našej práce sme skúmali maskulinizačné účinky testosterónu u samíc gekončíka nočného (Eublepharis macularius), ktorý má naopak teplotné určenie pohlavia (TSD) a zároveň je blízko príbuzný vyššie spomenutému druhu Coleonyx elegans. U pokusných samíc sme pomocou podkožných implantátov dlhodobo zvýšili hladiny testosterónu a potvrdili sme, že sa u takto manipulovaných jedincov objavia samčie gonády a prekloakálne póry....
|
host ::
RSS.