|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Axiologické aspekty v díle Karla Engliše a Friedricha von Wiesera
Melzochová, Jitka ; Vaverka, Tomáš (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Ekonomické učení Karla Engliše vychází z teorií představitelů rakouské školy, resp. jejích zakladatelů. Teorii hodnoty, fundamentální element ekonomického myšlení, taktéž od nich přejímá a včleňuje ji do své originální koncepce polylogiky vystavěné na třech způsobech myšlení. Z její důsledné implantace do teleologického myšlenkového řádu, který je dle Engliše jediný vhodný pro ekonomickou vědu, se vyjevuje noetická neujasněnost pojmů, které se dopouštějí nejstarší rakouští myslitelé a která je Englišem kritizována. Friedrich von Wieser, vedle Böhm-Bawerka zakladatel rakouského ekonomického učení, předkládá svoji teorii hodnoty, jež je v práci dána v komparaci s Englišovou. Absence důkladné formalizace a psychologizace zákonů lidského jednání ve Wieserově díle je pro Engliše stejně nepřípustná, jako Englišovo zatracování povahy nákladů jakožto obětovaného užitku pro Wiesera. Autorčinou snahou je také prokázání nelogičnosti argumentů pro Englišův negativní postoj k oportunitním nákladům.
|
host ::
RSS.